Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DITTLER Karel 27.9.1910-14.12.1984

{{Infobox - osoba
| jméno = Karel DITTLER
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 27.9.1910
| místo narození = Kyjov
| datum úmrtí = 14.12.1984
| místo úmrtí = Frýdek-Místek
| povolání = 81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf

| jiná jména = 
}}
'''DITTLER, Karel''', ''* 27. 9. 1910 Kyjov, † 14. 12. 1984 Frýdek-Místek, herec, režisér, dramatik, překladatel, pedagog''

Od dětství se zajímal o divadlo i literaturu. Po maturitě na
gymnáziu v Kyjově (1929) absolvoval češtinu a němčinu na
Filozofické fakultě UK v Praze. Hrál v Novém avantgardním
divadle, překládal, recitoval a učil se rusky. Od 1934
vyučoval na několika gymnáziích: v Brně (1934–36), Jihlavě
a v Jablunkově (1936), Kyjově (1937–38), Frýdku (1938),
Místku (1939–41), Ostravě (1942–45) a znovu v Místku
(1945–48). Spolupracoval s místeckým Družstvem divadelních
ochotníků a režíroval mj. Zeyerovu ''Starou historii''. 1941
bylo na místeckém gymnáziu rozšířeno několik letáků a fingovaných
dopisů podepsaných studentským komitétem, jež
vyzývaly k odporu proti německým okupantům. Následovaly
prohlídky, uzavření školy, zatčení několika profesorů, mezi
nimi D. Několik měsíců strávil ve vězení v Kounicových kolejích
v Brně. Po konci války pracoval 1945 jako tlumočník
jednoho z velitelů Rudé armády.

V říjnu 1945 převzal režii a vedení nově založeného Divadla
mladých v Ostravě (později Divadlo Petra Bezruče). Zahájilo
činnost v prosinci 1945 hrou J. Pokorného ''Jak se Honza učil''
''bát''. Kromě režie ztvárnil několik rolí, např. rektora ve ''Filosofské''
''historii'', mlynáře v ''Lucerně'', Makarenka ve hře ''Začínáme žít''
a Matěje Kopeckého ve ''Velkém komediantovi''. Překládal z ruštiny
a dramatizoval literaturu pro mládež. Většina překladů
a dramatizací byla použita pro potřeby divadla a nevyšla knižně.
Po 1948 inscenoval také pionýrské a komsomolské inscenace
a angažované hry. Od počátku činnosti v ostravském
divadle uváděl pásma recitace, scénické poezie a malých forem:
mj. 1946 režíroval pásmo ''Demokratickému Španělsku'' či
''Říjnová revoluce'' a ''Písně otroka'' (obojí 1947). V září 1948 opustil
dráhu učitele a přijal funkci ředitele divadla. Pedagogické
zkušenosti využíval ve vedení a organizaci seminářů pro recitátory
a ochotníky. 1955–56 napsal společně s B. Růžičkou,
paleontologem a pozdějším rektorem Vysoké školy báňské
v Ostravě, dvě populárně-naučné knihy o zkamenělinách
určené školní mládeži. 1959 přijal do divadla absolventský
ročník pražské DAMU: Jana Kačera, který záhy začal i režírovat,
herce Petra Čepka, Ninu Divíškovou, Františka Husáka,
Ladislava Mrkvičku, krátce Jiřího Kodeta a Jiřího Hrzána.

Ředitelem ostravského studia Československé televize byl
jmenován 1961. Protestoval proti sovětské okupaci ČSSR, po
stranických prověrkách 1969 byl odvolán a 1971 penzionován.
Vrátil se k ochotnickému divadlu, režíroval představení
ve Frenštátě pod Radhoštěm a v Kozlovicích v Beskydech,
pořádal semináře. Přijal členství v několika uměleckých porotách,
mj. v porotě pro Jiráskův Hronov, předsedal porotě
národních přehlídek divadelní tvorby pro děti v Ostravě-Porubě i Krajskému poradnímu sboru pro divadlo. Byl členem
redakční rady časopisu ''Amatérská scéna''. U příležitosti
desátého výročí založení Divadla Petra Bezruče získal vyznamenání
za dlouholetou práci v divadle (1955), stříbrný odznak
v Divadelní žatvě 1951–52 a zlatý 1954–55, literární
cenu města Ostravy a cenu za hru ''Pohádka o Pecínkovi'' od
ministerstva informací a osvěty (obojí 1952), byl i nositelem
vyznamenání Za vynikající práci (1958). S manželkou Irenou,
učitelkou, vychoval syna Karla a dceru Annu.

'''D:''' překlady: H. von Kleist, Dva dopisy, 1932; S. Michalkov, Zvláštní poslání,
1950, 2. vyd. 1953; nevydané překlady: M. Svetlov, Po mnoha letech,
1949; N. Ostrovskij, Pavel Korčagin, 1950; S. Michalkov, Pionýrský šátek,
1949; V. Katajev, Na obzoru vlajka bílá, 1949; I. Irošnikovová, Kdesi v Sibiři,
1951; N. Lubimovová, Jarní přeháňka, 1951; I. Karnauchovová – S. Brasevič,
Sedm Simeonů, 1951; B. Gorbatov, Mládí otců, 1951; A. Pervencev,
Komsomolská čest, 1953; týž, Tři jsme jeli na celinu, 1956; M. Šatrov, Čisté
ruce, 1957; M. Twain – S. Bogačenkov, Příhody Hucka Finna, 1957; M. Šatrov,
Pravé místo v životě, 1958; M. Lvovskij, Krystaly PS, 1959; hry: Pohádka
o Pecínkovi, 1951; Hrdinové modré školy, 1951/52; Sůl nad zlato;
Pohádky Boženy Němcové 2, 1954; Kl 27, 1958; Timur a jeho parta, 1961
(dramatizace a překlad, s A. Goldbergem); nevydané dramatizace: Nerozborná
hráz, 1948; Kouzelná slova, 1949; Havíř Cvrček, 1950; Veselí muzikanti,
1950; Libuše a Přemysl, 1954; Zloděj z Bagdádu, 1958 (se S. Lichým);
monografie a časopisecké příspěvky: Zkameněliny. Kronika života na zemi,
1955 (s B. Růžičkou); O čem nám vyprávějí zkameněliny, 1956 (s týmž); Po
čtyřech letech, in: Bezručův kraj 1, 1945, č. 14, s. 2 (s V. Knapem); Divadlo
Petra Bezruče v Ostravě, in: Ochotnické divadlo 4, 1960, č. 4, s. 87; 14. festival
severní Moravy ve Frenštátě pod Radhoštěm na sklonku loňského roku,
in: Amatérská scéna 10, 1973, č. 2, s. 9–10.

'''L:''' Slezsko 3, s. 33–34; Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní
Moravy 1, 2005, s. 190 (kde neúplné soupisy literatury); Deset
let práce Městského divadla mladých, 1955, passim; E. Kolár, Divadlo Petra
Bezruče. Bilance 10 let a premiéra D. hry Libuše a Přemysl, in: Divadlo
7, 1956, s. 218–228; J. Skulina, K jazykové charakteristice D. hry o Libuši
a Přemyslovi, in: Červený květ 1, 1956, č. 2, s. 27; J. Břustek, Poznámky
z konference divadel pro mládež, in: tamtéž, č. 3, s. 143; V. Solecký, Divadlo,
které patří mladým, in: Nová svoboda 14, 1959, č. 196, s. 5; M. Etzler, K. D.
mimo čas a prostor, in: Amatérská scéna 17, 1980, č. 9, s. 19; M. Rusinský,
Na obzoru plachta bílá, in: Nová svoboda 14, 1959, č. 298, s. 5; Česká divadla.
Encyklopedie divadelních souborů, 2000, s. 127; K. Lepíková, Letákové
aféry na reálném gymnáziu v Místku (www.archives.cz/zao/frydek-mistek/home/publikace/assets/SokA_FM_sbornik_1.pdf); K. D.

Miroslava Kyselá

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti]]
[[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]]

[[Kategorie:1910]]
[[Kategorie:Kyjov]]
[[Kategorie:1984]]
[[Kategorie:Frýdek-Místek]]