Verze z 23. 10. 2019, 17:33, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

DLOUHOVESKÝ z Dlouhé Vsi Jan Ignác 1638-10.1.1701

Z Personal
Jan Ignác DLOUHOVESKÝ z Dlouhé Vsi
Narození 1638
Místo narození Dlouhá Ves (č. o. Truskovice) u Vodňan
Úmrtí 10.1.1701
Místo úmrtí Praha
Povolání 50- Náboženský publicista
49- Náboženský nebo církevní činitel
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 246
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45533

DLOUHOVESKÝ z Dlouhé Vsi, Jan Ignác (též D. de Longa Villa, DLAUHOWESKY von Langendorf ), * 1638 Dlouhá Ves (č. o. Truskovice) u Vodňan, † 10. 1. 1701 Praha, římskokatolický kněz, spisovatel, homiletik

Byl synem rytíře Jindřicha D. ze staré šlechtické rodiny. Vzdělával se v jezuitském konviktu u sv. Bartoloměje na Starém Městě pražském, získal titul bakaláře teologie a byl vysvěcen na kněze. D. církevní kariéra měla rychlý vzestup: 1665 se stal děkanem v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě a kanovníkem ve Staré Boleslavi, 1667 farářem pražského staroměstského kostela P. Marie před Týnem, následujícího roku kanovníkem vyšehradské a svatovítské kapituly, kde byl rovněž kazatelem, 1674 i jejím proboštem, 1679 byl jmenován světícím biskupem a generálním vikářem pražské arcidiecéze. Část svého jmění toho roku věnoval nadaci na založení domu pro staré kněze v Praze na Slupi, na vlastní náklady dal zhotovit liturgické předměty pro katedrálu i další kostely. K jeho uctívaným místům patřila Stará Boleslav, kam pořádal poutě a pro tamní baziliku sv. Václava pořídil oltářní obraz. Vybudoval i jednu z kaplí na poutní cestě z Prahy do Boleslavi. Motiv staroboleslavské Panny Marie prostupoval D. celou literární tvorbou. Hlavní součást D. literárního odkazu tvoří česky, německy nebo latinsky psaná či překládaná díla hagiografická, homiletická, náboženská poezie, písně a modlitby. K nejvíce ceněným patřil D. zpěvník Zdoroslavíček, v němž navázal na svého předchůdce, barokního básníka F. Kadlinského, ovšem kvalit jeho poezie nedosáhl. Vyšší literární hodnotu měla D. kázání.

D: výběr: Ager benedictionis. Požehnané pole, na kterémžto švitorný podletní jarní ptáček skřivánek se proletuje…, 1670; Zdoroslavíček na poli požehnaném…, 1670; Mons adjutorii, Hora pomoci…, 1671; Duchovní recipe proti neduhům těla i duše…, 1676; Strom života uprostřed ráje…, 1690; Východ a západ slunce na hoře siónské…, 1670.

L: RSN 4, s. 212; OSN 7, s. 685; MSN 2, s. 296; Jireček, s. 554; LČL 1, s. 554–555 (se soupisem díla, literatury a edic díla); HS 1, s. 244.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová