DOHNÁLEK František 22.2.1870-2.12.1938: Porovnání verzí

Z Personal
(DOHNÁLEK_František_22.2.1870-2.12.1938)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 22.2.1870
 
| datum narození = 22.2.1870
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Solnice u Rychnova nad Kněžnou
 
| datum úmrtí = 2.12.1938
 
| datum úmrtí = 2.12.1938
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Poděbrady
 
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby
 
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>František DOHNÁLEK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 275
 +
}}
 +
'''DOHNÁLEK, František''', ''* 22. 2. 1870 Solnice u Rychnova nad Kněžnou, † 2. 12. 1938 Poděbrady, lékař, ovocnář, šlechtitel''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny obuvníka. Studoval 1880–88 na gymnáziu
 +
v Rychnově nad Kněžnou a pak na lékařské fakultě v Praze,
 +
1898 byl promován MUDr. Nastoupil jako první stálý praktický
 +
lékař v Háji u Opavy (dnes Háj ve Slezsku), kde za první
 +
světové války ošetřoval desítky raněných. Oženil se 1927
 +
s Ludmilou, roz. Kolofíkovou, a spolu vychovali dceru. 1938
 +
musel ze Sudet odejít do Poděbrad.
 +
 
 +
Byl považován za lidumila a za vlastence. Zúčastnil se tří táborů
 +
lidu na Ostré hůrce, kde čeští Slezané žádali vytvoření samostatné
 +
republiky. Na třetím shromáždění v říjnu 1918 předčítal
 +
národní přísahu. Stal se členem Národní rady v Opavě, přednášel
 +
v Matici opavské, od 1911 starostoval hájeckému Sokolu
 +
a 1923 přispěl na stavbu sokolovny. 1924 se zasloužil o vybudování
 +
obecního vodovodu. Postaral se i o zahájení projekce
 +
němých a ozvučených filmů v sokolovně (1926, 1934).
 +
 
 +
D. byl především znám jako ovocnář autodidakt. 1901
 +
si v Háji koupil velký pozemek, dal si 1904 postavit vilu a okolo
 +
budoval proslulou zahradu. Opatřil si v Čechách a v zahraničí
 +
několik desítek kvalitních zákrsků ovocných dřevin,
 +
jež se naučil tvarovat a ošetřovat. Založil odbor Ovocnické
 +
jednoty v Opavě, soustavně studoval cizí literaturu a slezské
 +
ovocnictví. Po pokusech ve své vzorné zahradě, v níž vytvářel
 +
ze stromů tvarované palmety, pyramidy, svícny, loubí, stěny,
 +
kordony a vějíře, sestavil první ovocný sortiment (tržních)
 +
druhů a odrůd pro Slezsko. Publikoval desítky článků v zahradnických
 +
periodikách, přednášel a radil ovocnářům. Své
 +
vynikající ovoce představil např. na celostátní Slezské zahradnické
 +
výstavě v Opavě (1922). Jeho výsadby 1928 a 1929 poničilo
 +
sucho a 1929 mrazová kalamita. Nový sad již vypěstovat
 +
nestihl. Ukázky zmrzlých stromů přijala do sbírek tehdejší
 +
Státní vyšší škola hospodářská v Opavě.
 +
 
 +
Do obsáhlého a vyhledávaného knižního díla ''Ovocný strom''
 +
''a jeho pěstění'', jež na přání D. rodiny zredigoval a vydal 1939
 +
K. Kamenický, uložil celoživotní zkušenosti s pěstováním
 +
a tvarováním ovocných dřevin. Obrazovou část vytvořil
 +
Leopold Müller, D. zahradník a pomocník.
 +
 
 +
Bývalá soukromá zahrada se stala obecním parkem, významným
 +
kulturním a dendrologickým dědictvím.
 +
 
 +
'''L:''' K. Kavina a kol., Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný 1,
 +
1934, s. 441; L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství
 +
a venkova 1, 1993, s. 80–81; F. Mareček a kol., Zahradnický slovník
 +
naučný 2, 1996, s. 130–131; J. Volenec, In memoriam zahrady MUDra
 +
F. D. v Háji u Opavy, in: Zahrada 24, 1929, č. 2, s. 17–20; M. Richter,
 +
Význačný prvorepublikový lékař a zahradník-ovocnář MUDr. F. D., in: Vlastivědné
 +
listy 34, 2008, č. 1, s. 36–40 (kde další literatura).
 +
 
 +
'''P:''' SOA Zámrsk, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický
 +
farní úřad Solnice, sign. 150–6, matrika narozených 1837–1872 pro Solnici,
 +
stará fol. 276 (nová fol. 275); SOkA Rychnov nad Kněžnou; Ústav dějin
 +
a Archiv UK v Praze, matrika doktorů 1882–1900 a katalogy posluchačů
 +
Lékařské fakulty UK.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/67652 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
 
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
  
 
[[Kategorie:1870]]
 
[[Kategorie:1870]]
 +
[[Kategorie:Solnice]]
 
[[Kategorie:1938]]
 
[[Kategorie:1938]]
 +
[[Kategorie:Poděbrady]]
 +
 +
<gallery>
 +
Dohnalek Frantisek vila.jpg|Vila Františka Dohnálka v Háji ve Slezsku
 +
</gallery>

Aktuální verze z 22. 12. 2019, 17:10

František DOHNÁLEK
Narození 22.2.1870
Místo narození Solnice u Rychnova nad Kněžnou
Úmrtí 2.12.1938
Místo úmrtí Poděbrady
Povolání 21- Odborník rostlinné výroby
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 275
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45620

DOHNÁLEK, František, * 22. 2. 1870 Solnice u Rychnova nad Kněžnou, † 2. 12. 1938 Poděbrady, lékař, ovocnář, šlechtitel

Pocházel z rodiny obuvníka. Studoval 1880–88 na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou a pak na lékařské fakultě v Praze, 1898 byl promován MUDr. Nastoupil jako první stálý praktický lékař v Háji u Opavy (dnes Háj ve Slezsku), kde za první světové války ošetřoval desítky raněných. Oženil se 1927 s Ludmilou, roz. Kolofíkovou, a spolu vychovali dceru. 1938 musel ze Sudet odejít do Poděbrad.

Byl považován za lidumila a za vlastence. Zúčastnil se tří táborů lidu na Ostré hůrce, kde čeští Slezané žádali vytvoření samostatné republiky. Na třetím shromáždění v říjnu 1918 předčítal národní přísahu. Stal se členem Národní rady v Opavě, přednášel v Matici opavské, od 1911 starostoval hájeckému Sokolu a 1923 přispěl na stavbu sokolovny. 1924 se zasloužil o vybudování obecního vodovodu. Postaral se i o zahájení projekce němých a ozvučených filmů v sokolovně (1926, 1934).

D. byl především znám jako ovocnář autodidakt. 1901 si v Háji koupil velký pozemek, dal si 1904 postavit vilu a okolo budoval proslulou zahradu. Opatřil si v Čechách a v zahraničí několik desítek kvalitních zákrsků ovocných dřevin, jež se naučil tvarovat a ošetřovat. Založil odbor Ovocnické jednoty v Opavě, soustavně studoval cizí literaturu a slezské ovocnictví. Po pokusech ve své vzorné zahradě, v níž vytvářel ze stromů tvarované palmety, pyramidy, svícny, loubí, stěny, kordony a vějíře, sestavil první ovocný sortiment (tržních) druhů a odrůd pro Slezsko. Publikoval desítky článků v zahradnických periodikách, přednášel a radil ovocnářům. Své vynikající ovoce představil např. na celostátní Slezské zahradnické výstavě v Opavě (1922). Jeho výsadby 1928 a 1929 poničilo sucho a 1929 mrazová kalamita. Nový sad již vypěstovat nestihl. Ukázky zmrzlých stromů přijala do sbírek tehdejší Státní vyšší škola hospodářská v Opavě.

Do obsáhlého a vyhledávaného knižního díla Ovocný strom a jeho pěstění, jež na přání D. rodiny zredigoval a vydal 1939 K. Kamenický, uložil celoživotní zkušenosti s pěstováním a tvarováním ovocných dřevin. Obrazovou část vytvořil Leopold Müller, D. zahradník a pomocník.

Bývalá soukromá zahrada se stala obecním parkem, významným kulturním a dendrologickým dědictvím.

L: K. Kavina a kol., Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný 1, 1934, s. 441; L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova 1, 1993, s. 80–81; F. Mareček a kol., Zahradnický slovník naučný 2, 1996, s. 130–131; J. Volenec, In memoriam zahrady MUDra F. D. v Háji u Opavy, in: Zahrada 24, 1929, č. 2, s. 17–20; M. Richter, Význačný prvorepublikový lékař a zahradník-ovocnář MUDr. F. D., in: Vlastivědné listy 34, 2008, č. 1, s. 36–40 (kde další literatura).

P: SOA Zámrsk, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní úřad Solnice, sign. 150–6, matrika narozených 1837–1872 pro Solnici, stará fol. 276 (nová fol. 275); SOkA Rychnov nad Kněžnou; Ústav dějin a Archiv UK v Praze, matrika doktorů 1882–1900 a katalogy posluchačů Lékařské fakulty UK.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný

  • Vila Františka Dohnálka v Háji ve Slezsku

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=DOHNÁLEK_František_22.2.1870-2.12.1938&oldid=115961“