Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DOBROCHOTOV Nikolaj 6.7.1894-2.9.1981

{{Infobox - osoba
| jméno = Nikolaj DOBROCHOTOV
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 6.7.1894
| místo narození = Vladimir (Rusko)
| datum úmrtí = 2.9.1981
| místo úmrtí = Plzeň
| povolání = 27- Hutník nebo metalurg

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 258-259
}}
'''DOBROCHOTOV, Nikolaj''', ''* 6. 7. 1894 Vladimir (Rusko), † 2. 9. 1981 Plzeň, slévárenský technik, metalurg''

Narodil se v rodině úředníka státní správy. Do 1916 studoval
hutnický obor na Vysoké škole polytechnické v Petrohradě.
Poté narukoval na frontu první světové války. V listopadu
1921 se přes Istanbul dostal do Československa. 1922–27
vystudoval hutnictví na Vysoké škole báňské v Příbrami, během
prázdnin praktikoval v plzeňských Škodových závodech,
vítkovických a komárovských železárnách. V únoru 1928 nastoupil
do Škodových závodů v Plzni jako provozní inženýr
v ocelárně hutních oddělení, brzy poté přešel do slévárny litiny
v tavírně u kuploven, kde zajišťoval výrobu litin. Neměl
československé státní občanství a trvale se potýkal s povolením
k zaměstnání, opakovaně mu byla udělována proto, že patřil
k ceněným specialistům oboru, za něž bylo obtížné získat rovnocennou
náhradu. Bezprostředně po osvobození 1945 byl
(omylem pro záměnu s osobou stejného příjmení) krátkodobě
vězněn na Pankráci. Po propuštění se stal vedoucím tavírny,
kde pak působil do konce 1953. Udělení československého
státního občanství se dočkal až 1952. Roku 1954 byl na podnikovém
ředitelství pověřen funkcí metalurga litin, na tomto
místě zůstal až do 1958, kdy odešel na odpočinek. 1961–62
krátkodobě pracoval jako zkušební technik stavby tavicích
pecí závodu Škoda Klatovy.

D. se stal uznávaným a zkušeným odborníkem metalurgie
litin. V meziválečném období se podílel na vývoji a tavení
speciální litiny pro třtinové válce v martinských pecích a tavení
fersilitu v naftové bubnové peci. Dále se věnoval vývoji
očkování litiny silikokalciem a výrobě odlitků z polooceli, získané
smícháním tekuté litiny s nelegovanou ocelí. Po válce
úspěšně zavedl výrobu jakostních očkovaných litin s využitím
odpadových surovin. Dosáhl vysokých úspor nákladů na nákup a dovoz dříve používaných zahraničních surových želez,
zejména dřevouhelných. Podílel se i na vývoji výroby tvárné
litiny, modifikované elektronem, později hořčíkem, jejíž výroba
byla u nás zavedena už 1950. Navrhl a dal si patentovat
rekonstrukci kuploven na tzv. vyvážené s několika řadami
dmyšen. Zvýšil výkon kuploven až o 40 % a snížil spotřebu
koksu až o 20 %. 1954 zajistil modernizaci druhování a zavážení
kuploven pomocí pojízdné druhovací váhy a šikmého
výtahu. Stál za zlepšovacími návrhy pro výrobu horkovětrných
kuploven v podniku Škoda Klatovy. Pracoval na zkouškách
obohacování vzduchu do kuploven kyslíkem, očkování litiny
tekutým očkovadlem, odplyňování tekutého fersilitu dusíkem
aj. Celoživotní zkušenosti publikoval v původní knize ''Obsluha''
''kuplovny''. Byl aktivním členem Československého odborného
spolku slévárenského. V závěru života se věnoval poradenské
činnosti a tvorbě technologických směrnic pro tavení litin
a výrobu speciálních litinových odlitků. Pro československé
sklářské podniky navrhoval zvláštní kuplovnu k tavení nových
nekovových hmot.

'''D:''' Obsluha kuplovny, 1957; patent č. 79655 Kupolová pec pro velký výkon,
1950.

'''L:''' J. Hučka, Nedožitých 90 let Ing. N. D., in: Slévárenství 33, 1984, č. 7,
s. 301–302; týž, Ing. N. D. – specialista v metalurgii litin, in: Škodovák
1997, č. 28, s. 4.

Jan Hučka

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]]

[[Kategorie:1894]]
[[Kategorie:Vladimir]]
[[Kategorie:1981]]
[[Kategorie:Plzeň]]