DLASK Antonín Ladislav 17.2.1818-31.5.1894

Z Personal
Antonín Ladislav DLASK
Narození 17.2.1818
Místo narození Kutná Hora
Úmrtí 31.5.1894
Místo úmrtí Kouřim
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel

63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45528

DLASK, Antonín Ladislav, * 17. 2. 1818 Kutná Hora, † 31. 5. 1894 Kouřim, římskokatolický kněz, spisovatel, dramatik

Po nepříliš úspěšném studiu na gymnáziu složil přijímací zkoušky na filozofickou fakultu pražské univerzity. Po jejím absolvování vstoupil do arcibiskupského kněžského semináře, 1842 byl vysvěcen na kněze. Jako kaplan vystřídal mnohá působiště (Čelákovice, Svatá Hora u Příbrami, Brandýs nad Labem, Stará Boleslav). Záhy jej zaujala literatura a divadlo. Jeho záliby ovlivňovalo především přátelství s J. K. Tylem, s nímž byl 1844–52 v písemném styku. Jedním z prvních D. literárních pokusů se stal 1849 překlad a scénická adaptace díla J. R. Benedixe Chudý amanuensis aneb Starý pražský student, který 1849/50 hrála kočující Prokopova společnost. 1855 odešel D. do Kolína, kde dvanáct let vyučoval jako katecheta na hlavní škole a kde se posléze stal ředitelem. Pedagogickými články přispíval do Školníka (1857), Školy a života (1862), literárními do Lumíra (1863). Než byl 1863 povolán na místo děkana do Kouřimi, podnikl cestu na sever Čech, do Saska, Lužice, Budyšína, Ochranova a Drážďan. Zážitky pod názvem Prázdniny publikoval v časopise Beseda. Pod pseudonymem Ladislav z Hory překládal a pro divadlo do češtiny adaptoval hry cizích, zejména francouzských autorů: E. de Girardin, Klobouk, 1863, M. A. Grandjean, Zrzavé vlasy, 1865, znovu hru J. R. Benedixe, Patriarcha Jakub aneb Pražští studenti, 1867, H. Herzenskron, Zkouška před svatbou, 1873. Pod týmž pseudonymem také 1866–67 přispíval do Koberovy knižnice Divadelní ochotník redigované J. Mikulášem Boleslavským. Ve vlastních literárních pracích, převážně povídkách, kladl důraz na vzdělávání, křesťanskou osvětu a mravní výchovu mládeže (Mravné povídky, 1868–69, tři svazky, divadelní hra Frajtr Kalina, 1869). Vedle nejvíce užívaného pseudonymu Ladislav z Hory se podepisoval jako A. Blovský, Bilovský, Hradišťský. Zabýval se místopisnými dějinami, zejména Svaté Hory a Čelákovic. Z náboženských děl D. byla nejvíce ceněna Sbírka řečí duchovních (1873), která vyšla ve dvou vydáních, a Sbírka krátkých řečí duchovních na všecky neděle a svátky roku církevního (1878–79), vydaná ve 4 svazcích.

Jako uznávaný církevní hodnostář požíval mnohých poct, byl vikářem kolínským, čestným kanovníkem kapituly staroboleslavské, tajným komořím papeže Lva XIII., knězem a děkanem v Kouřimi, knězem a čestným konsistorním radou, kněžským a biskupským notářem, čestným měšťanem kouřimským.

D: J. K. Tyl, Paralipomena. Korespondence (mezi jinými s A. L. D.), in: Spisy J. K. Tyla, sv. 16 (ed. M. Otruba), 1989.

L: Literární listy 9, 1888, s. 146; OSN 7, s. 677; OSND 28, s. 274; KSN 3, s. 387; MSN 2, s. 294–295; F. Grimm, Několik dopisů J. K. Tyla, in: ČNM 108, 1934, s. 57; K. Tauš, Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin, 1947, s. 253; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 497; LČL 1, s. 554; http://obchod.kolin.cz/cgi-bin/vod/search.cgi (soubor Literáti Kolínska); M. Tyč, Kolínská literátská encyklopedie 16, 2003, s. 8–14; DČD 3, s. 42.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; SOA Praha, matrika zemřelých římskokatolického farního úřadu Kouřim, inv. č. 42, fol. 135; knihovna Divadelního ústavu Praha (pod Ladislav z Hory).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová