Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DITTRICH Josef Petr Václav 7.4.1763-26.9.1823

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef Petr Václav DITTRICH
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 7.4.1763
| místo narození = Česká Skalice
| datum úmrtí = 26.9.1823
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 53- Historik<br />61- Pedagog<br />49- Náboženský nebo církevní činitel<br />

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 230-231
}}
'''DITTRICH, Josef Petr Václav''' ''(též DYTRICH, DYTTRICH, DYTRYCH, Josef Peter Wenzel), * 7. 4. 1763 Česká Skalice, † 26. 9. 1823 Praha, církevní historik, pedagog, teolog''

Gymnázium navštěvoval v Jičíně a Broumově. V teologických
studiích započatých v Praze pokračoval v generálním semináři
ve Vídni. Na kněze byl vysvěcen 1787 v Hradci Králové.
Působil krátce v Chrasti u Chrudimi, jako prefekt v generálním
semináři, farář v Kostomlatech pod Milešovkou (od
1788). Odtud po roce odešel do Bezna na Mladoboleslavsko.
1794 získal děkanát, 1795 se stal biskupským vikářem. Od
1801 působil jako kanovník pražské vyšehradské kapituly.
1802 získal v Praze titul ThDr., téhož roku napsal a pod názvem
''Series praepositorum eccles. colleg. s. apost. Petri et Pauli''
''in castro Wischehrad cum … ejusdem ecclesiae et capituli historia''
vydal dějiny proboštů kapituly. Od 1803 byl profesorem
církevních dějin na pražské bohovědné fakultě, od 1806 cenzorem
knih. 1809 uveřejnil vlastní dílo ''Zákon našeho Ježíše''
''Krista s kratičkým sepsáním zjeveného náboženství a jeho vyznavačů''.
Na teologické fakultě pražské univerzity vykonával
1806 a 1822 funkci děkana. Od 1823 působil jako správce
vyšehradské kapituly. Významným počinem D. se stalo 1816
vydání kroniky církevního historika a polemika 16. století
Bohuslava Bílejovského, známého nesnášenlivého přívržence
konzervativního utrakvismu, který ve svém spise o třech
částech ''Kronika česká'' 1532 shrnul a 1537 v Norimberku
v tištěné podobě vydal své argumentace z církevních dějin.
Poukazoval v nich na tradici přijímání podobojí v dějinách
křesťanství a uvedl polemiky s různými formami náboženského
radikalismu. Bílejovského oblíbený spis vydal D. (pod
pseudonymem J. Skalický) s titulem ''Kronika církevní, v níž se''
''příběhové a příhody církve české od jejího počátku až do léta Páně''
''1532 vypravují'' v pražské nájemní knihtiskárně v Klementinu
(nájemkyně pražské Arcibiskupské tiskárny) Josefa Vetterla
z Wildenbrunnu, která se výrazně orientovala na českou tiskařskou
a nakladatelskou produkci. Knihtiskárna touto kronikou
zahájila významnou řadu edic starší české literatury.
Až rok před smrtí v Hradci Králové vydal několik vlastních
kázání (''Zrcadlo věčného a blahoslaveného života'', ''Desatero kázání''
''o sv. pokání'', ''Kázání na evangelium, které se čte na den''
''Božího těla''), pak v novočeské úpravě ''Výklad svatého čtení''
''na veliký pátek z výborné postilly sepsané skrze kněze Tomáše''
''Bavorovského…''

V českých spisech se D. podepisoval Klíč, J. Klíč, Josef Klíč
(místo německého Dittrich, též J. Dytrych, Petr Dytrych),
či volil varianty podle svého rodiště: Jo. Ditrich-Skalický,
J. Skalický.

'''L:''' J. Jungmann, Historie literatury české, 1849, s. 546; F. Doucha, Knihopisný
slovník česko-slovenský, 1865, s. 6, 31; OSN 7, s. 631; Wurzbach 3,
s. 322; MSN 2, s. 205; KSN 3, s. 366, 4, s. 202; J. Novomlýnský – J. F. Vrba,
Pseudonymy českých spisovatelů, in: Literární listy 9, 1888, s. 166, 233;
BOS 3, s. 531; J. Vlček, Dějiny české literatury 1, 1940, s. 407; F. Strejček,
Naši bojovníci perem, 1948, s. 37; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české
a slovenské literatuře, 1973, s. 496; BL 1, s. 259.

'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/266405 Bibliografie dějin Českých zemí]

Marcella Husová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]

[[Kategorie:1763]]
[[Kategorie:Česká Skalice]]
[[Kategorie:1823]]
[[Kategorie:Praha]]