DLABAČ Jan 30.12.1809-22.8.1873: Porovnání verzí
(DLABAČ_Jan_30.12.1809-22.8.1873) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan DLABAČ | | jméno = Jan DLABAČ | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Dlabac Jan portret.jpg |
| datum narození = 30.12.1809 | | datum narození = 30.12.1809 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Nymburk |
| datum úmrtí = 22.8.1873 | | datum úmrtí = 22.8.1873 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
− | | povolání = 63- Spisovatel | + | | povolání = 63- Spisovatel<br />15- Lékaři<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel<br /> |
− | 15- Lékaři | + | |
− | 62- Osvětový nebo veřejný činitel | + | |
− | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 241-242 |
+ | }} | ||
+ | '''DLABAČ, Jan''', ''* 30. 12. 1809 Nymburk, † 22. 8. 1873 Praha, lékař, historiograf, kronikář'' | ||
+ | |||
+ | Byl nejstarším z dětí nymburského měšťana a řeznického mistra | ||
+ | Jana D. (1788–1849) a Anny, roz. de Giorgiové (1789 | ||
+ | až 1855). Studoval v Hradci Králové, od 1830 na lékařské | ||
+ | fakultě v Praze, kde 1835 promoval. Disertaci obhájil na téma | ||
+ | ''De vino Melnicensi'' (O mělnickém víně). Po návratu do rodného | ||
+ | města se věnoval obrozenecké činnosti a živil se lékařskou | ||
+ | praxí. Stal se městským fyzikem, zabýval se především interní | ||
+ | a oční medicínou. Současně vedl vlastní hospodářství, z jehož | ||
+ | zdrojů doplňoval rodinný příjem. | ||
+ | |||
+ | V druhé polovině 40. let byl D. hlavním organizátorem | ||
+ | vlasteneckých akcí v Nymburce. Sbíral starožitnosti a zasloužil | ||
+ | se o regulaci městského hřbitova. Od 1851 byl členem | ||
+ | Společnosti Českého musea, od 1870 přispívajícím členem | ||
+ | Spolku historického. 1863 se stal dopisujícím členem | ||
+ | Archeologického sboru Českého musea, jehož zasedání se | ||
+ | pak i v posledních letech života, kdy se po mrtvici přestěhoval | ||
+ | k dceři do Prahy, účastnil osobně. D. vynikl jako autor | ||
+ | obsáhlého rukopisného díla o dějinách města Nymburka. | ||
+ | Nepublikoval však, jak mylně uvádí ''Ottův slovník naučný'', | ||
+ | v ''Památkách archeologických a místopisných''. V časopise pouze | ||
+ | K. V. Zap 1859 použil D. rukopis jako podklad k vlastnímu | ||
+ | tam otištěnému článku (''Nymburk, královské město nad Labem''). | ||
+ | |||
+ | D. si dopisoval s významnými českými intelektuály, mj. s K. S. | ||
+ | Amerlingem či s B. Němcovou, o jejíž zdravotní stav v době | ||
+ | jejího pobytu v Nymburce (1848–49) pečoval. Spisovatelka | ||
+ | ho zvěčnila v drobném díle ''Kávová společnost''. | ||
+ | |||
+ | Od 1837 byl ženatý s Marií (1801–1850), dcerou nymburského | ||
+ | měšťana a magistrátního rady Tomáše Černého. S ní | ||
+ | vychoval syna Jana (1838–1900), pozdějšího ředitele hospodářské | ||
+ | školy v Hracholuskách a 1878–86 starostu Nymburka, | ||
+ | a dceru Kateřinu (1843–1919), která se stala manželkou archiváře | ||
+ | a historika Josefa Emlera (1836–1899). D. náhrobní | ||
+ | deska ze zrušeného hřbitova byla umístěna ve dvoře starého | ||
+ | nymburského děkanství, kde byla pohřbena i manželka Marie. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' AČL, s. 41–42; OSN 7, s. 676; F. Kulhánek, Dějiny královského města | ||
+ | Nymburka, 1911, s. 379; J. V. Prášek [Dr. J. D.], in: Samostatnost 3, 1913, | ||
+ | č. 246, příl.; V. J., MUDr. J. D., in: Polabské noviny 2, 1926, č. 12; O. Matoušek, | ||
+ | Lékaři a přírodovědci doby Purkyňovy, 1954, s. 74–78; M. Šlesinger, | ||
+ | D. Pamětní kniha města Nymburka, in: Vlastivědný zpravodaj Polabí | ||
+ | 2, 1962, s. 20–23; H. Sedláčková, Rok 1848 v Nymburce podle dobových | ||
+ | zpráv J. D. a Boženy Němcové, in: tamtéž 28, 1988, s. 41–49; Božena Němcová, | ||
+ | Korespondence I (1844–1852), 2003, passim. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOkA Nymburk se sídlem v Lysé n. Labem, fond D. J., Med. Dr.; | ||
+ | Memorabilien-Buch der k. Stadt Nymburg begründet im Jahre 1846 (rkp. | ||
+ | inv. č. IV–19 uložený v Polabském muzeu – Vlastivědném muzeu Nymburk). | ||
+ | |||
+ | Karel Černý, Marek Ďurčanský, Igor Votoupal | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
Řádka 18: | Řádka 71: | ||
[[Kategorie:1809]] | [[Kategorie:1809]] | ||
+ | [[Kategorie:Nymburk]] | ||
[[Kategorie:1873]] | [[Kategorie:1873]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Dlabac Jan hrob.jpg|Hrob Jana Dlabače v Nymburce | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 19. 12. 2019, 16:05
Jan DLABAČ | |
Narození | 30.12.1809 |
---|---|
Místo narození | Nymburk |
Úmrtí | 22.8.1873 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
63- Spisovatel 15- Lékaři 62- Osvětový nebo veřejný činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 241-242 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45522 |
DLABAČ, Jan, * 30. 12. 1809 Nymburk, † 22. 8. 1873 Praha, lékař, historiograf, kronikář
Byl nejstarším z dětí nymburského měšťana a řeznického mistra Jana D. (1788–1849) a Anny, roz. de Giorgiové (1789 až 1855). Studoval v Hradci Králové, od 1830 na lékařské fakultě v Praze, kde 1835 promoval. Disertaci obhájil na téma De vino Melnicensi (O mělnickém víně). Po návratu do rodného města se věnoval obrozenecké činnosti a živil se lékařskou praxí. Stal se městským fyzikem, zabýval se především interní a oční medicínou. Současně vedl vlastní hospodářství, z jehož zdrojů doplňoval rodinný příjem.
V druhé polovině 40. let byl D. hlavním organizátorem vlasteneckých akcí v Nymburce. Sbíral starožitnosti a zasloužil se o regulaci městského hřbitova. Od 1851 byl členem Společnosti Českého musea, od 1870 přispívajícím členem Spolku historického. 1863 se stal dopisujícím členem Archeologického sboru Českého musea, jehož zasedání se pak i v posledních letech života, kdy se po mrtvici přestěhoval k dceři do Prahy, účastnil osobně. D. vynikl jako autor obsáhlého rukopisného díla o dějinách města Nymburka. Nepublikoval však, jak mylně uvádí Ottův slovník naučný, v Památkách archeologických a místopisných. V časopise pouze K. V. Zap 1859 použil D. rukopis jako podklad k vlastnímu tam otištěnému článku (Nymburk, královské město nad Labem).
D. si dopisoval s významnými českými intelektuály, mj. s K. S. Amerlingem či s B. Němcovou, o jejíž zdravotní stav v době jejího pobytu v Nymburce (1848–49) pečoval. Spisovatelka ho zvěčnila v drobném díle Kávová společnost.
Od 1837 byl ženatý s Marií (1801–1850), dcerou nymburského měšťana a magistrátního rady Tomáše Černého. S ní vychoval syna Jana (1838–1900), pozdějšího ředitele hospodářské školy v Hracholuskách a 1878–86 starostu Nymburka, a dceru Kateřinu (1843–1919), která se stala manželkou archiváře a historika Josefa Emlera (1836–1899). D. náhrobní deska ze zrušeného hřbitova byla umístěna ve dvoře starého nymburského děkanství, kde byla pohřbena i manželka Marie.
L: AČL, s. 41–42; OSN 7, s. 676; F. Kulhánek, Dějiny královského města Nymburka, 1911, s. 379; J. V. Prášek [Dr. J. D.], in: Samostatnost 3, 1913, č. 246, příl.; V. J., MUDr. J. D., in: Polabské noviny 2, 1926, č. 12; O. Matoušek, Lékaři a přírodovědci doby Purkyňovy, 1954, s. 74–78; M. Šlesinger, D. Pamětní kniha města Nymburka, in: Vlastivědný zpravodaj Polabí 2, 1962, s. 20–23; H. Sedláčková, Rok 1848 v Nymburce podle dobových zpráv J. D. a Boženy Němcové, in: tamtéž 28, 1988, s. 41–49; Božena Němcová, Korespondence I (1844–1852), 2003, passim.
P: SOkA Nymburk se sídlem v Lysé n. Labem, fond D. J., Med. Dr.; Memorabilien-Buch der k. Stadt Nymburg begründet im Jahre 1846 (rkp. inv. č. IV–19 uložený v Polabském muzeu – Vlastivědném muzeu Nymburk).
Karel Černý, Marek Ďurčanský, Igor Votoupal