DOLANSKÝ Ladislav 28.11.1857-17.7.1910: Porovnání verzí

Z Personal
(DOLANSKÝ_Ladislav_28.11.1857-17.7.1910)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 28.11.1857
 
| datum narození = 28.11.1857
| místo narození =  
+
| místo narození = Mladá Boleslav
 
| datum úmrtí = 17.7.1910
 
| datum úmrtí = 17.7.1910
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Plzeň
 
| povolání = 55- Jazykovědec
 
| povolání = 55- Jazykovědec
 
61- Pedagog
 
61- Pedagog
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ladislav DOLANSKÝ
+
}}
 +
'''DOLANSKÝ, Ladislav''' ''(pseud. Horský, Lad.), * 28. 11. 1857 Mladá Boleslav, † 17. 7. 1910 Plzeň, filolog, hudební spisovatel, překladatel''
 +
 
 +
Po maturitě na pražském Akademickém gymnáziu (1876) absolvoval
 +
filozofickou fakultu pražské univerzity (1881) a varhanickou
 +
školu (1876–78). Byl profesorem reálky v Karlíně
 +
(1879–1904) a ředitelem reálky v Plzni (1904–10). Odborně
 +
působil v oboru literární vědy, filologie a fonetiky, v níž se zaměřil
 +
na zvukové vlastnosti mluvy. Uveřejnil a komentářem
 +
doprovodil zlomky staročeské literatury, zapojil se i do bojů
 +
o Rukopisy. Během svých pražských let se stal významnou
 +
osobností hudebního dění. Již jako student přispíval do časopisu
 +
Dalibor, jako jeho stálý dopisovatel pak 1886–1900. Psal
 +
o hudbě do ''Českých novin'' (1881), ''Ruchu'' (1883–85) a do listu
 +
''Obzor literární a umělecký'' (1899). V 80. letech se angažoval
 +
jako jednatel Umělecké besedy. Zajímal se o francouzského
 +
skladatele Camilla Saint-Saënse a napsal rozbory jeho dvou
 +
oper pro pražská provedení v ND. Patřil k předním propagátorům
 +
a obhájcům Smetanovým a uspořádal skladatelovu
 +
pozůstalost. Otiskl ukázky z jeho nepřístupných deníků (''Naše doba'', 1903). Náležel k informovaným svědkům hudebního dění na přelomu 19. a 20. století a jeho ''Paměti'', dokončené
 +
1910, se zařadily k cenným pramenům k poznání té doby.
 +
Sám se pokusil komponovat drobné komorní skladby a písně.
 +
D. synem byl politik Jaromír D. (1895–1973).
 +
 
 +
'''D:''' překlady činoher a operních libret: E. Nápravník, Harold, 1888; Sofokles,
 +
Antigona (s J. Králem), 1890; H. Trneček, Amaranta, 1890; H. Goetz, Zkrocení
 +
zlé ženy, 1909; rozbory oper: C. Saint-Saëns, Henri VIII., in: Dalibor 6,
 +
1884; týž: Etienne Marcell, in: tamtéž 9, 1887; Hanka fecit, 1899 (k Rukopisu
 +
zelenohorskému); L. D. Hudební paměti (ed. Z. Nejedlý), 1949.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 28, s. 277; OSND 2/1, s. 196; MSN 3, s. 320; Pazdírek 1, s. 195;
 +
HS 1, s. 249 (se soupisem literatury a díla); DLČ, rejstřík; L. D. 1857–1910,
 +
1960 (s předmluvou J. Hrabáka a F. Trávníčka); nekrology in: Hudební revue
 +
3, 1910, s. 393; Česká hudba 16, 1909/10, s. 97; F. Hirsch, Za ředitelem
 +
L. D., 1911; A. Frinta a N. Kubát, in: Výroční zpráva I. reálky v Plzni
 +
1910/11; Bibliografie díla Zdeňka Nejedlého, 1959, rejstřík (výčet Nejedlého
 +
článků o D.); soupis repertoáru Národního divadla v Praze 1881–1983,
 +
1983, rejstřík (překlady oper), též http://archiv.narodni-divadlo.cz/.
 +
 
 +
Jitka Ludvová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
Řádka 16: Řádka 56:
  
 
[[Kategorie:1857]]
 
[[Kategorie:1857]]
 +
[[Kategorie:Mladá Boleslav]]
 
[[Kategorie:1910]]
 
[[Kategorie:1910]]
 +
[[Kategorie:Plzeň]]

Verze z 23. 1. 2017, 13:22

Ladislav DOLANSKÝ
Narození 28.11.1857
Místo narození Mladá Boleslav
Úmrtí 17.7.1910
Místo úmrtí Plzeň
Povolání

55- Jazykovědec

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45635

DOLANSKÝ, Ladislav (pseud. Horský, Lad.), * 28. 11. 1857 Mladá Boleslav, † 17. 7. 1910 Plzeň, filolog, hudební spisovatel, překladatel

Po maturitě na pražském Akademickém gymnáziu (1876) absolvoval filozofickou fakultu pražské univerzity (1881) a varhanickou školu (1876–78). Byl profesorem reálky v Karlíně (1879–1904) a ředitelem reálky v Plzni (1904–10). Odborně působil v oboru literární vědy, filologie a fonetiky, v níž se zaměřil na zvukové vlastnosti mluvy. Uveřejnil a komentářem doprovodil zlomky staročeské literatury, zapojil se i do bojů o Rukopisy. Během svých pražských let se stal významnou osobností hudebního dění. Již jako student přispíval do časopisu Dalibor, jako jeho stálý dopisovatel pak 1886–1900. Psal o hudbě do Českých novin (1881), Ruchu (1883–85) a do listu Obzor literární a umělecký (1899). V 80. letech se angažoval jako jednatel Umělecké besedy. Zajímal se o francouzského skladatele Camilla Saint-Saënse a napsal rozbory jeho dvou oper pro pražská provedení v ND. Patřil k předním propagátorům a obhájcům Smetanovým a uspořádal skladatelovu pozůstalost. Otiskl ukázky z jeho nepřístupných deníků (Naše doba, 1903). Náležel k informovaným svědkům hudebního dění na přelomu 19. a 20. století a jeho Paměti, dokončené 1910, se zařadily k cenným pramenům k poznání té doby. Sám se pokusil komponovat drobné komorní skladby a písně. D. synem byl politik Jaromír D. (1895–1973).

D: překlady činoher a operních libret: E. Nápravník, Harold, 1888; Sofokles, Antigona (s J. Králem), 1890; H. Trneček, Amaranta, 1890; H. Goetz, Zkrocení zlé ženy, 1909; rozbory oper: C. Saint-Saëns, Henri VIII., in: Dalibor 6, 1884; týž: Etienne Marcell, in: tamtéž 9, 1887; Hanka fecit, 1899 (k Rukopisu zelenohorskému); L. D. Hudební paměti (ed. Z. Nejedlý), 1949.

L: OSN 28, s. 277; OSND 2/1, s. 196; MSN 3, s. 320; Pazdírek 1, s. 195; HS 1, s. 249 (se soupisem literatury a díla); DLČ, rejstřík; L. D. 1857–1910, 1960 (s předmluvou J. Hrabáka a F. Trávníčka); nekrology in: Hudební revue 3, 1910, s. 393; Česká hudba 16, 1909/10, s. 97; F. Hirsch, Za ředitelem L. D., 1911; A. Frinta a N. Kubát, in: Výroční zpráva I. reálky v Plzni 1910/11; Bibliografie díla Zdeňka Nejedlého, 1959, rejstřík (výčet Nejedlého článků o D.); soupis repertoáru Národního divadla v Praze 1881–1983, 1983, rejstřík (překlady oper), též http://archiv.narodni-divadlo.cz/.

Jitka Ludvová