DLOUHÝ František Josef 6.1.1852-20.2.1925: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku DLOUHÝ František 6.1.1852-20.2.1925 na DLOUHÝ František Josef 6.1.1852-20.2.1925 bez založení přesměrování)
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 20.2.1925
 
| datum úmrtí = 20.2.1925
 
| místo úmrtí = České Budějovice
 
| místo úmrtí = České Budějovice
| povolání = 44- Právník
+
| povolání = 44- Právník<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel<br />19- Ekonom nebo statistik<br />
62- Osvětový nebo veřejný činitel
+
19- Ekonom nebo statistik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 247
 
}}
 
}}
 
'''DLOUHÝ, František Josef''', ''* 6. 1. 1852 Polička, † 20. 2. 1925 České Budějovice, právník, národohospodář, osvětový pracovník''
 
'''DLOUHÝ, František Josef''', ''* 6. 1. 1852 Polička, † 20. 2. 1925 České Budějovice, právník, národohospodář, osvětový pracovník''

Aktuální verze z 23. 10. 2019, 17:35

František Josef DLOUHÝ
Narození 6.1.1852
Místo narození Polička
Úmrtí 20.2.1925
Místo úmrtí České Budějovice
Povolání 44- Právník
62- Osvětový nebo veřejný činitel
19- Ekonom nebo statistik
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 247
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45536

DLOUHÝ, František Josef, * 6. 1. 1852 Polička, † 20. 2. 1925 České Budějovice, právník, národohospodář, osvětový pracovník

Pocházel z rodiny poličského měšťana a kancelisty Klementa D. Navštěvoval 1857–59 hlavní školu v Poličce. Pokračoval na gymnáziu v Mladé Boleslavi, 1865–66 v Rychnově nad Kněžnou, 1866–70 v Litomyšli, kde maturoval a 1870–76 studoval práva na pražské univerzitě. Promoval 1876. Přišel patrně z Volyně do Českých Budějovic, kde se od 1877 živil jako advokát. Zapojil se do zápasu Čechů o jejich práva, národní a hospodářské posílení. Patřil do kruhu aktivních spolupracovníků Augustina Zátky, poslance českého zemského sněmu a mluvčího budějovických Čechů. Podporoval budování českého průmyslu a peněžních podniků: např. spoluzaložil Český akciový pivovar a zasedal od 1894 jako místopředseda v jeho zařizovacím výboru a od ustavující valné hromady do 1925 ve správní radě. Zasloužil se o budování šroubárny, továrny na smaltované nádobí a Záložny českobudějovické, v jejímž výboru 1895–1914 rovněž pracoval. 1895–96 byl starostou Besedy českobudějovické, k níž 47 let náležel a byl zvolen jejím čestným členem. Stal se zakládajícím členem Matice školské, od 1889 řádným členem Sokola, Besedy řemeslnicko-živnostenské či Národní jednoty pošumavské. Předsedal též Spolku vojínů a úředníků.

Byl dvakrát ženatý. Poprvé od 1878 s o tři roky starší Eleonorou Barbarou, roz. Alterovou z Volyně, 1893 podruhé s Vilhelmínou, roz. Štěpánovou z Duchcova. Vychoval tři syny a čtyři dcery. Syn JUDr. Albín D. pracoval jako advokát, první náměstek starosty a 1927–34 jako starosta Českých Budějovic za lidovou stranu.

L: MSN 2, s. 296; AČP, s. 73; KSN 3, s. 388; Jihočeské listy 25. 2. 1925 (nekrolog); K. Fenzl, Paměti Besedy českobudějovické 1902–1912, 1913, s. 81, 83; Padesát let záložny česko-budějovické 1864–1914, 1915, s. 106, 162, 164; I. Hajn, Budějovický Budvar 1895–1995, 1995, s. 18–19; P. Koblasa, Českobudějovický městský výbor v letech 1850–1918, 1998, nestr.; Encyklopedie Českých Budějovic, 2005, s. 633–634 (Zátka).

P: SOA Zámrsk, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní úřad Polička, sign. 1658, matrika narozených 1837–1857 pro Poličku – město, stará fol. 133 (nová fol. 135); SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli, fond Národní a střední škola Polička, kniha 60, tamtéž, fond Gymnázium Litomyšl I, kniha 312; SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Gymnázium F. M. Pelcla Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 153, kniha 153, kart. 13, katalog 1865, tamtéž, inv. č. 154, kniha 154, kart. 13, katalog 1866; Archiv UK Praha; SOkA České Budějovice, fond Archiv města České Budějovice, Knihy evidence obyvatel, F V, s. 14.

Miroslava Ctiborová, Gustav Novotný