DITZ Hugo 14.10.1876-3.9.1942: Porovnání verzí
(DITZ_Hugo_14.10.1876-3.9.1942) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.10.1876 | | datum narození = 14.10.1876 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Břeclav |
| datum úmrtí = 3.9.1942 | | datum úmrtí = 3.9.1942 | ||
− | | místo úmrtí = Lodž | + | | místo úmrtí = Lodž (Polsko) |
| povolání = 31- Potravinář | | povolání = 31- Potravinář | ||
3- Chemik nebo alchymista | 3- Chemik nebo alchymista | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DITZ, Hugo''', ''* 14. 10. 1876 Břeclav, † 3. 9. 1942 Lodž (Polsko), chemik, pedagog'' | ||
− | + | Syn obchodníka Leopolda D. a Wilhelminy, roz. Volkové. | |
+ | Absolvoval vídeňskou vyšší reálnou školu, potom techniku | ||
+ | a 1902 se stal doktorem technických věd na technické univerzitě. | ||
+ | Od 1898 působil jako asistent na německé technice | ||
+ | v Brně v ústavu chemické technologie. 1904 se habilitoval | ||
+ | jako soukromý docent. 1908 mu bylo přiděleno suplování | ||
+ | chemické technologie anorganických látek na německé | ||
+ | technice v Praze. 1910 tam byl jmenován mimořádným | ||
+ | a 1917 řádným profesorem. Opakovaně stál v čele školy | ||
+ | jako děkan. Podnikl studijní cesty do zahraničí (Německo, | ||
+ | Francie, Švýcarsko, Rakousko a Maďarsko), aby se seznámil | ||
+ | s chemickým průmyslem a technologiemi. Stal se členem | ||
+ | vědeckých společností v ČSR a Německu (mj. Verein deutscher | ||
+ | Chemiker a Deutsche chemische Gesellschaft v Berlíně, | ||
+ | Deutsche Bunsengesellschaft či Chemische Gesellschaft der | ||
+ | deutschen Hochschulen v Praze). Účastnil se chemických | ||
+ | kongresů, např. mezinárodního kongresu pro užitou chemii | ||
+ | ve Vídni (1898) a Paříži (1900). Na německé technice v Praze | ||
+ | přednášel a vedl katedru chemické technologie anorganických | ||
+ | látek až do 1938/39, kdy musel kvůli židovskému původu | ||
+ | školu opustit. Pokus o emigraci se nezdařil a D. byl 1941 deportován | ||
+ | do Lodže. | ||
+ | |||
+ | V rozsáhlé publikační činnosti dominovaly práce z anorganické | ||
+ | chemie, chemicko-technické analýzy, např. halogenů a jejich | ||
+ | sloučenin, kyseliny sírové, paliv a hořlavin (vznik a výzkum | ||
+ | uhlí, lignitu, celulózy, fenolu). Příspěvky uveřejňoval | ||
+ | časopisecky. Spolupracoval na Ullmannově díle ''Enzyklopädie'' | ||
+ | ''der technischen Chemie'' (vyd. 1916–21), na Gmelinově | ||
+ | ''Handbuch der anorganischen Chemie 1/2''. ''Die Halogene'' | ||
+ | (1909). Ve spolupráci s V. Hölbingem, B. M. Margoschesem | ||
+ | a R. Mayem mu byla uznána řada rakouských a říšskoněmeckých | ||
+ | patentů. 1914 se oženil s Francizskou, roz. Zupnikovou, | ||
+ | s níž měl syna a dceru. Většina příbuzných zahynula během | ||
+ | druhé světové války. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Die angebliche Bildung von Persilikat bei der Einwirkung von | ||
+ | Luft auf Natriumsilikatlösungen, in: Journal für Praktische Chemie 92, | ||
+ | 1915, s. 412–418; Die Reaktion von Oxycellulose (oxydierter Cellulose) | ||
+ | mit Nessler-Reagens, in: Mitteilungen aus dem Laboratorium für chemische | ||
+ | Technologie anorganischer Stoffe der Deutschen Technischen Hochschule | ||
+ | Prag (s F. Ullrichem), 1936. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Birk, s. 119n. (foto); B. Mansfeld, Průvodce světem techniky, 1937, | ||
+ | s. 112n. (foto), BL 1, s. 260. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv ČVUT Praha, Studienprogramme der Deutschen Technischen | ||
+ | Hochschule in Prag 1910/11–1938/39. | ||
+ | |||
+ | Vít Šmerha | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádka 19: | Řádka 69: | ||
[[Kategorie:1876]] | [[Kategorie:1876]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Břeclav]] |
[[Kategorie:1942]] | [[Kategorie:1942]] | ||
[[Kategorie:Lodž]] | [[Kategorie:Lodž]] |
Verze z 9. 1. 2017, 18:42
Hugo DITZ | |
Narození | 14.10.1876 |
---|---|
Místo narození | Břeclav |
Úmrtí | 3.9.1942 |
Místo úmrtí | Lodž (Polsko) |
Povolání |
31- Potravinář 3- Chemik nebo alchymista |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67032 |
DITZ, Hugo, * 14. 10. 1876 Břeclav, † 3. 9. 1942 Lodž (Polsko), chemik, pedagog
Syn obchodníka Leopolda D. a Wilhelminy, roz. Volkové. Absolvoval vídeňskou vyšší reálnou školu, potom techniku a 1902 se stal doktorem technických věd na technické univerzitě. Od 1898 působil jako asistent na německé technice v Brně v ústavu chemické technologie. 1904 se habilitoval jako soukromý docent. 1908 mu bylo přiděleno suplování chemické technologie anorganických látek na německé technice v Praze. 1910 tam byl jmenován mimořádným a 1917 řádným profesorem. Opakovaně stál v čele školy jako děkan. Podnikl studijní cesty do zahraničí (Německo, Francie, Švýcarsko, Rakousko a Maďarsko), aby se seznámil s chemickým průmyslem a technologiemi. Stal se členem vědeckých společností v ČSR a Německu (mj. Verein deutscher Chemiker a Deutsche chemische Gesellschaft v Berlíně, Deutsche Bunsengesellschaft či Chemische Gesellschaft der deutschen Hochschulen v Praze). Účastnil se chemických kongresů, např. mezinárodního kongresu pro užitou chemii ve Vídni (1898) a Paříži (1900). Na německé technice v Praze přednášel a vedl katedru chemické technologie anorganických látek až do 1938/39, kdy musel kvůli židovskému původu školu opustit. Pokus o emigraci se nezdařil a D. byl 1941 deportován do Lodže.
V rozsáhlé publikační činnosti dominovaly práce z anorganické chemie, chemicko-technické analýzy, např. halogenů a jejich sloučenin, kyseliny sírové, paliv a hořlavin (vznik a výzkum uhlí, lignitu, celulózy, fenolu). Příspěvky uveřejňoval časopisecky. Spolupracoval na Ullmannově díle Enzyklopädie der technischen Chemie (vyd. 1916–21), na Gmelinově Handbuch der anorganischen Chemie 1/2. Die Halogene (1909). Ve spolupráci s V. Hölbingem, B. M. Margoschesem a R. Mayem mu byla uznána řada rakouských a říšskoněmeckých patentů. 1914 se oženil s Francizskou, roz. Zupnikovou, s níž měl syna a dceru. Většina příbuzných zahynula během druhé světové války.
D: výběr: Die angebliche Bildung von Persilikat bei der Einwirkung von Luft auf Natriumsilikatlösungen, in: Journal für Praktische Chemie 92, 1915, s. 412–418; Die Reaktion von Oxycellulose (oxydierter Cellulose) mit Nessler-Reagens, in: Mitteilungen aus dem Laboratorium für chemische Technologie anorganischer Stoffe der Deutschen Technischen Hochschule Prag (s F. Ullrichem), 1936.
L: Birk, s. 119n. (foto); B. Mansfeld, Průvodce světem techniky, 1937, s. 112n. (foto), BL 1, s. 260.
P: Archiv ČVUT Praha, Studienprogramme der Deutschen Technischen Hochschule in Prag 1910/11–1938/39.
Vít Šmerha