DITZ Hugo 14.10.1876-3.9.1942: Porovnání verzí

Z Personal
(DITZ_Hugo_14.10.1876-3.9.1942)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 14.10.1876
 
| datum narození = 14.10.1876
| místo narození = Poštorná, o. Břeclav
+
| místo narození = Břeclav
 
| datum úmrtí = 3.9.1942
 
| datum úmrtí = 3.9.1942
| místo úmrtí = Lodž
+
| místo úmrtí = Lodž (Polsko)
 
| povolání = 31- Potravinář
 
| povolání = 31- Potravinář
 
3- Chemik nebo alchymista
 
3- Chemik nebo alchymista
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Hugo DITZ
+
}}
 +
'''DITZ, Hugo''', ''* 14. 10. 1876 Břeclav, † 3. 9. 1942 Lodž (Polsko), chemik, pedagog''
  
== Literatura ==
+
Syn obchodníka Leopolda D. a Wilhelminy, roz. Volkové.
 +
Absolvoval vídeňskou vyšší reálnou školu, potom techniku
 +
a 1902 se stal doktorem technických věd na technické univerzitě.
 +
Od 1898 působil jako asistent na německé technice
 +
v Brně v ústavu chemické technologie. 1904 se habilitoval
 +
jako soukromý docent. 1908 mu bylo přiděleno suplování
 +
chemické technologie anorganických látek na německé
 +
technice v Praze. 1910 tam byl jmenován mimořádným
 +
a 1917 řádným profesorem. Opakovaně stál v čele školy
 +
jako děkan. Podnikl studijní cesty do zahraničí (Německo,
 +
Francie, Švýcarsko, Rakousko a Maďarsko), aby se seznámil
 +
s chemickým průmyslem a technologiemi. Stal se členem
 +
vědeckých společností v ČSR a Německu (mj. Verein deutscher
 +
Chemiker a Deutsche chemische Gesellschaft v Berlíně,
 +
Deutsche Bunsengesellschaft či Chemische Gesellschaft der
 +
deutschen Hochschulen v Praze). Účastnil se chemických
 +
kongresů, např. mezinárodního kongresu pro užitou chemii
 +
ve Vídni (1898) a Paříži (1900). Na německé technice v Praze
 +
přednášel a vedl katedru chemické technologie anorganických
 +
látek až do 1938/39, kdy musel kvůli židovskému původu
 +
školu opustit. Pokus o emigraci se nezdařil a D. byl 1941 deportován
 +
do Lodže.
 +
 
 +
V rozsáhlé publikační činnosti dominovaly práce z anorganické
 +
chemie, chemicko-technické analýzy, např. halogenů a jejich
 +
sloučenin, kyseliny sírové, paliv a hořlavin (vznik a výzkum
 +
uhlí, lignitu, celulózy, fenolu). Příspěvky uveřejňoval
 +
časopisecky. Spolupracoval na Ullmannově díle ''Enzyklopädie''
 +
''der technischen Chemie'' (vyd. 1916–21), na Gmelinově
 +
''Handbuch der anorganischen Chemie 1/2''. ''Die Halogene''
 +
(1909). Ve spolupráci s V. Hölbingem, B. M. Margoschesem
 +
a R. Mayem mu byla uznána řada rakouských a říšskoněmeckých
 +
patentů. 1914 se oženil s Francizskou, roz. Zupnikovou,
 +
s níž měl syna a dceru. Většina příbuzných zahynula během
 +
druhé světové války.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Die angebliche Bildung von Persilikat bei der Einwirkung von
 +
Luft auf Natriumsilikatlösungen, in: Journal für Praktische Chemie 92,
 +
1915, s. 412–418; Die Reaktion von Oxycellulose (oxydierter Cellulose)
 +
mit Nessler-Reagens, in: Mitteilungen aus dem Laboratorium für chemische
 +
Technologie anorganischer Stoffe der Deutschen Technischen Hochschule
 +
Prag (s F. Ullrichem), 1936.
 +
 
 +
'''L:''' Birk, s. 119n. (foto); B. Mansfeld, Průvodce světem techniky, 1937,
 +
s. 112n. (foto), BL 1, s. 260.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv ČVUT Praha, Studienprogramme der Deutschen Technischen
 +
Hochschule in Prag 1910/11–1938/39.
 +
 
 +
Vít Šmerha
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 19: Řádka 69:
  
 
[[Kategorie:1876]]
 
[[Kategorie:1876]]
[[Kategorie:Poštorná]]
+
[[Kategorie:Břeclav]]
 
[[Kategorie:1942]]
 
[[Kategorie:1942]]
 
[[Kategorie:Lodž]]
 
[[Kategorie:Lodž]]

Verze z 9. 1. 2017, 18:42

Hugo DITZ
Narození 14.10.1876
Místo narození Břeclav
Úmrtí 3.9.1942
Místo úmrtí Lodž (Polsko)
Povolání

31- Potravinář

3- Chemik nebo alchymista
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67032

DITZ, Hugo, * 14. 10. 1876 Břeclav, † 3. 9. 1942 Lodž (Polsko), chemik, pedagog

Syn obchodníka Leopolda D. a Wilhelminy, roz. Volkové. Absolvoval vídeňskou vyšší reálnou školu, potom techniku a 1902 se stal doktorem technických věd na technické univerzitě. Od 1898 působil jako asistent na německé technice v Brně v ústavu chemické technologie. 1904 se habilitoval jako soukromý docent. 1908 mu bylo přiděleno suplování chemické technologie anorganických látek na německé technice v Praze. 1910 tam byl jmenován mimořádným a 1917 řádným profesorem. Opakovaně stál v čele školy jako děkan. Podnikl studijní cesty do zahraničí (Německo, Francie, Švýcarsko, Rakousko a Maďarsko), aby se seznámil s chemickým průmyslem a technologiemi. Stal se členem vědeckých společností v ČSR a Německu (mj. Verein deutscher Chemiker a Deutsche chemische Gesellschaft v Berlíně, Deutsche Bunsengesellschaft či Chemische Gesellschaft der deutschen Hochschulen v Praze). Účastnil se chemických kongresů, např. mezinárodního kongresu pro užitou chemii ve Vídni (1898) a Paříži (1900). Na německé technice v Praze přednášel a vedl katedru chemické technologie anorganických látek až do 1938/39, kdy musel kvůli židovskému původu školu opustit. Pokus o emigraci se nezdařil a D. byl 1941 deportován do Lodže.

V rozsáhlé publikační činnosti dominovaly práce z anorganické chemie, chemicko-technické analýzy, např. halogenů a jejich sloučenin, kyseliny sírové, paliv a hořlavin (vznik a výzkum uhlí, lignitu, celulózy, fenolu). Příspěvky uveřejňoval časopisecky. Spolupracoval na Ullmannově díle Enzyklopädie der technischen Chemie (vyd. 1916–21), na Gmelinově Handbuch der anorganischen Chemie 1/2. Die Halogene (1909). Ve spolupráci s V. Hölbingem, B. M. Margoschesem a R. Mayem mu byla uznána řada rakouských a říšskoněmeckých patentů. 1914 se oženil s Francizskou, roz. Zupnikovou, s níž měl syna a dceru. Většina příbuzných zahynula během druhé světové války.

D: výběr: Die angebliche Bildung von Persilikat bei der Einwirkung von Luft auf Natriumsilikatlösungen, in: Journal für Praktische Chemie 92, 1915, s. 412–418; Die Reaktion von Oxycellulose (oxydierter Cellulose) mit Nessler-Reagens, in: Mitteilungen aus dem Laboratorium für chemische Technologie anorganischer Stoffe der Deutschen Technischen Hochschule Prag (s F. Ullrichem), 1936.

L: Birk, s. 119n. (foto); B. Mansfeld, Průvodce světem techniky, 1937, s. 112n. (foto), BL 1, s. 260.

P: Archiv ČVUT Praha, Studienprogramme der Deutschen Technischen Hochschule in Prag 1910/11–1938/39.

Vít Šmerha