DITTRICH Franz 16.10.1815-29.8.1859: Porovnání verzí
(DITTRICH_Franz_16.10.1815-29.8.1859) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 16.10.1815 | | datum narození = 16.10.1815 | ||
− | | místo narození = Mikulášovice u | + | | místo narození = Mikulášovice u Rumburka |
| datum úmrtí = 29.8.1859 | | datum úmrtí = 29.8.1859 | ||
− | | místo úmrtí = Mikulášovice u | + | | místo úmrtí = Mikulášovice u Rumburka |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DITTRICH, Franz''', ''* 16. 10. 1815 Mikulášovice u Rumburka, † 29. 8. 1859 Mikulášovice u Rumburka, lékař patolog, internista'' | ||
+ | |||
+ | Vystudoval gymnázium v Litoměřicích a lékařskou fakultu na | ||
+ | pražské univerzitě. Od počátku byl zaujat anatomickým bádáním | ||
+ | pod vedením J. Hyrtla, později patologickou anatomií | ||
+ | i klinickou medicínou ve spolupráci s přítelem A. Jakschem. | ||
+ | S ním a J. Oppolzerem, J. Hamerníkem, F. Arltem i dalšími | ||
+ | se ve druhé polovině 30. let školil ve Vídni u K. Rokitanského | ||
+ | a J. Škody a jejich moderní učení pomáhal šířit na pražské | ||
+ | univerzitě. Po obhájení disertace o operacích šedého očního | ||
+ | zákalu byl 1841 v Praze promován doktorem medicíny | ||
+ | a o rok později doktorem chirurgie. Od 1843 pracoval v pražské | ||
+ | všeobecné nemocnici jako výpomocný lékař v Jakschově | ||
+ | oddělení prsních chorob, později jako sekundář v Kiwischově | ||
+ | oddělení ženských chorob a 1845–50 jako asistent katedry | ||
+ | patologické anatomie. Tam byl odcházejícím přednostou | ||
+ | V. A. Bochdalkem navržen na suplenturu, přednost však dostal | ||
+ | J. Dlauhý, a teprve po jeho odchodu do Vídně (1848) byl | ||
+ | suplováním pověřen D. | ||
+ | |||
+ | Nepočetnými, ale cennými patologicko-anatomickými a interními | ||
+ | pracemi o rakovině žaludku, příjici jater, zánětu srdečního | ||
+ | svalu aj., publikovanými od 1848 převážně v pražském | ||
+ | periodiku ''Vierteljahrschrift für praktische Heilkunde'', | ||
+ | zaujal i slavného R. Virchowa. Poté, co se prvním řádným | ||
+ | profesorem patologické anatomie v Praze stal 1849 curyšský | ||
+ | J. Engel, habilitoval se D. 1850 v Erlangen z vnitřního lékařství | ||
+ | prací o Laennekově plicním infarktu a téhož roku tam byl | ||
+ | jmenován řádným profesorem a přednostou lékařské kliniky | ||
+ | po zemřelém C. F. Canstattovi. Jako vědec i učitel rychle získal | ||
+ | úctu akademické obce: už 1852 a znovu 1855 byl zvolen | ||
+ | prorektorem erlangenské univerzity. Profesuru mu nabízely | ||
+ | Heidelberg, Tübingen, Rostock, Jena, znovu Heidelberg, | ||
+ | Würzburg a konečně i Praha: všechny nabídky však odmítal, | ||
+ | třebaže si na lékařské fakultě v Erlangen znepřátelil téměř | ||
+ | všechny kolegy. Ti, v čele s průkopníkem etylchloridové | ||
+ | anestezie J. F. M. Heyfelderem, ho zažalovali u bavorského | ||
+ | krále za rozvracení lékařského studia, degradaci fakulty na | ||
+ | cvičiště, absolventů na jednostranné rutinéry a pacientů na | ||
+ | objekty bádání, jejichž léčba je podružná. D. byl rozhodnut | ||
+ | Erlangen opustit, univerzitní senát ale vyslal prorektora | ||
+ | Hoffmanna a prokancléře Schmidtleina do Mnichova a dosáhl | ||
+ | předčasného odchodu Heyfeldera do výslužby (1854). D. | ||
+ | dostal 1855 od krále rytířský řád za občanské zásluhy a 1856 | ||
+ | obdržel čestné občanství města Erlangen. Téhož roku však | ||
+ | onemocněl mozkovou chorobou, 1858 byl nucen vzdát se | ||
+ | přednášek a zakrátko zemřel. Dodnes jeho jméno připomínají | ||
+ | D. zátky v průduškách a ve sputu při zánětech plic a průdušek | ||
+ | nebo při chorobném rozšíření průdušek; D. stenóza je zúžení | ||
+ | pravé srdeční komory, kterým se její výtoková část stává „třetí | ||
+ | komorou“. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Conspectus cataractarum in clinico et consignatione ophthalmiatrica operatarum, | ||
+ | Pragae 1841 (disertace); Ueber den Laennec’schen Lungeninfarct, | ||
+ | Erlangen 1850 (habilitační spis); Beiträge zur pathologischen Anatomie der | ||
+ | Lungenkrankheiten, Erlangen 1850. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Wurzbach 24, s. 390; ADB 5, s. 267; A. Hirsch, Biographisches Lexikon | ||
+ | der hervorragenden Aerzte aller Zeiten und Völker 2, Wien – Leipzig 1885, | ||
+ | s. 191; tamtéž 6, 1888, s. 706; Die deutsche Karl-Ferdinands-Universität | ||
+ | in Prag unter der Regierung S. Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1899, | ||
+ | s. 218; J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, | ||
+ | Berlin – Wien 1901, s. 399 (s neúplnou bibliografií); T. Kolde, Die | ||
+ | Universität Erlangen unter dem Hause Wittelsbach 1810–1910, Erlangen – | ||
+ | Leipzig 1910, s. 415n., 514, 515, 520; O. Nitzsche, F. von D. 1815–1859: | ||
+ | Pathologischer Anatom in Prag und Kliniker in Erlangen, München – Berlin | ||
+ | 1937; L. Schönbauer, Das medizinische Wien, Wien 1947, s. 237; E. C. | ||
+ | Kelly, Encyclopedia of Medical Sources, Baltimore 1948, s. 112n.; O. Matoušek, | ||
+ | Lékaři a přírodovědci doby Purkyňovy, 1954, s. 36, 39, 65, 130, 247; | ||
+ | ÖBL 1, s. 188 (bibliografie); E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im | ||
+ | 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 146; Koerting, s. 136, 138n.; World | ||
+ | Who’s Who in Science from Antiquity to the Present, Chicago 1968, s. 464; | ||
+ | BL 1, s. 258; G. Thiele (ed.), Handlexikon der Medizin, München – Wien – | ||
+ | Baltimore 1980, 1, s. 536; BSPLF 1, s. 87n.; DBE 2, s. 562. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv UK Praha, Matricula facultatis medicae Pragensis ab anno 1784 | ||
+ | (M 64), s. 85, 88. | ||
+ | |||
+ | Pavel Čech | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1815]] | [[Kategorie:1815]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Mikulášovice_u_Rumburka]] |
[[Kategorie:1859]] | [[Kategorie:1859]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Mikulášovice_u_Rumburka]] |
Verze z 9. 1. 2017, 19:01
Franz DITTRICH | |
Narození | 16.10.1815 |
---|---|
Místo narození | Mikulášovice u Rumburka |
Úmrtí | 29.8.1859 |
Místo úmrtí | Mikulášovice u Rumburka |
Povolání | 15- Lékaři |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45495 |
DITTRICH, Franz, * 16. 10. 1815 Mikulášovice u Rumburka, † 29. 8. 1859 Mikulášovice u Rumburka, lékař patolog, internista
Vystudoval gymnázium v Litoměřicích a lékařskou fakultu na pražské univerzitě. Od počátku byl zaujat anatomickým bádáním pod vedením J. Hyrtla, později patologickou anatomií i klinickou medicínou ve spolupráci s přítelem A. Jakschem. S ním a J. Oppolzerem, J. Hamerníkem, F. Arltem i dalšími se ve druhé polovině 30. let školil ve Vídni u K. Rokitanského a J. Škody a jejich moderní učení pomáhal šířit na pražské univerzitě. Po obhájení disertace o operacích šedého očního zákalu byl 1841 v Praze promován doktorem medicíny a o rok později doktorem chirurgie. Od 1843 pracoval v pražské všeobecné nemocnici jako výpomocný lékař v Jakschově oddělení prsních chorob, později jako sekundář v Kiwischově oddělení ženských chorob a 1845–50 jako asistent katedry patologické anatomie. Tam byl odcházejícím přednostou V. A. Bochdalkem navržen na suplenturu, přednost však dostal J. Dlauhý, a teprve po jeho odchodu do Vídně (1848) byl suplováním pověřen D.
Nepočetnými, ale cennými patologicko-anatomickými a interními pracemi o rakovině žaludku, příjici jater, zánětu srdečního svalu aj., publikovanými od 1848 převážně v pražském periodiku Vierteljahrschrift für praktische Heilkunde, zaujal i slavného R. Virchowa. Poté, co se prvním řádným profesorem patologické anatomie v Praze stal 1849 curyšský J. Engel, habilitoval se D. 1850 v Erlangen z vnitřního lékařství prací o Laennekově plicním infarktu a téhož roku tam byl jmenován řádným profesorem a přednostou lékařské kliniky po zemřelém C. F. Canstattovi. Jako vědec i učitel rychle získal úctu akademické obce: už 1852 a znovu 1855 byl zvolen prorektorem erlangenské univerzity. Profesuru mu nabízely Heidelberg, Tübingen, Rostock, Jena, znovu Heidelberg, Würzburg a konečně i Praha: všechny nabídky však odmítal, třebaže si na lékařské fakultě v Erlangen znepřátelil téměř všechny kolegy. Ti, v čele s průkopníkem etylchloridové anestezie J. F. M. Heyfelderem, ho zažalovali u bavorského krále za rozvracení lékařského studia, degradaci fakulty na cvičiště, absolventů na jednostranné rutinéry a pacientů na objekty bádání, jejichž léčba je podružná. D. byl rozhodnut Erlangen opustit, univerzitní senát ale vyslal prorektora Hoffmanna a prokancléře Schmidtleina do Mnichova a dosáhl předčasného odchodu Heyfeldera do výslužby (1854). D. dostal 1855 od krále rytířský řád za občanské zásluhy a 1856 obdržel čestné občanství města Erlangen. Téhož roku však onemocněl mozkovou chorobou, 1858 byl nucen vzdát se přednášek a zakrátko zemřel. Dodnes jeho jméno připomínají D. zátky v průduškách a ve sputu při zánětech plic a průdušek nebo při chorobném rozšíření průdušek; D. stenóza je zúžení pravé srdeční komory, kterým se její výtoková část stává „třetí komorou“.
D: Conspectus cataractarum in clinico et consignatione ophthalmiatrica operatarum, Pragae 1841 (disertace); Ueber den Laennec’schen Lungeninfarct, Erlangen 1850 (habilitační spis); Beiträge zur pathologischen Anatomie der Lungenkrankheiten, Erlangen 1850.
L: Wurzbach 24, s. 390; ADB 5, s. 267; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Aerzte aller Zeiten und Völker 2, Wien – Leipzig 1885, s. 191; tamtéž 6, 1888, s. 706; Die deutsche Karl-Ferdinands-Universität in Prag unter der Regierung S. Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1899, s. 218; J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien 1901, s. 399 (s neúplnou bibliografií); T. Kolde, Die Universität Erlangen unter dem Hause Wittelsbach 1810–1910, Erlangen – Leipzig 1910, s. 415n., 514, 515, 520; O. Nitzsche, F. von D. 1815–1859: Pathologischer Anatom in Prag und Kliniker in Erlangen, München – Berlin 1937; L. Schönbauer, Das medizinische Wien, Wien 1947, s. 237; E. C. Kelly, Encyclopedia of Medical Sources, Baltimore 1948, s. 112n.; O. Matoušek, Lékaři a přírodovědci doby Purkyňovy, 1954, s. 36, 39, 65, 130, 247; ÖBL 1, s. 188 (bibliografie); E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 146; Koerting, s. 136, 138n.; World Who’s Who in Science from Antiquity to the Present, Chicago 1968, s. 464; BL 1, s. 258; G. Thiele (ed.), Handlexikon der Medizin, München – Wien – Baltimore 1980, 1, s. 536; BSPLF 1, s. 87n.; DBE 2, s. 562.
P: Archiv UK Praha, Matricula facultatis medicae Pragensis ab anno 1784 (M 64), s. 85, 88.
Pavel Čech