Verze z 23. 10. 2019, 18:11, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

DOBŘENSKÝ z Černého Mostu Václav ?1550-14.3.1595

Z Personal
Václav DOBŘENSKÝ z Černého Mostu
Narození před 1550
Místo narození Praha
Úmrtí 14.3.1595
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 269
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45596

DOBŘENSKÝ z Černého Mostu, Václav (též z Nigropontu, Schwarzbrucku), * před 1550 Praha, † 14. 3. 1595 Praha, spisovatel, sběratel knih

Pocházel z movité rodiny usídlené na Starém Městě pražském, byl vnukem a dědicem staroměstského měšťana a obchodníka Šimona Podmanického a příbuzným Granovských z Granova. V Praze snad navštěvoval univerzitu, bakalariátu ale nedosáhl. Působil jako úředník u pražského solního úřadu, vedle toho se živil jako autor naučných a náboženských spisů. Jeho zálibou bylo sběratelství. Nashromážděný materiál drobných příležitostných a vzácných tisků a letáků, které lepil za sebou do desek, se jako historický dobový pramen stal konvolutem unikátních památek české, německé, latinské, řecké a další provenience. Soubor, označovaný dnes zkráceně jako Sborník Dobřenského a uložený v knihovně Strahovského kláštera v Praze, popsal a zčásti zveřejnil na počátku 20. století Č. Zíbrt (zejména skladby Benjamina Malého z Tulechova, rýmování Šimona Lomnického, Mravokárnou píseň o navyklosti pijanské, Píseň o hřomobitné bouři aj.). D. se přátelsky stýkal s řadou soudobých literátů, byl přítelem a asi i vrstevníkem autora příležitostných a oslavných básní Blažeje Jičínského, milovníka české literatury Petra Codicilla z Tulechova, na něhož 1590 složil chvalořeč, i pražských tiskařů, zejména Jiřího (Černého) Nigrina. D. tvorba měla charakter příležitostných nábožensko-moralistních skladeb, oslavných, gratulačních či pamětních drobných tisků (např. Danielu Přelouckému, Šimonu Podmanickému, Baltazaru Pergerovi z Ebenperku aj.). D. využíval své rozsáhlé znalosti středověké zábavné a mravoličné literatury, která mu byla zdrojem pro vlastní spisy. První z nich uveřejnil 1581 pod názvem Pramen vody živé, to jest naučení a výstraha před cizoložstvem a Koruna šlechetné a krásné panny Ctnosti v pražské knihtiskárně Jiřího Nigrina. Tento tiskař vydal 1583 i další D. dílo Vrtkavé štěstí, … druhá stránka… slove Běh světa…. Oblíbenou knihu zařadilo ještě 1824 do svého vydavatelského plánu pražské knihkupecké nakladatelství Martina Neureuttera ml. D. se oženil 1583 s Dorotou, vdovou po Jakubovi Holcovi. U příležitosti sňatku napsal D. přítel Martin Philomusus oslavnou báseň, 1587 a 1588 složil D. ctitel Blažej Jičínský tři písně. 1592 přijal tiskař Jiří Nigrin k svému erbu a titulu i D. (erbovní strýcovství). Od té doby používal D. různé varianty přídomku z Nigropontu. 1587 vydal patrně poslední větší spisek Věník fíkový, tj. zastření aneb výmluva všelijakého opilce, další práce tvořily již pouze jednolistové tisky, posledně dochovaným byla Pohřební památka Codicilla Petra z Tulechova, akademie pražské rektora (1590). D. vnukem byl Jan Jakub Václav D. (1623–1697). Prameny uvádějí různá data D. úmrtí (31. 3. 1599 či 1596).

D: Strahovský sborník vzácných tisků příležitostných V. D. z 2. polovice XVI. století (knihovna Strahovského kláštera, Praha); Carmina carissima, vybrané zpěvy českých autorů 16. století (ed. J. Snížková), 1984 (kde vokální partitura V. D.); Knihopis č. 1995–2005.

L: J. Jungmann, Historie literatury české, 1849, s. 547 (s jinými biografickými daty); Jireček 1, s. 163–164 (s bibliografií); OSN 7, s. 712–713; Č. Zíbrt, Strahovský sborník vzácných tisků příležitostných V. D. z druhé polovice věku XVI., in: ČNM 83, 1909, s. 68–107; týž, Písničky ze strahovského sborníku V. D. z konce 16. století, in: Český lid 18, 1909, s. 104–111; C. A. Straka, Památník V. D., in: ČNM 83, 1909, s. 141–145; Č. Zíbrt, Řády a práva starodávných pijanských cechů a družstev kratochvilných v zemích českých, 1910, s. 146–171; RSN 4, s. 222; MSN 2, s. 309; DČL 1, s. 739; V. Bitnar, Zrození barokového básníka, 1940; J. Kolár, in: Česká zábavná próza 16. století a tzv. knížky lidového čtení, 1960, passim; též in: Rozpravy ČSAV 70, 1960, č. 11, s. 20, 22–23, 36–37; RHB 2, s. 50; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 499–500; LČL 1, s. 572.

P: Biografický archiv ÚČL Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová