DIRMOSER Oswald 28.2.1875-6.2.1938: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku DIRMOSER Osvald 28.2.1875-6.2.1938 na DIRMOSER Oswald 28.2.1875-6.2.1938 bez založení přesměrování)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 220
 
}}
 
}}
 
'''DIRMOSER, Oswald''', ''* 28. 2. 1875 Brno, † 6. 2. 1938 Baden u Vídně (Rakousko), strojírenský odborník, balistik''
 
'''DIRMOSER, Oswald''', ''* 28. 2. 1875 Brno, † 6. 2. 1938 Baden u Vídně (Rakousko), strojírenský odborník, balistik''

Aktuální verze z 22. 10. 2019, 13:53

Oswald DIRMOSER
Narození 28.2.1875
Místo narození Brno
Úmrtí 6.2.1938
Místo úmrtí Baden u Vídně (Rakousko)
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 220
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45476

DIRMOSER, Oswald, * 28. 2. 1875 Brno, † 6. 2. 1938 Baden u Vídně (Rakousko), strojírenský odborník, balistik

Syn Alexandra D., mistra v textilní továrně v Brně, později v Bílsku (nyní Bielsko-Biała, Polsko). Vystudoval reálku v Bílsku. Potom sloužil jako jednoroční dobrovolník, 1895 až 1899 jako důstojník u dělostřelectva. Do válečné školy nebyl přijat, ukončil aktivní vojenskou činnost a 1899 začal navštěvovat přednášky z oboru strojírenství na vídeňské technice. 1903 získal inženýrský diplom a stal se asistentem na katedře strojírenství. V následujícím roce nastoupil jako konstruktér děl, později vedoucí oddělení v plzeňské Škodovce. 1910 začal přednášet jako docent všeobecného strojírenství na vídeňské technice. 1914 přešel do vídeňské centrály podniku Škoda a do rozpadu monarchie tam působil jako technický referent. Specializoval se na konstrukci hlavní děl (mj. 30,5 cm-Mörser M/11, obléhací houfnice L/15). Během působení na vysoké škole získal 1917 čestný titul Dr. ing. h. c. a později od 1918 mimořádnou a 1937 řádnou profesuru z oboru stavby děl. V odborných statích se zabýval především problematikou vnitřní balistiky. Měl bratra Richarda D. (1872–1919).

D: Festigkeitberechnung von Hochleistungsgeschützrohren mit natürlicher und künstlich gehobner Elastizitätsgrenze, 1931.

L: ÖBL 1, s. 187; BL 1, s. 256; NDB 3, s. 741.

P: Podnikový archiv Škoda Plzeň, osobní spis.

Jana Brabencová