DLABAČ Alois 31.12.1863-21.1.1930: Porovnání verzí

Z Personal
(DLABAČ_Alois_31.12.1863-21.1.1930)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 31.12.1863
 
| datum narození = 31.12.1863
| místo narození = Korunní Poříčí
+
| místo narození = Korunní (nyní Červené) Poříčí u Klatov
 
| datum úmrtí = 21.1.1930
 
| datum úmrtí = 21.1.1930
| místo úmrtí = Korunní Poříčí
+
| místo úmrtí =  
 
| povolání = 74- Architekt
 
| povolání = 74- Architekt
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Alois DLABAČ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 240
 +
}}
 +
'''DLABAČ, Alois''', ''* 31. 12. 1863 Korunní (nyní Červené) Poříčí u Klatov, † 21. 1. 1930 ?, architekt''
 +
 
 +
Byl synem stavitele Antonína D. z Hostivic u Prahy (kde i D.
 +
vila, Komenského čp. 140) a bratrem architekta Antonína D.
 +
(* 1853). Studoval inženýrské a pozemní stavitelství na české
 +
technice v Praze (1884–88). Byl členem SIA a JUV. Obesílal
 +
četné architektonické soutěže: 1898 prezentoval na výstavě
 +
architektury a inženýrství v Praze návrh přestavby zámku
 +
Wallsee u Amstettenu (Rakousko), jenž se tvaroslovím hlásil
 +
k renesanci a baroku (projekt byl oceněn stříbrnou státní medailí).
 +
1898 rovněž získal I. cenu za návrh stavby Palackého
 +
mostu v Praze. 1901–03 vyhrál III. cenu soutěže na přestavbu
 +
a dostavbu Staroměstské radnice v Praze, které se zúčastnil
 +
znovu 1905.
 +
 
 +
Při realizacích spolupracoval s řadou architektů a stavitelů,
 +
mj. s F. J. Hodkem (vila J. Malijovského u Borohrádku 1905,
 +
dům A. Liebschera na Starém Městě pražském [Valentinská 1/
 +
Platnéřská 15, 1903–04 či 1906?], Spolkový dům Vyšehradské
 +
záložny – Husův sbor ve Vratislavově ulici v Praze -Vyšehradě,
 +
1908–09) či s R. Kříženeckým (Schierovy novobarokní domy
 +
v Pařížské ulici v Praze). Secesní vilu čp. 254 na Hradčanech
 +
(Mickiewiczova 6) spolu s ním realizoval J. Pfefferman.
 +
1912–13 se podle D. projektu stavěly pražské hydrocentrály
 +
na Těšnově a na Štvanici. Podílel se též na stavbě domu čp.
 +
776 na Václavském náměstí (sochařská výzdoba od L. Šalouna
 +
a V. Amorta). 1914 pracoval na přestavbě zámku v Brandýse
 +
nad Orlicí, kde dodal architektonický návrh, stavbu samotnou
 +
vykonával stavitel F. Sýkora. Na některých D. dílech spolupracoval,
 +
zejména jako autor sgrafit, také M. Aleš – mj. na
 +
D. vlastním domě ve Švédské ulici na Smíchově (Praha; objekt
 +
zbořen při budování Strahovského tunelu).
 +
 
 +
D. byl autorem budovy gymnázia v Karlových Varech, 1922
 +
budoval státní cukrovar ve Zvoleněvsi u Slaného, 1924 projektoval
 +
přestavbu zámku ve Střezimíři u Tábora, přibližně v téže
 +
době stavěl také budovy úřadů v Třeboni, Vysokém Mýtě aj.
 +
Mezi 1928–29 upravoval průčelí zámku ve Všenorech u Prahy
 +
(práce prováděl stavební mistr K. Mrákota), literatura mu přičítá
 +
i dům manželů Stuchlíkových (tzv. Dlabačova vila, 1934)
 +
v ulici Na Krocínce 784/13 v Praze-Vysočanech.
 +
 
 +
Snad navrhl i dnes zbořený novobarokní tzv. Špačkův dům
 +
v Klimentské ulici, mezi nerealizované projekty patří studie
 +
schwarzenberského domu v Praze II (1920).
 +
 
 +
'''L:''' OSND 2/1, s. 177; MSN 2, s. 294; KSN 3, s. 387; Technický obzor
 +
7, 1899, s. 274; Zprávy Spolku inženýrů a architektů 34 (39), 1900, s. 17,
 +
74–75, tab. 26–27; F. Ruth, Kronika královského hlavního města Prahy
 +
a obcí sousedních 3, 1904, s. 1041, 1089; Architektonický obzor 2, 1903,
 +
tab. 46; 4, 1905, s. 4, 48–49, tab. 3–4; 5, 1906, tab. 58; 19, 1920, s. 33, 102;
 +
J. Teige – J. Herain, Staroměstský rynk, 1908, s. 200; A. Dolenský (ed.),
 +
Kulturní adresář ČSR, 1934, s. 72, 528; Toman 1, s. 164; E. Poche (ed.),
 +
Umělecké památky Čech 4, 1982, s. 285; R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu,
 +
1994, s. 27, 524, 538; J. Svoboda – Z. Lukeš – E. Havlová, Praha
 +
1891–1918. Kapitoly o architektuře velkoměsta, 1997, rejstřík; Umělecké
 +
památky Prahy – Nové Město a Vyšehrad, 1998, s. 748; P. Vlček, Ilustrovaná
 +
encyklopedie českých zámků, 1999, s. 178; Architekti, s. 142.
 +
 
 +
'''P:''' ANM Praha (2 kartony).
 +
 
 +
Jiří Sehnal
  
== Literatura ==
 
Praha 2004; s. 142
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
 
[[Kategorie:1863]]
 
[[Kategorie:1863]]
[[Kategorie:Korunní_Poříčí]]
+
[[Kategorie:Červené_Poříčí]]
 
[[Kategorie:1930]]
 
[[Kategorie:1930]]
[[Kategorie:Korunní_Poříčí]]
 

Aktuální verze z 22. 10. 2019, 17:15

Alois DLABAČ
Narození 31.12.1863
Místo narození Korunní (nyní Červené) Poříčí u Klatov
Úmrtí 21.1.1930
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 240
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45521

DLABAČ, Alois, * 31. 12. 1863 Korunní (nyní Červené) Poříčí u Klatov, † 21. 1. 1930 ?, architekt

Byl synem stavitele Antonína D. z Hostivic u Prahy (kde i D. vila, Komenského čp. 140) a bratrem architekta Antonína D. (* 1853). Studoval inženýrské a pozemní stavitelství na české technice v Praze (1884–88). Byl členem SIA a JUV. Obesílal četné architektonické soutěže: 1898 prezentoval na výstavě architektury a inženýrství v Praze návrh přestavby zámku Wallsee u Amstettenu (Rakousko), jenž se tvaroslovím hlásil k renesanci a baroku (projekt byl oceněn stříbrnou státní medailí). 1898 rovněž získal I. cenu za návrh stavby Palackého mostu v Praze. 1901–03 vyhrál III. cenu soutěže na přestavbu a dostavbu Staroměstské radnice v Praze, které se zúčastnil znovu 1905.

Při realizacích spolupracoval s řadou architektů a stavitelů, mj. s F. J. Hodkem (vila J. Malijovského u Borohrádku 1905, dům A. Liebschera na Starém Městě pražském [Valentinská 1/ Platnéřská 15, 1903–04 či 1906?], Spolkový dům Vyšehradské záložny – Husův sbor ve Vratislavově ulici v Praze -Vyšehradě, 1908–09) či s R. Kříženeckým (Schierovy novobarokní domy v Pařížské ulici v Praze). Secesní vilu čp. 254 na Hradčanech (Mickiewiczova 6) spolu s ním realizoval J. Pfefferman. 1912–13 se podle D. projektu stavěly pražské hydrocentrály na Těšnově a na Štvanici. Podílel se též na stavbě domu čp. 776 na Václavském náměstí (sochařská výzdoba od L. Šalouna a V. Amorta). 1914 pracoval na přestavbě zámku v Brandýse nad Orlicí, kde dodal architektonický návrh, stavbu samotnou vykonával stavitel F. Sýkora. Na některých D. dílech spolupracoval, zejména jako autor sgrafit, také M. Aleš – mj. na D. vlastním domě ve Švédské ulici na Smíchově (Praha; objekt zbořen při budování Strahovského tunelu).

D. byl autorem budovy gymnázia v Karlových Varech, 1922 budoval státní cukrovar ve Zvoleněvsi u Slaného, 1924 projektoval přestavbu zámku ve Střezimíři u Tábora, přibližně v téže době stavěl také budovy úřadů v Třeboni, Vysokém Mýtě aj. Mezi 1928–29 upravoval průčelí zámku ve Všenorech u Prahy (práce prováděl stavební mistr K. Mrákota), literatura mu přičítá i dům manželů Stuchlíkových (tzv. Dlabačova vila, 1934) v ulici Na Krocínce 784/13 v Praze-Vysočanech.

Snad navrhl i dnes zbořený novobarokní tzv. Špačkův dům v Klimentské ulici, mezi nerealizované projekty patří studie schwarzenberského domu v Praze II (1920).

L: OSND 2/1, s. 177; MSN 2, s. 294; KSN 3, s. 387; Technický obzor 7, 1899, s. 274; Zprávy Spolku inženýrů a architektů 34 (39), 1900, s. 17, 74–75, tab. 26–27; F. Ruth, Kronika královského hlavního města Prahy a obcí sousedních 3, 1904, s. 1041, 1089; Architektonický obzor 2, 1903, tab. 46; 4, 1905, s. 4, 48–49, tab. 3–4; 5, 1906, tab. 58; 19, 1920, s. 33, 102; J. Teige – J. Herain, Staroměstský rynk, 1908, s. 200; A. Dolenský (ed.), Kulturní adresář ČSR, 1934, s. 72, 528; Toman 1, s. 164; E. Poche (ed.), Umělecké památky Čech 4, 1982, s. 285; R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu, 1994, s. 27, 524, 538; J. Svoboda – Z. Lukeš – E. Havlová, Praha 1891–1918. Kapitoly o architektuře velkoměsta, 1997, rejstřík; Umělecké památky Prahy – Nové Město a Vyšehrad, 1998, s. 748; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 178; Architekti, s. 142.

P: ANM Praha (2 kartony).

Jiří Sehnal