DLUHOŠ Maxmilián 6.11.1916-7.12.1994: Porovnání verzí

Z Personal
(DLUHOŠ_Maxmilián_6.11.1916-7.12.1994)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Maxmilián DLUHOŠ
+
}}
 +
'''DLUHOŠ, Maxmilián''', ''* 6. 11. 1916 Ostrava, † 7. 12. 1994 Brno, lékař-patologický anatom, pedagog, odborný spisovatel''
  
== Literatura ==
+
Pocházel z rodiny strojvůdce. 1937 maturoval na klasickém
 +
gymnáziu v Ostravě. Po imatrikulaci na Lékařské fakultě MU
 +
(LF MU) v Brně 1937 se stal členem Kostufry a YMCA. Za
 +
studií patřil v Ústavu histologie a embryologie k žákům prof.
 +
J. Floriana, který ho ovlivnil i filozofickými názory. Po uzavření
 +
českých vysokých škol nacisty se vrátil do Ostravy. Studoval
 +
1941–43 ošetřovatelskou školu, kde též maturoval. Pracoval
 +
ve zdravotnických zařízeních, pomáhal uvězněným Židům
 +
a na konci války byl totálně nasazen na práce v okolí města.
 +
Na podzim 1945 se vrátil do Brna, dokončil studia a byl 1946
 +
promován MUDr. Stal se asistentem prof. V. Neumanna
 +
v patologicko-anatomickém ústavu (1946–52). Zdokonaloval
 +
se v pediatrické patologii, onkopatologii, patologii infekčních
 +
chorob a patologii experimentální. 1949 absolvoval studijní
 +
pobyt v Norsku a v Dánsku, kde soustředil podklady k publikacím
 +
o histogenezi nesidiomu. 1951 složil první atestaci,
 +
věnoval se dětským infekčním chorobám a 1952 předložil habilitační
 +
práci z patomorfologie dětských respiračních infekcí
 +
u hemofilických dětí. 1960 byl jmenován profesorem pro
 +
patologickou anatomii a 1963 doktorem lékařských věd. Po
 +
dostavbě Krajské dětské nemocnice v Brně-Černých Polích
 +
(1953) tam přešel jako vedoucí II. katedry patologické anatomie,
 +
která do 1967 neměla samostatné pracoviště. V nemocnici
 +
vybudoval moderní patologicko-anatomický ústav,
 +
zaměřený na pediatrickou patologii, a zřídil fonotéku a studijní
 +
i vědeckou část patologicko-anatomického muzea. 1981
 +
byl penzionován.
 +
 
 +
Navázal na brněnskou školu vytvořenou K. Sternbergem
 +
a V. Neumannem. Publikoval bezmála stovku prací. Spolupracoval s Výzkumným ústavem pediatrickým v Brně, v jehož
 +
poradním sboru zasedal. Na LF MU byl proděkanem pro výuku
 +
(1952–54) a pro vědeckovýzkumnou práci (1966–68). Ke
 +
konci volebního období podal demisi pro názorové neshody
 +
v kolegiu a koncem 1968 vystoupil z KSČ. Jako vysokoškolský
 +
učitel byl znám poutavými a názornými výklady prostoupenými
 +
humanitními myšlenkami. Od 1960 byl jmenován krajským
 +
odborníkem pro patologii matky a dítěte, později pracoval
 +
jako člen vědecké rady ministerstva školství (1967–69),
 +
poradního sboru ministerstva zdravotnictví pro patologickou
 +
anatomii, člen celostátní komise pro udělování vědeckých
 +
hodností z patologické anatomie a jako místopředseda komise
 +
pro udělování hodností na LF MU. Od 1968 organizoval semináře,
 +
na nichž se srovnávala bioptická a nekrotická vyšetření
 +
s klinickými nálezy. Za přínos pro rozvoj dětského lékařství
 +
a pedagogickou činnost obdržel Zlatý klíč za zásluhy o brněnské
 +
studentstvo (1965), Stříbrnou medaili UJEP v Brně (1966)
 +
a Pamětní medaili města Brna (1968).
 +
 
 +
D. se oženil 1949 s Olgou, roz. Kludkovou, která působila
 +
v Dětské nemocnici v Brně. Spolu vychovali dceru Olgu, rovněž
 +
lékařku.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Patologická anatomie 1–3, 1960 (spoluautor); Nádory neuroektodermálních
 +
tkání v dětském věku II. Nádory periferního nervstva, in: Bratislavské
 +
lékařské listy 44/2, 1964, č. 12, s. 725n. (spoluautor); Retinoblastomy
 +
– rozbor bioptického a nekroptického materiálu, in: Československá
 +
oftalmologie 23, 1967, s. 258n. (s B. Habancem a B. Schejbalem); Sinobronchitis
 +
in Childern, in: The Journal of Patology 97, 1969, č. 3, s. 565n.
 +
(s B. Habancem); II. katedra patologické anatomie lékařské fakulty UJEP
 +
v Brně (historie II. PAÚ), in: Acta Facultatis Medicae Universitatis Brunensis
 +
44, 1973, s. 121n.; Přínos moderních bioptických a autoptických metod
 +
k pediatrické diagnostice, in: Československá pediatrie 29, 1974, č. 1,
 +
s. 20n. (spoluautor); Rinitidy, sinusitidy a bronchitidy dětí v sekčním materiálu,
 +
in: Studia Pneumologica et Phtiseologica Čechoslovaca 35, 1975, č. 6,
 +
s. 377n. (s B. Habancem).
 +
 
 +
'''L:''' B. Habanec, M. D., in: Universitas, 1992, č. 1, s. 75; týž, Za prof. MUDr.
 +
M. D., DrSc., in: Scripta medica 67, 1994, s. 347n.; týž, Prof. MUDr. M. D.
 +
zemřel, in: Universitas, 1995, č. 2, s. 70n.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv MU Brno, fond A1 rektorát MU, osobní spisy, kart. 270 – M. D.
 +
 
 +
Věra Linhartová
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]

Verze z 19. 1. 2017, 13:43

Maxmilián DLUHOŠ
Narození 6.11.1916
Místo narození Ostrava
Úmrtí 7.12.1994
Místo úmrtí Brno
Povolání 15- Lékaři
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68192

DLUHOŠ, Maxmilián, * 6. 11. 1916 Ostrava, † 7. 12. 1994 Brno, lékař-patologický anatom, pedagog, odborný spisovatel

Pocházel z rodiny strojvůdce. 1937 maturoval na klasickém gymnáziu v Ostravě. Po imatrikulaci na Lékařské fakultě MU (LF MU) v Brně 1937 se stal členem Kostufry a YMCA. Za studií patřil v Ústavu histologie a embryologie k žákům prof. J. Floriana, který ho ovlivnil i filozofickými názory. Po uzavření českých vysokých škol nacisty se vrátil do Ostravy. Studoval 1941–43 ošetřovatelskou školu, kde též maturoval. Pracoval ve zdravotnických zařízeních, pomáhal uvězněným Židům a na konci války byl totálně nasazen na práce v okolí města. Na podzim 1945 se vrátil do Brna, dokončil studia a byl 1946 promován MUDr. Stal se asistentem prof. V. Neumanna v patologicko-anatomickém ústavu (1946–52). Zdokonaloval se v pediatrické patologii, onkopatologii, patologii infekčních chorob a patologii experimentální. 1949 absolvoval studijní pobyt v Norsku a v Dánsku, kde soustředil podklady k publikacím o histogenezi nesidiomu. 1951 složil první atestaci, věnoval se dětským infekčním chorobám a 1952 předložil habilitační práci z patomorfologie dětských respiračních infekcí u hemofilických dětí. 1960 byl jmenován profesorem pro patologickou anatomii a 1963 doktorem lékařských věd. Po dostavbě Krajské dětské nemocnice v Brně-Černých Polích (1953) tam přešel jako vedoucí II. katedry patologické anatomie, která do 1967 neměla samostatné pracoviště. V nemocnici vybudoval moderní patologicko-anatomický ústav, zaměřený na pediatrickou patologii, a zřídil fonotéku a studijní i vědeckou část patologicko-anatomického muzea. 1981 byl penzionován.

Navázal na brněnskou školu vytvořenou K. Sternbergem a V. Neumannem. Publikoval bezmála stovku prací. Spolupracoval s Výzkumným ústavem pediatrickým v Brně, v jehož poradním sboru zasedal. Na LF MU byl proděkanem pro výuku (1952–54) a pro vědeckovýzkumnou práci (1966–68). Ke konci volebního období podal demisi pro názorové neshody v kolegiu a koncem 1968 vystoupil z KSČ. Jako vysokoškolský učitel byl znám poutavými a názornými výklady prostoupenými humanitními myšlenkami. Od 1960 byl jmenován krajským odborníkem pro patologii matky a dítěte, později pracoval jako člen vědecké rady ministerstva školství (1967–69), poradního sboru ministerstva zdravotnictví pro patologickou anatomii, člen celostátní komise pro udělování vědeckých hodností z patologické anatomie a jako místopředseda komise pro udělování hodností na LF MU. Od 1968 organizoval semináře, na nichž se srovnávala bioptická a nekrotická vyšetření s klinickými nálezy. Za přínos pro rozvoj dětského lékařství a pedagogickou činnost obdržel Zlatý klíč za zásluhy o brněnské studentstvo (1965), Stříbrnou medaili UJEP v Brně (1966) a Pamětní medaili města Brna (1968).

D. se oženil 1949 s Olgou, roz. Kludkovou, která působila v Dětské nemocnici v Brně. Spolu vychovali dceru Olgu, rovněž lékařku.

D: výběr: Patologická anatomie 1–3, 1960 (spoluautor); Nádory neuroektodermálních tkání v dětském věku II. Nádory periferního nervstva, in: Bratislavské lékařské listy 44/2, 1964, č. 12, s. 725n. (spoluautor); Retinoblastomy – rozbor bioptického a nekroptického materiálu, in: Československá oftalmologie 23, 1967, s. 258n. (s B. Habancem a B. Schejbalem); Sinobronchitis in Childern, in: The Journal of Patology 97, 1969, č. 3, s. 565n. (s B. Habancem); II. katedra patologické anatomie lékařské fakulty UJEP v Brně (historie II. PAÚ), in: Acta Facultatis Medicae Universitatis Brunensis 44, 1973, s. 121n.; Přínos moderních bioptických a autoptických metod k pediatrické diagnostice, in: Československá pediatrie 29, 1974, č. 1, s. 20n. (spoluautor); Rinitidy, sinusitidy a bronchitidy dětí v sekčním materiálu, in: Studia Pneumologica et Phtiseologica Čechoslovaca 35, 1975, č. 6, s. 377n. (s B. Habancem).

L: B. Habanec, M. D., in: Universitas, 1992, č. 1, s. 75; týž, Za prof. MUDr. M. D., DrSc., in: Scripta medica 67, 1994, s. 347n.; týž, Prof. MUDr. M. D. zemřel, in: Universitas, 1995, č. 2, s. 70n.

P: Archiv MU Brno, fond A1 rektorát MU, osobní spisy, kart. 270 – M. D.

Věra Linhartová