Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DIVIŠ Julius 20.9.1858-23.2.1936

{{Infobox - osoba
| jméno = Julius DIVIŠ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 20.9.1858
| místo narození = Kladno
| datum úmrtí = 23.2.1936
| místo úmrtí = Příbram
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik<br />27- Hutník nebo metalurg

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 235-236
}}
'''DIVIŠ, Julius''', ''* 20. 9. 1858 Kladno, † 23. 2. 1936 Příbram, báňský odborník''

Vystudoval reálku a českou techniku v Praze, poté báňskou
akademii v Příbrami (pozdější Vysoká škola báňská, VŠB), kde
byl žákem mj. Františka Pošepného. Po jednoroční vojenské
službě u 1. ženijního pluku v Praze nastoupil v září 1883 ke
stavebnímu a strojnímu odboru státního báňského ředitelství
v Příbrami, později se na řadu let stal jeho vedoucím. Za D.
vedení bylo v příbramském revíru Březové Hory postaveno
nové těžní zařízení na dolech Marie a Prokop, modernizováno
čerpání vody, rozšířena továrna na výrobu drátěných těžních
lan o stroje jeho vlastní konstrukce. Po úmrtí prvního českého
popřevratového přednosty státních dolů v Příbrami Aloise
Zdráhala byl D. 1920 jmenován jeho nástupcem, v dubnu
1923 pak zproštěn funkce. Na popud ministerstva veřejných
prací 1923–24 sepsal syntézu o geologii, báňské historii
a tehdejším stavu báňské činnosti ''Státní doly na stříbro a olovo''
''v Příbrami'' (1926). Současně jako externí docent důlního
strojnictví přednášel na VŠB v Příbrami. 1924 odešel do výslužby,
poté žil v Příbrami.

Badatelsky se zabýval báňským strojnictvím, vodním hospodářstvím
a důlními otřesy, o nichž psal do rakouských, francouzských
a českých odborných časopisů (''Österreichische Zeitschrift''
''für Berg- und Hüttenwesen'', ''Montanistische Rundschau'', ''Annales''
''des Mines'', ''Revue universelle des mines'', ''Hornické a hutnické listy'',
''Hornický věstník''). Nejvíce se zaměřil na problémy vertikální
dopravy, závažné pro provozy v březohorském revíru, kde v D.
době těžba dosáhla hloubek 1 000–1 200 m. S tím souvisel
i výzkum fyzikálních a mechanických vlastností ocelových a železných
drátů. Tématu se týkala např. D. přednáška o těžních
lanech 1903 na Mezinárodním sjezdu pro hornické a hutnické
strojnictví v Liège v Belgii, jejíž českou verzi publikoval
v ''Hornických a hutnických listech'' 1905. Obdržel hodnost ministerského
rady, 1922 na VŠB čestný doktorát báňských věd
(Dr. mont. h. c.). Stal se členem Masarykovy akademie práce.

'''L:''' B. Heveroch, Dr. Ing. J. D., in: Hornický věstník 18, 1936, č. 6, s. 139n.;
K. Valta, Po stopách utrpení a slávy hornictva na Příbramsku, 1936 (2. vyd.),
passim; Město stříbra a slávy, 1966, s. 108.

Pavel Vlašímský

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]]

[[Kategorie:1858]]
[[Kategorie:Kladno]]
[[Kategorie:1936]]
[[Kategorie:Příbram]]