DOBŘENSKÝ z Černého Mostu Václav ?1550-14.3.1595: Porovnání verzí
(DOBŘENSKÝ_Václav_1550-14.3.1595) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Václav DOBŘENSKÝ | + | | jméno = Václav DOBŘENSKÝ z Černého Mostu |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1550 | + | | datum narození = před 1550 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 14.3.1595 | | datum úmrtí = 14.3.1595 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 269 |
+ | }} | ||
+ | '''DOBŘENSKÝ z Černého Mostu, Václav''' ''(též z Nigropontu, Schwarzbrucku), * před 1550 Praha, † 14. 3. 1595 Praha, spisovatel, sběratel knih'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z movité rodiny usídlené na Starém Městě pražském, | ||
+ | byl vnukem a dědicem staroměstského měšťana a obchodníka | ||
+ | Šimona Podmanického a příbuzným Granovských | ||
+ | z Granova. V Praze snad navštěvoval univerzitu, bakalariátu | ||
+ | ale nedosáhl. Působil jako úředník u pražského solního úřadu, | ||
+ | vedle toho se živil jako autor naučných a náboženských | ||
+ | spisů. Jeho zálibou bylo sběratelství. Nashromážděný materiál | ||
+ | drobných příležitostných a vzácných tisků a letáků, které lepil | ||
+ | za sebou do desek, se jako historický dobový pramen stal | ||
+ | konvolutem unikátních památek české, německé, latinské, | ||
+ | řecké a další provenience. Soubor, označovaný dnes zkráceně | ||
+ | jako ''Sborník Dobřenského'' a uložený v knihovně Strahovského | ||
+ | kláštera v Praze, popsal a zčásti zveřejnil na počátku 20. století | ||
+ | Č. Zíbrt (zejména skladby Benjamina Malého z Tulechova, rýmování | ||
+ | Šimona Lomnického, ''Mravokárnou píseň o navyklosti'' | ||
+ | ''pijanské'', ''Píseň o hřomobitné bouři'' aj.). D. se přátelsky stýkal | ||
+ | s řadou soudobých literátů, byl přítelem a asi i vrstevníkem | ||
+ | autora příležitostných a oslavných básní Blažeje Jičínského, | ||
+ | milovníka české literatury Petra Codicilla z Tulechova, na něhož | ||
+ | 1590 složil chvalořeč, i pražských tiskařů, zejména Jiřího | ||
+ | (Černého) Nigrina. D. tvorba měla charakter příležitostných | ||
+ | nábožensko-moralistních skladeb, oslavných, gratulačních | ||
+ | či pamětních drobných tisků (např. Danielu Přelouckému, | ||
+ | Šimonu Podmanickému, Baltazaru Pergerovi z Ebenperku | ||
+ | aj.). D. využíval své rozsáhlé znalosti středověké zábavné | ||
+ | a mravoličné literatury, která mu byla zdrojem pro vlastní spisy. | ||
+ | První z nich uveřejnil 1581 pod názvem ''Pramen vody živé,'' | ||
+ | ''to jest naučení a výstraha před cizoložstvem'' a ''Koruna šlechetné'' | ||
+ | ''a krásné panny Ctnosti'' v pražské knihtiskárně Jiřího Nigrina. | ||
+ | Tento tiskař vydal 1583 i další D. dílo ''Vrtkavé štěstí, … druhá'' | ||
+ | ''stránka… slove Běh světa…''. Oblíbenou knihu zařadilo ještě | ||
+ | 1824 do svého vydavatelského plánu pražské knihkupecké | ||
+ | nakladatelství Martina Neureuttera ml. D. se oženil 1583 | ||
+ | s Dorotou, vdovou po Jakubovi Holcovi. U příležitosti sňatku | ||
+ | napsal D. přítel Martin Philomusus oslavnou báseň, 1587 | ||
+ | a 1588 složil D. ctitel Blažej Jičínský tři písně. 1592 přijal | ||
+ | tiskař Jiří Nigrin k svému erbu a titulu i D. (erbovní strýcovství). | ||
+ | Od té doby používal D. různé varianty přídomku | ||
+ | z Nigropontu. 1587 vydal patrně poslední větší spisek ''Věník'' | ||
+ | ''fíkový, tj. zastření aneb výmluva všelijakého opilce'', další práce | ||
+ | tvořily již pouze jednolistové tisky, posledně dochovaným | ||
+ | byla ''Pohřební památka Codicilla Petra z Tulechova, akademie'' | ||
+ | ''pražské rektora'' (1590). D. vnukem byl Jan Jakub Václav | ||
+ | D. (1623–1697). Prameny uvádějí různá data D. úmrtí (31. | ||
+ | 3. 1599 či 1596). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Strahovský sborník vzácných tisků příležitostných V. D. z 2. polovice | ||
+ | XVI. století (knihovna Strahovského kláštera, Praha); Carmina carissima, vybrané | ||
+ | zpěvy českých autorů 16. století (ed. J. Snížková), 1984 (kde vokální | ||
+ | partitura V. D.); Knihopis č. 1995–2005. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Jungmann, Historie literatury české, 1849, s. 547 (s jinými biografickými | ||
+ | daty); Jireček 1, s. 163–164 (s bibliografií); OSN 7, s. 712–713; Č. Zíbrt, | ||
+ | Strahovský sborník vzácných tisků příležitostných V. D. z druhé polovice | ||
+ | věku XVI., in: ČNM 83, 1909, s. 68–107; týž, Písničky ze strahovského | ||
+ | sborníku V. D. z konce 16. století, in: Český lid 18, 1909, s. 104–111; C. A. | ||
+ | Straka, Památník V. D., in: ČNM 83, 1909, s. 141–145; Č. Zíbrt, Řády | ||
+ | a práva starodávných pijanských cechů a družstev kratochvilných v zemích | ||
+ | českých, 1910, s. 146–171; RSN 4, s. 222; MSN 2, s. 309; DČL 1, s. 739; | ||
+ | V. Bitnar, Zrození barokového básníka, 1940; J. Kolár, in: Česká zábavná | ||
+ | próza 16. století a tzv. knížky lidového čtení, 1960, passim; též in: Rozpravy | ||
+ | ČSAV 70, 1960, č. 11, s. 20, 22–23, 36–37; RHB 2, s. 50; J. Vopravil, | ||
+ | Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 499–500; LČL | ||
+ | 1, s. 572. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/118219 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Marcella Husová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1550]] | [[Kategorie:1550]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1595]] | [[Kategorie:1595]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 23. 10. 2019, 19:11
Václav DOBŘENSKÝ z Černého Mostu | |
Narození | před 1550 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 14.3.1595 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 269 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45596 |
DOBŘENSKÝ z Černého Mostu, Václav (též z Nigropontu, Schwarzbrucku), * před 1550 Praha, † 14. 3. 1595 Praha, spisovatel, sběratel knih
Pocházel z movité rodiny usídlené na Starém Městě pražském, byl vnukem a dědicem staroměstského měšťana a obchodníka Šimona Podmanického a příbuzným Granovských z Granova. V Praze snad navštěvoval univerzitu, bakalariátu ale nedosáhl. Působil jako úředník u pražského solního úřadu, vedle toho se živil jako autor naučných a náboženských spisů. Jeho zálibou bylo sběratelství. Nashromážděný materiál drobných příležitostných a vzácných tisků a letáků, které lepil za sebou do desek, se jako historický dobový pramen stal konvolutem unikátních památek české, německé, latinské, řecké a další provenience. Soubor, označovaný dnes zkráceně jako Sborník Dobřenského a uložený v knihovně Strahovského kláštera v Praze, popsal a zčásti zveřejnil na počátku 20. století Č. Zíbrt (zejména skladby Benjamina Malého z Tulechova, rýmování Šimona Lomnického, Mravokárnou píseň o navyklosti pijanské, Píseň o hřomobitné bouři aj.). D. se přátelsky stýkal s řadou soudobých literátů, byl přítelem a asi i vrstevníkem autora příležitostných a oslavných básní Blažeje Jičínského, milovníka české literatury Petra Codicilla z Tulechova, na něhož 1590 složil chvalořeč, i pražských tiskařů, zejména Jiřího (Černého) Nigrina. D. tvorba měla charakter příležitostných nábožensko-moralistních skladeb, oslavných, gratulačních či pamětních drobných tisků (např. Danielu Přelouckému, Šimonu Podmanickému, Baltazaru Pergerovi z Ebenperku aj.). D. využíval své rozsáhlé znalosti středověké zábavné a mravoličné literatury, která mu byla zdrojem pro vlastní spisy. První z nich uveřejnil 1581 pod názvem Pramen vody živé, to jest naučení a výstraha před cizoložstvem a Koruna šlechetné a krásné panny Ctnosti v pražské knihtiskárně Jiřího Nigrina. Tento tiskař vydal 1583 i další D. dílo Vrtkavé štěstí, … druhá stránka… slove Běh světa…. Oblíbenou knihu zařadilo ještě 1824 do svého vydavatelského plánu pražské knihkupecké nakladatelství Martina Neureuttera ml. D. se oženil 1583 s Dorotou, vdovou po Jakubovi Holcovi. U příležitosti sňatku napsal D. přítel Martin Philomusus oslavnou báseň, 1587 a 1588 složil D. ctitel Blažej Jičínský tři písně. 1592 přijal tiskař Jiří Nigrin k svému erbu a titulu i D. (erbovní strýcovství). Od té doby používal D. různé varianty přídomku z Nigropontu. 1587 vydal patrně poslední větší spisek Věník fíkový, tj. zastření aneb výmluva všelijakého opilce, další práce tvořily již pouze jednolistové tisky, posledně dochovaným byla Pohřební památka Codicilla Petra z Tulechova, akademie pražské rektora (1590). D. vnukem byl Jan Jakub Václav D. (1623–1697). Prameny uvádějí různá data D. úmrtí (31. 3. 1599 či 1596).
D: Strahovský sborník vzácných tisků příležitostných V. D. z 2. polovice XVI. století (knihovna Strahovského kláštera, Praha); Carmina carissima, vybrané zpěvy českých autorů 16. století (ed. J. Snížková), 1984 (kde vokální partitura V. D.); Knihopis č. 1995–2005.
L: J. Jungmann, Historie literatury české, 1849, s. 547 (s jinými biografickými daty); Jireček 1, s. 163–164 (s bibliografií); OSN 7, s. 712–713; Č. Zíbrt, Strahovský sborník vzácných tisků příležitostných V. D. z druhé polovice věku XVI., in: ČNM 83, 1909, s. 68–107; týž, Písničky ze strahovského sborníku V. D. z konce 16. století, in: Český lid 18, 1909, s. 104–111; C. A. Straka, Památník V. D., in: ČNM 83, 1909, s. 141–145; Č. Zíbrt, Řády a práva starodávných pijanských cechů a družstev kratochvilných v zemích českých, 1910, s. 146–171; RSN 4, s. 222; MSN 2, s. 309; DČL 1, s. 739; V. Bitnar, Zrození barokového básníka, 1940; J. Kolár, in: Česká zábavná próza 16. století a tzv. knížky lidového čtení, 1960, passim; též in: Rozpravy ČSAV 70, 1960, č. 11, s. 20, 22–23, 36–37; RHB 2, s. 50; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 499–500; LČL 1, s. 572.
P: Biografický archiv ÚČL Praha.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marcella Husová