DOBRODINSKÝ Bedřich 13.2.1896-28.10.1979

Z Personal
Bedřich DOBRODINSKÝ
Narození 13.2.1896
Místo narození Kunžak u Jindřichova Hradce
Úmrtí 28.10.1979
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
77- Hudební skladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 258
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45573

DOBRODINSKÝ, Bedřich, * 13. 2. 1896 Kunžak u Jindřichova Hradce, † 28. 10. 1979 Praha, harfista, flétnista, hudební skladatel

Jako školák začal pod vedením strýce Rudolfa Martínka hrát na housle, flétnu a křídlovku. Harfistou se stal ve čtrnácti letech, v té době byl elévem hudby 75. pěšího pluku v Jindřichově Hradci. Základy hry na harfu získal od Gustava Miloty, zdokonalil se u Josefiny Huberové (1912–13) v Salcburku, kde začal hrát i sólově. Za první světové války po tříměsíčním pobytu na frontě, kde onemocněl, a léčení v Křemži působil jako vojenský hudebník znovu v Jindřichově Hradci a poté v městském divadle v Debrecínu. Po válce byl flétnistou a harfistou v pražských biografech (1919), v Šakově filharmonii (1919 až 1921), kde se stal spoluzakladatelem dechového kvinteta (první stálý český soubor tohoto obsazení) a v lázních Luhačovice (1921–22). Současně se 1919–20 dále soukromě vzdělával u Jana Balíka (flétna) a u Heleny Kličkové -Nebeské (harfa). D. proslul jako sóloharfista České filharmonie (1922–62) i samostatný koncertní a rozhlasový interpret.

Sám rovněž úspěšně komponoval. Provozování vlastní hudební školy (1931–46) ho vedlo k tvorbě instruktivních skladeb, houslových, klavírních, harfových a pro jiné nástroje. Uplatnil se také jako hudební spisovatel, v odborném tisku publikoval četné články, zvláště o hře na harfu, v rukopise zůstala studie o Klimentu Bosákovi. 1946–48 vyučoval externě na AMU, přestože byl uznáván jako nejlepší český a jeden ze tří nejlepších světových harfistů. Později mohl udílet jen soukromé konzultace nastupujícím harfistům, z nichž vynikli Karel Patras, Milena Šperlová a Libuše Váchalová. 1966 byl D. jmenován zasloužilým umělcem. Hudbě se věnují i D. synové – sbormistr Jan Maria D. (* 1925), houslista a sbormistr Václav D. (* 1929), vnuk – harfista, sbormistr a skladatel Lukáš D. (* 1964) a neteř – harfistka Jaroslava D. (* 1933).

D: Preludium pro orchestr (premiéra 1938 Praha); Koncert pro harfu a orchestr (premiéra 1946 Praha); chrámové skladby: Pastorální mše F dur (premiéra 1940 Praha); instruktivní skladby houslové, klavírní, harfové i pro jiné nástroje: Dueta ve snadném slohu, 1958; knihy: Filharmonie se směje, 1941; Akustika v hudební praxi, 1946; Problémy harfové hry, 1975.

L: HS 1, s. 247 (nepřesné); Tomeš 1, s. 241; M. Hála, B. D., personální bibliografie, 1980.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Mojmír Sobotka