DOBŘENSKÁ z Dobřenic Marie Klára 26.1.1889-24.10.1970: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Marie Klára DOBŘENSKÁ z Dobřenic
 
| jméno = Marie Klára DOBŘENSKÁ z Dobřenic
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Dobrenska Marie portret.JPG
 
| datum narození = 26.1.1889
 
| datum narození = 26.1.1889
 
| místo narození = Merano (Itálie)
 
| místo narození = Merano (Itálie)
 
| datum úmrtí = 24.10.1970
 
| datum úmrtí = 24.10.1970
 
| místo úmrtí = Ascona (Švýcarsko)
 
| místo úmrtí = Ascona (Švýcarsko)
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
+
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel
62- Osvětový nebo veřejný činitel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 266-267
 
}}
 
}}
 
'''DOBŘENSKÁ z Dobřenic, Marie Klára''' ''(též Mary), * 26. 1. 1889 Merano (Itálie), † 24. 10. 1970 Ascona (Švýcarsko), velkostatkářka, filantropka, mecenáška''
 
'''DOBŘENSKÁ z Dobřenic, Marie Klára''' ''(též Mary), * 26. 1. 1889 Merano (Itálie), † 24. 10. 1970 Ascona (Švýcarsko), velkostatkářka, filantropka, mecenáška''

Aktuální verze z 21. 12. 2019, 09:59

Marie Klára DOBŘENSKÁ z Dobřenic
Narození 26.1.1889
Místo narození Merano (Itálie)
Úmrtí 24.10.1970
Místo úmrtí Ascona (Švýcarsko)
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
62- Osvětový nebo veřejný činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 266-267
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=133674

DOBŘENSKÁ z Dobřenic, Marie Klára (též Mary), * 26. 1. 1889 Merano (Itálie), † 24. 10. 1970 Ascona (Švýcarsko), velkostatkářka, filantropka, mecenáška

Pocházela z původem rakouského, v Uhersku usazeného rodu Wenckheimů. Jejím otcem byl František Rudolf Wenckheim, matkou Klára Radák de Magyar Bényeová. Rodina vlastnila zámek v jižních Uhrách. V mládí D. pobývala u příbuzných nevlastní matky Ellen Frances Gladden Burtonové v Anglii, kde se seznámila s anglickou kulturou a osvojila si angličtinu. Kromě toho ovládala maďarštinu, němčinu, francouzštinu, částečně italštinu, později i češtinu. 1913 se v Budapešti provdala za Antonína Jindřicha Dobřenského z Dobřenic (1889 až 1915) z potštejnské větve rodu a přistěhovala se na Potštejn. Velkostatek spravoval manžel, který ho zdědil po otci Janu Antonínu D. (1854–1900). D. syn František Jindřich (1915 až 1978), zvaný Toši (Toschi), se narodil v době, kdy padl na ruské frontě nedaleko Lucku jeho otec. D. se již neprovdala a střídavě žila na Potštejně, v Nyonu (Švýcarsko) a v Kápolnásnyéku v Maďarsku. Důležitým obdobím se pro D. stalo setkání se Sidonií Nádhernou z Vrchotových Janovic (pravděpodobně 1917 ve Švýcarsku), která ji seznámila s literárním světem. D. se snažila vytvořit z potštejnského zámku místo kulturních aktivit. Pořádala koncerty, mj. Českého a Ondříčkova kvarteta, a výstavy výtvarných umělců, hostila známé osobnosti literárního světa. Znala se s K. Krausem, R. M. Rilkem, s nímž si vedle literátů – R. Musil, M. Lichnowská, A. Kolbová, R. Ullmannová, K. Čapek, J. John, M. Pujmanová ad. – dopisovala. Rilke jí věnoval některé své knihy. I přesto, že se po vzniku Československé republiky musela potýkat s důsledky pozemkové reformy, finančně podporovala revue Fackel, vydávanou K. Krausem ve Vídni. Mezi nimi se rozvinula čilá korespondence a blízké přátelství. V závěti jí Kraus odkázal několik rukopisů – např. Handschrift des Magiers (in: Fackel, srpen 1935) a dva rukopisy bohémského básníka P. Altenberga (vl. jm. R. Engländer), jehož literární tvorbu Kraus podporoval. 1928–37 si psala s A. Masarykovou. Osobně se stýkaly i během exilu ve Švýcarsku po skončení druhé světové války. D. se věnovala i charitativní činnosti, zejména v Červeném kříži, zřídila na potštejnském zámku sezonní Chlapeckou kolonii Českého srdce. 1924 darovala tamnímu Sokolu pozemek na stavbu sokolovny, 1932 finančně podpořila konání 9. všesokolského sletu. Ve 20. a 30. letech byla členkou Klubu československých turistů, Spolku pro podporování římskokatolického kněžského dorostu české národnosti v diecézi královéhradecké, Společenského klubu v Praze, Mezinárodní ženské ligy za mír a svobodu se sídlem v Ženevě. Zájem o chov teriérů ji přivedl do Spolku přátel zvířat v Praze a Československého teriér klubu. K jejím zájmům patřila i zahrada a otázky zemědělského hospodářství či grafologie – zachovala se její rozsáhlá sbírka autografů. Za druhé světové války pomáhala maďarským židům k odchodu do zahraničí. Syn František Jindřich podepsal 1939 deklaraci věrnosti české šlechty českému národu. Po ukončení druhé světové války se již D. do Potštejna nevrátila. Zámek a velkostatek byl 1945 znárodněn, D. s rodinou svého syna 1946 emigrovala. Prvním místem jejího exilového pobytu byl Londýn, kam pomohla odejít i své přítelkyni Sidonii Nádherné.

L: P. Mašek, Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, 1999, s. 71; Almanach českých šlechtických rodů, 1996, s. 149–153; M. Řezník, Potštejnská větev Dobřenských z Dobřenic, in: Východočeský sborník historický, 1994, s. 175–188; R. Sak – Z. Bezecný, Dáma z Rajského ostrova, 2000, s. 130n.; V. Streit, Hraběnka Mary D. Wenckheim, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2004 (Lidé okolo knih – autor – tvůrce – recipient). Sborník z 13. odborné konference, Olomouc, 23.–24. listopadu 2004, s. 183–194; týž, Svědectví na dopisním papíře, korespondence mezi Mary a Alicí, in: Knižnica 9, Martin 2008, č. 3, s. 45–49; V. Krčmářová, M. D., bakalářská práce FF MU Brno, 2007.

P: SOA Zámrsk, rodinný archiv D., Potštejn; NA Praha – sbírka genealogická.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miloš Hořejš