DLABOLA Vilém ?27.10.1865-9.3.1937: Porovnání verzí
(DLABOLA_Vilém_27.10.1865-9.3.1937) |
|||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Vilém DLABOLA | | jméno = Vilém DLABOLA | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 27.10.1865 | + | | datum narození = 27.(28.)10.1865 |
− | | místo narození = Vrchlabí | + | | místo narození = Vrchlabí |
| datum úmrtí = 9.3.1937 | | datum úmrtí = 9.3.1937 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Chvalkovice u České Skalice |
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu | | povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DLABOLA, Vilém''', ''* 27. (28.) 10. 1865 Vrchlabí, † 9. 3. 1937 Chvalkovice u České Skalice, textilní podnikatel'' | ||
+ | |||
+ | Byl synem továrního mistra. Po vyučení a vandrovní praxi začal | ||
+ | pracovat v Hájích u Semil. Odtud odešel do Chvalkovic, | ||
+ | kde si 1892 pronajal bělidlo. Výrobu zahájil s 20 zaměstnanci, | ||
+ | 1895 si podnik koupil za 17 000 zlatých, brzy pořídil i moderní | ||
+ | stroje a zavedl mandl. Továrna vedená pod názvem Dlabola | ||
+ | & Co., mechanická tkalcovna, bělidlo, apretovna a barvírna, | ||
+ | se stala největší v oboru v Rakousku-Uhersku. Před první světovou | ||
+ | válkou zaměstnával 300 zaměstnanců, kteří pracovali | ||
+ | ve dvou směnách. D. začal jako jeden z prvních podnikatelů | ||
+ | využívat technickou novinku – nákladní automobil. Byl | ||
+ | jmenován ve své době nejmladším komerčním radou a patřil | ||
+ | k významným odborníkům v oblasti textilního průmyslu. | ||
+ | Stal se spoluzakládajícím členem, poté členem předsednictva | ||
+ | a prezidentem Českého průmyslového textilního spolku, získal | ||
+ | titul obchodního rady a působil ve správní radě továrny | ||
+ | na výrobu sukna v Žilině. Od 1924 vlastnil v Miletíně významnou | ||
+ | textilní firmu Goldschmiedt (po 1945 Mileta a od | ||
+ | padesátých let TIBA). Přijal členství v řadě hospodářských, | ||
+ | sociálněpolitických a odborných sdružení. Angažoval se v místě | ||
+ | bydliště, 1924 byl zvolen starostou obce. Snažil se o její | ||
+ | zvelebení, např. koupil a opravil zchátralý zámek, podporoval | ||
+ | výstavbu obytných domů, dal vyčistit místní rybník a upravit | ||
+ | jej na koupaliště apod. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Köpfe der Politik/Wirtschaft/Kunst und Wissenschaft in Europa. Tschechoslowakische | ||
+ | Republik, 1936, s. 46; internetové stránky obce Chvalkovice, | ||
+ | http://www.chvalkovice.cz. | ||
+ | |||
+ | Jana Brabencová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]] | [[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]] | ||
Řádka 16: | Řádka 48: | ||
[[Kategorie:Vrchlabí]] | [[Kategorie:Vrchlabí]] | ||
[[Kategorie:1937]] | [[Kategorie:1937]] | ||
+ | [[Kategorie:Chvalkovice]] |
Verze z 15. 1. 2017, 17:01
Vilém DLABOLA | |
Narození | 27.(28.)10.1865 |
---|---|
Místo narození | Vrchlabí |
Úmrtí | 9.3.1937 |
Místo úmrtí | Chvalkovice u České Skalice |
Povolání | 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67042 |
DLABOLA, Vilém, * 27. (28.) 10. 1865 Vrchlabí, † 9. 3. 1937 Chvalkovice u České Skalice, textilní podnikatel
Byl synem továrního mistra. Po vyučení a vandrovní praxi začal pracovat v Hájích u Semil. Odtud odešel do Chvalkovic, kde si 1892 pronajal bělidlo. Výrobu zahájil s 20 zaměstnanci, 1895 si podnik koupil za 17 000 zlatých, brzy pořídil i moderní stroje a zavedl mandl. Továrna vedená pod názvem Dlabola & Co., mechanická tkalcovna, bělidlo, apretovna a barvírna, se stala největší v oboru v Rakousku-Uhersku. Před první světovou válkou zaměstnával 300 zaměstnanců, kteří pracovali ve dvou směnách. D. začal jako jeden z prvních podnikatelů využívat technickou novinku – nákladní automobil. Byl jmenován ve své době nejmladším komerčním radou a patřil k významným odborníkům v oblasti textilního průmyslu. Stal se spoluzakládajícím členem, poté členem předsednictva a prezidentem Českého průmyslového textilního spolku, získal titul obchodního rady a působil ve správní radě továrny na výrobu sukna v Žilině. Od 1924 vlastnil v Miletíně významnou textilní firmu Goldschmiedt (po 1945 Mileta a od padesátých let TIBA). Přijal členství v řadě hospodářských, sociálněpolitických a odborných sdružení. Angažoval se v místě bydliště, 1924 byl zvolen starostou obce. Snažil se o její zvelebení, např. koupil a opravil zchátralý zámek, podporoval výstavbu obytných domů, dal vyčistit místní rybník a upravit jej na koupaliště apod.
L: Köpfe der Politik/Wirtschaft/Kunst und Wissenschaft in Europa. Tschechoslowakische Republik, 1936, s. 46; internetové stránky obce Chvalkovice, http://www.chvalkovice.cz.
Jana Brabencová