Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DOLANSKÝ Jaromír 25.2.1895-16.7.1973

{{Infobox - osoba
| jméno = Jaromír DOLANSKÝ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 25.2.1895
| místo narození = Karlín (Praha
| datum úmrtí = 16.7.1973
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 44- Právník<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 280-281
}}
'''DOLANSKÝ, Jaromír''', ''* 25. 2. 1895 Karlín (Praha), † 16. 7. 1973 Praha, politik, národohospodář''

Syn ředitele reálky v Karlíně, filologa a hudebního publicisty
Ladislava D. (1857–1910) a Anny, roz. Nolcové. Maturoval
1913 na gymnáziu v Plzni. Vystudoval, s přerušením za první
světové války, kdy byl povolán do armády, Právnickou fakultu
UK (JUDr. 1921) a krátce pracoval jako právník na Zemském
úřadu pro válečné poškozence. V mládí se angažoval v národně
sociální mládeži, krátce byl členem realistické strany. 1922
vstoupil do KSČ, působil jako tajemník klubu komunistických
poslanců NS a 1924–28 řídil teoretický časopis ''Komunistická''
''revue''. 1928–29 vykonával funkci krajského tajemníka KSČ
v Brně. Na sklonku 20. let podpořil Gottwaldovu frakci usilující
o bolševizaci strany a 1929 se stal členem ÚV KSČ.
1930–35 pracoval jako funkcionář Rudých odborů, 1935
byl zvolen poslancem NS. Na podzim 1938, po odchodu
K. Gottwalda a dalších do moskevské emigrace, stál společně
s A. Zápotockým v čele legálního domácího vedení KSČ
(až do úředního rozpuštění strany v prosinci 1938). V dubnu
1939 byl (opět s A. Zápotockým) v Dobré u Frýdku-Místku
zatčen při pokusu o přechod hranic do Polska a až do 1945
vězněn na Pankráci a v koncentračním táboře Sachsenhausen.
Po skončení války pracoval v ústředním stranickém aparátu
(mj. vedoucí redaktor ideologického periodika Nová mysl)
a 1945 byl kooptován do předsednictva ÚV KSČ. 1946
se oženil s Ilse Kreibichovou, dcerou komunistického poslance
K. Kreibicha. 1945–69 zastával funkci poslance Národního
a poté (do 1971) Federálního shromáždění. Po volbách 1946
převzal křeslo ministra financí v Gottwaldově vládě, které
si podržel i po její rekonstrukci v únoru 1948. Ve vládních
funkcích působil až do 1963. Věnoval se především ekonomické
problematice: 1949–51 stál v čele Státního úřadu plánovacího
a podílel se na zavádění modelu centrálního řízení
národního hospodářství podle sovětského vzoru. Odmítal
dogmaticky přebírat sovětské metody, které propagovali např.
R. Slánský či L. Frejka, ale snažil se prosadit socialistické podnikové
hospodářství v zásadě na baťovských základech. Poté
působil jako náměstek (1951–53) a první náměstek (1953 až
1960) předsedy vlády ČSR, naposledy jako místopředseda vlády
ČSSR (1960–63). Stal se též členem státních komisí pro
ekonomickou problematiku.

D. byl 1951–54 členem politického sekretariátu ÚV KSČ.
Dostal se mezi úzký okruh funkcionářů, kteří rozhodovali
o obviněních a rozsudcích ve vykonstruovaných politických
procesech, mezi nimi však patřil mezi umírněné. Již od poloviny
50. let kritizoval přílišnou centralizaci řízení československé
ekonomiky a stál v pozadí prvního pokusu o hospodářskou
reformu, která 1958–59 decentralizovala řízení
a poskytla více pravomocí podnikům (počátkem 60. let ale
byly hlavní reformní principy opuštěny).

Po smrti V. Kopeckého (1961) a odchodu V. Širokého z aktivní
politiky (1963) byl D. posledním představitelem gottwaldovské
garnitury v předsednictvu ÚV KSČ. Jako doyen stranického
vedení opatrně podporoval reformní změny a na přelomu
1967/68 přispěl k politickému pádu A. Novotného. Po zvolení
A. Dubčeka prvním tajemníkem ÚV KSČ se již výrazněji
neangažoval. V dubnu 1968 dobrovolně rezignoval na funkci
člena předsednictva ÚV KSČ a odešel do důchodu. V únoru
1969 se ze zdravotních důvodu vzdal členství v ÚV KSČ
a stáhl se z politického života. Během Pražského jara 1968
nebyl, na rozdíl od jiných vysokých funkcionářů (A. Novotný,
V. Široký, K. Bacílek), vystaven veřejné kritice za podíl na politických
procesech a nebylo mu ani pozastaveno členství
v KSČ.

Po několik desetiletí patřil D. mezi nejvýznamnější činitele
KSČ; na rozdíl od mnoha jiných se však téměř vytratil z veřejného
povědomí.

'''D:''' S vyrovnaným rozpočtem do pětiletky, 1949; Tři léta plánování v lidově
demokratickém Československu, 1950; Za vyšší efektivnost československého
národního hospodářství, 1957.

'''L:''' ČBS, s. 113; Tomeš 1, s. 244; M. Churaň a kol., Kdo byl kdo v našich
dějinách ve 20. století 1 (A–M), 1998, s. 110; Knapík, s. 71–72; Kolář Elity,
s. 42.

'''P:''' NA Praha, osobní fond (neuspořádán).

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/273381 Bibliografie dějin Českých zemí]

Zdeněk Doskočil
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:44- Právník]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]

[[Kategorie:1895]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1973]]
[[Kategorie:Praha]]