DOHNÁLEK František 22.2.1870-2.12.1938: Porovnání verzí
(DOHNÁLEK_František_22.2.1870-2.12.1938) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 22.2.1870 | | datum narození = 22.2.1870 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Solnice u Rychnova nad Kněžnou |
| datum úmrtí = 2.12.1938 | | datum úmrtí = 2.12.1938 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Poděbrady |
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby | | povolání = 21- Odborník rostlinné výroby | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DOHNÁLEK, František''', ''* 22. 2. 1870 Solnice u Rychnova nad Kněžnou, † 2. 12. 1938 Poděbrady, lékař, ovocnář, šlechtitel'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny obuvníka. Studoval 1880–88 na gymnáziu | ||
+ | v Rychnově nad Kněžnou a pak na lékařské fakultě v Praze, | ||
+ | 1898 byl promován MUDr. Nastoupil jako první stálý praktický | ||
+ | lékař v Háji u Opavy (dnes Háj ve Slezsku), kde za první | ||
+ | světové války ošetřoval desítky raněných. Oženil se 1927 | ||
+ | s Ludmilou, roz. Kolofíkovou, a spolu vychovali dceru. 1938 | ||
+ | musel ze Sudet odejít do Poděbrad. | ||
+ | |||
+ | Byl považován za lidumila a za vlastence. Zúčastnil se tří táborů | ||
+ | lidu na Ostré hůrce, kde čeští Slezané žádali vytvoření samostatné | ||
+ | republiky. Na třetím shromáždění v říjnu 1918 předčítal | ||
+ | národní přísahu. Stal se členem Národní rady v Opavě, přednášel | ||
+ | v Matici opavské, od 1911 starostoval hájeckému Sokolu | ||
+ | a 1923 přispěl na stavbu sokolovny. 1924 se zasloužil o vybudování | ||
+ | obecního vodovodu. Postaral se i o zahájení projekce | ||
+ | němých a ozvučených filmů v sokolovně (1926, 1934). | ||
+ | |||
+ | D. byl především znám jako ovocnář autodidakt. 1901 | ||
+ | si v Háji koupil velký pozemek, dal si 1904 postavit vilu a okolo | ||
+ | budoval proslulou zahradu. Opatřil si v Čechách a v zahraničí | ||
+ | několik desítek kvalitních zákrsků ovocných dřevin, | ||
+ | jež se naučil tvarovat a ošetřovat. Založil odbor Ovocnické | ||
+ | jednoty v Opavě, soustavně studoval cizí literaturu a slezské | ||
+ | ovocnictví. Po pokusech ve své vzorné zahradě, v níž vytvářel | ||
+ | ze stromů tvarované palmety, pyramidy, svícny, loubí, stěny, | ||
+ | kordony a vějíře, sestavil první ovocný sortiment (tržních) | ||
+ | druhů a odrůd pro Slezsko. Publikoval desítky článků v zahradnických | ||
+ | periodikách, přednášel a radil ovocnářům. Své | ||
+ | vynikající ovoce představil např. na celostátní Slezské zahradnické | ||
+ | výstavě v Opavě (1922). Jeho výsadby 1928 a 1929 poničilo | ||
+ | sucho a 1929 mrazová kalamita. Nový sad již vypěstovat | ||
+ | nestihl. Ukázky zmrzlých stromů přijala do sbírek tehdejší | ||
+ | Státní vyšší škola hospodářská v Opavě. | ||
+ | |||
+ | Do obsáhlého a vyhledávaného knižního díla ''Ovocný strom'' | ||
+ | ''a jeho pěstění'', jež na přání D. rodiny zredigoval a vydal 1939 | ||
+ | K. Kamenický, uložil celoživotní zkušenosti s pěstováním | ||
+ | a tvarováním ovocných dřevin. Obrazovou část vytvořil | ||
+ | Leopold Müller, D. zahradník a pomocník. | ||
+ | |||
+ | Bývalá soukromá zahrada se stala obecním parkem, významným | ||
+ | kulturním a dendrologickým dědictvím. | ||
+ | |||
+ | L: K. Kavina a kol., Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný 1, | ||
+ | 1934, s. 441; L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství | ||
+ | a venkova 1, 1993, s. 80–81; F. Mareček a kol., Zahradnický slovník | ||
+ | naučný 2, 1996, s. 130–131; J. Volenec, In memoriam zahrady MUDra | ||
+ | F. D. v Háji u Opavy, in: Zahrada 24, 1929, č. 2, s. 17–20; M. Richter, | ||
+ | Význačný prvorepublikový lékař a zahradník-ovocnář MUDr. F. D., in: Vlastivědné | ||
+ | listy 34, 2008, č. 1, s. 36–40 (kde další literatura). | ||
+ | |||
+ | P: SOA Zámrsk, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický | ||
+ | farní úřad Solnice, sign. 150–6, matrika narozených 1837–1872 pro Solnici, | ||
+ | stará fol. 276 (nová fol. 275); SOkA Rychnov nad Kněžnou; Ústav dějin | ||
+ | a Archiv UK v Praze, matrika doktorů 1882–1900 a katalogy posluchačů | ||
+ | Lékařské fakulty UK. | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | [[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | ||
[[Kategorie:1870]] | [[Kategorie:1870]] | ||
+ | [[Kategorie:Solnice]] | ||
[[Kategorie:1938]] | [[Kategorie:1938]] | ||
+ | [[Kategorie:Poděbrady]] |
Verze z 22. 1. 2017, 19:38
František DOHNÁLEK | |
Narození | 22.2.1870 |
---|---|
Místo narození | Solnice u Rychnova nad Kněžnou |
Úmrtí | 2.12.1938 |
Místo úmrtí | Poděbrady |
Povolání | 21- Odborník rostlinné výroby |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45620 |
DOHNÁLEK, František, * 22. 2. 1870 Solnice u Rychnova nad Kněžnou, † 2. 12. 1938 Poděbrady, lékař, ovocnář, šlechtitel
Pocházel z rodiny obuvníka. Studoval 1880–88 na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou a pak na lékařské fakultě v Praze, 1898 byl promován MUDr. Nastoupil jako první stálý praktický lékař v Háji u Opavy (dnes Háj ve Slezsku), kde za první světové války ošetřoval desítky raněných. Oženil se 1927 s Ludmilou, roz. Kolofíkovou, a spolu vychovali dceru. 1938 musel ze Sudet odejít do Poděbrad.
Byl považován za lidumila a za vlastence. Zúčastnil se tří táborů lidu na Ostré hůrce, kde čeští Slezané žádali vytvoření samostatné republiky. Na třetím shromáždění v říjnu 1918 předčítal národní přísahu. Stal se členem Národní rady v Opavě, přednášel v Matici opavské, od 1911 starostoval hájeckému Sokolu a 1923 přispěl na stavbu sokolovny. 1924 se zasloužil o vybudování obecního vodovodu. Postaral se i o zahájení projekce němých a ozvučených filmů v sokolovně (1926, 1934).
D. byl především znám jako ovocnář autodidakt. 1901 si v Háji koupil velký pozemek, dal si 1904 postavit vilu a okolo budoval proslulou zahradu. Opatřil si v Čechách a v zahraničí několik desítek kvalitních zákrsků ovocných dřevin, jež se naučil tvarovat a ošetřovat. Založil odbor Ovocnické jednoty v Opavě, soustavně studoval cizí literaturu a slezské ovocnictví. Po pokusech ve své vzorné zahradě, v níž vytvářel ze stromů tvarované palmety, pyramidy, svícny, loubí, stěny, kordony a vějíře, sestavil první ovocný sortiment (tržních) druhů a odrůd pro Slezsko. Publikoval desítky článků v zahradnických periodikách, přednášel a radil ovocnářům. Své vynikající ovoce představil např. na celostátní Slezské zahradnické výstavě v Opavě (1922). Jeho výsadby 1928 a 1929 poničilo sucho a 1929 mrazová kalamita. Nový sad již vypěstovat nestihl. Ukázky zmrzlých stromů přijala do sbírek tehdejší Státní vyšší škola hospodářská v Opavě.
Do obsáhlého a vyhledávaného knižního díla Ovocný strom a jeho pěstění, jež na přání D. rodiny zredigoval a vydal 1939 K. Kamenický, uložil celoživotní zkušenosti s pěstováním a tvarováním ovocných dřevin. Obrazovou část vytvořil Leopold Müller, D. zahradník a pomocník.
Bývalá soukromá zahrada se stala obecním parkem, významným kulturním a dendrologickým dědictvím.
L: K. Kavina a kol., Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný 1, 1934, s. 441; L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova 1, 1993, s. 80–81; F. Mareček a kol., Zahradnický slovník naučný 2, 1996, s. 130–131; J. Volenec, In memoriam zahrady MUDra F. D. v Háji u Opavy, in: Zahrada 24, 1929, č. 2, s. 17–20; M. Richter, Význačný prvorepublikový lékař a zahradník-ovocnář MUDr. F. D., in: Vlastivědné listy 34, 2008, č. 1, s. 36–40 (kde další literatura).
P: SOA Zámrsk, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní úřad Solnice, sign. 150–6, matrika narozených 1837–1872 pro Solnici, stará fol. 276 (nová fol. 275); SOkA Rychnov nad Kněžnou; Ústav dějin a Archiv UK v Praze, matrika doktorů 1882–1900 a katalogy posluchačů Lékařské fakulty UK.
Gustav Novotný