DITTRICH František 19.2.1801-21.10.1875: Porovnání verzí
(DITTRICH_František_19.2.1801-21.10.1875) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = František DITTRICH | | jméno = František DITTRICH | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Dittrich Frantisek portret.png |
| datum narození = 19.2.1801 | | datum narození = 19.2.1801 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 21.10.1875 | | datum úmrtí = 21.10.1875 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
− | | povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel | + | | povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel<br />43- Významný představitel obecní správy |
− | 43- Významný představitel obecní správy | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 228-229 |
+ | }} | ||
+ | '''DITTRICH, František''', ''* 19. 2. 1801 Praha, † 21. 10. 1875 Praha, podnikatel, komunální politik'' | ||
+ | |||
+ | Narodil se ve vorařské rodině v Podskalí, záhy osiřel a vychovával | ||
+ | ho nejprve dědeček, později poručník. Nikdy nezískal | ||
+ | soustavnější vzdělání a stal se vorařem, 1826 si z ušetřených | ||
+ | peněz zřídil obchod plavebním dřívím a později vorařskou | ||
+ | hospodu. V podnikání byl úspěšný, další majetek mu přinesl | ||
+ | výhodný sňatek (1839). Poté si zakoupil dům čp. 383/II (tzv. | ||
+ | Podskalskou radnici, nyní Rašínovo nábřeží 58), kde žil až do | ||
+ | konce života. D. stál i u počátků spolku Vltavan, jehož se stal | ||
+ | 1871 patronem, přispíval i na další vlastenecké či charitativní | ||
+ | spolky. Osobní statečnost prokázal při záchraně osob ohrožených | ||
+ | povodněmi 1845 a 1862. | ||
+ | |||
+ | Jako aktivní vlastenec (přátelil se mj. s J. K. Tylem) se D. podílel | ||
+ | na počátcích Matice české, Měšťanské besedy a 1848 se | ||
+ | účastnil činnosti Svatováclavského, posléze Národního výboru. | ||
+ | 1848 byl také členem březnové delegace do Vídně, požadující | ||
+ | česká národní práva, a koncem téhož roku také delegace, | ||
+ | která měla demonstrovat oddanost nově zvolenému | ||
+ | císaři Františku Josefovi I. Po porážce revoluce nebyl perzekvován, | ||
+ | ale načas se stáhl z veřejného života. Až po uvolnění | ||
+ | poměrů 1861 byl zvolen pražským zastupitelem a 1863 | ||
+ | náměstkem primátora Václava Bělského. Stal se předsedou | ||
+ | Sboru pro postavení Národního divadla (1865), funkci však | ||
+ | odmítl. V únoru 1870 byl, po rezignaci K. L. Klaudyho a císařském | ||
+ | nesouhlasu s několika navrženými kandidáty (mj. | ||
+ | F. A. Braunerem), jmenován čtrnáctým pražským starostou. | ||
+ | Usiloval o vyrovnané rozpočty města a připravil řadu později | ||
+ | uskutečněných projektů. Ve funkci starosty oddal první občanský | ||
+ | sňatek v Praze (v březnu 1871) a za jeho úřadování | ||
+ | byla v Praze vedle popisných zavedena také orientační čísla | ||
+ | na domech. Po třech letech se 1873 pro vysoký věk starostenství | ||
+ | vzdal a věnoval se pouze podnikání. 1864 inicioval vznik | ||
+ | České akciové společnosti pro paroplavbu a stal se jejím prvním | ||
+ | předsedou. První parník ''Prag–Praha'' jezdil mezi Prahou | ||
+ | a Štěchovicemi od srpna 1865. Za zásluhy při zavádění osobní | ||
+ | paroplavby na Vltavě získal 1875 rytířský kříž řádu Františka | ||
+ | Josefa. Byl po něm pojmenován parník ''Primátor Dittrich'', | ||
+ | spuštěný na Vltavu 1891, a ulice v Podskalí, vybudovaná 1894 | ||
+ | na místě někdejší svatováclavské trestnice. D. byl připomenut | ||
+ | v expozici v někdejší podskalské celnici na Výtoni (Praha). | ||
+ | Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' RSN 4, s. 303; OSN 7, s. 631–632; MSN 2, s. 285; KSN 3, s. 366; F. Ruth, | ||
+ | Kronika královské Prahy a obcí sousedních, 1903, s. 150, 857; T. Jelínková, | ||
+ | Pražští primátoři, in: Pražský sborník historický 26, 1993, s. 113–114; J. A. | ||
+ | Novák, F. D. Od voru k parníkům, in: Hospodářské noviny 12. 12. 2008; | ||
+ | V. Ledvinka, F. D., in: Listy hlavního města Prahy, únor 2009, s. 7. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/55219 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Tomáš Burda | ||
+ | |||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]] | [[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]] | ||
Řádka 16: | Řádka 71: | ||
[[Kategorie:1801]] | [[Kategorie:1801]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1875]] | [[Kategorie:1875]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Dittrich Frantisek hrob.jpg|Hrob Františka Dittricha na Olšanských hřbitovech | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 11. 12. 2019, 18:54
František DITTRICH | |
Narození | 19.2.1801 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 21.10.1875 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
62- Osvětový nebo veřejný činitel 43- Významný představitel obecní správy |
Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 228-229 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45501 |
DITTRICH, František, * 19. 2. 1801 Praha, † 21. 10. 1875 Praha, podnikatel, komunální politik
Narodil se ve vorařské rodině v Podskalí, záhy osiřel a vychovával ho nejprve dědeček, později poručník. Nikdy nezískal soustavnější vzdělání a stal se vorařem, 1826 si z ušetřených peněz zřídil obchod plavebním dřívím a později vorařskou hospodu. V podnikání byl úspěšný, další majetek mu přinesl výhodný sňatek (1839). Poté si zakoupil dům čp. 383/II (tzv. Podskalskou radnici, nyní Rašínovo nábřeží 58), kde žil až do konce života. D. stál i u počátků spolku Vltavan, jehož se stal 1871 patronem, přispíval i na další vlastenecké či charitativní spolky. Osobní statečnost prokázal při záchraně osob ohrožených povodněmi 1845 a 1862.
Jako aktivní vlastenec (přátelil se mj. s J. K. Tylem) se D. podílel na počátcích Matice české, Měšťanské besedy a 1848 se účastnil činnosti Svatováclavského, posléze Národního výboru. 1848 byl také členem březnové delegace do Vídně, požadující česká národní práva, a koncem téhož roku také delegace, která měla demonstrovat oddanost nově zvolenému císaři Františku Josefovi I. Po porážce revoluce nebyl perzekvován, ale načas se stáhl z veřejného života. Až po uvolnění poměrů 1861 byl zvolen pražským zastupitelem a 1863 náměstkem primátora Václava Bělského. Stal se předsedou Sboru pro postavení Národního divadla (1865), funkci však odmítl. V únoru 1870 byl, po rezignaci K. L. Klaudyho a císařském nesouhlasu s několika navrženými kandidáty (mj. F. A. Braunerem), jmenován čtrnáctým pražským starostou. Usiloval o vyrovnané rozpočty města a připravil řadu později uskutečněných projektů. Ve funkci starosty oddal první občanský sňatek v Praze (v březnu 1871) a za jeho úřadování byla v Praze vedle popisných zavedena také orientační čísla na domech. Po třech letech se 1873 pro vysoký věk starostenství vzdal a věnoval se pouze podnikání. 1864 inicioval vznik České akciové společnosti pro paroplavbu a stal se jejím prvním předsedou. První parník Prag–Praha jezdil mezi Prahou a Štěchovicemi od srpna 1865. Za zásluhy při zavádění osobní paroplavby na Vltavě získal 1875 rytířský kříž řádu Františka Josefa. Byl po něm pojmenován parník Primátor Dittrich, spuštěný na Vltavu 1891, a ulice v Podskalí, vybudovaná 1894 na místě někdejší svatováclavské trestnice. D. byl připomenut v expozici v někdejší podskalské celnici na Výtoni (Praha). Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
L: RSN 4, s. 303; OSN 7, s. 631–632; MSN 2, s. 285; KSN 3, s. 366; F. Ruth, Kronika královské Prahy a obcí sousedních, 1903, s. 150, 857; T. Jelínková, Pražští primátoři, in: Pražský sborník historický 26, 1993, s. 113–114; J. A. Novák, F. D. Od voru k parníkům, in: Hospodářské noviny 12. 12. 2008; V. Ledvinka, F. D., in: Listy hlavního města Prahy, únor 2009, s. 7.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Tomáš Burda