DOLEŽÁLEK Jan Emanuel 22.5.1780-6.7.1858: Porovnání verzí

Aktuální verze z 24. 10. 2019, 17:33

Jan Emanuel DOLEŽÁLEK
Narození	22.5.1780
Místo narození	Bělá (dnes Česká Bělá) u Havlíčkova Brodu
Úmrtí	6.7.1858
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	77- Hudební skladatel 46- Představitel povstání do r. 1848
Citace	Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 295-296
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45674

DOLEŽÁLEK, Jan Emanuel, * 22. 5. 1780 Bělá (dnes Česká Bělá) u Havlíčkova Brodu, † 6. 7. 1858 Vídeň (Rakousko), hudební skladatel, pedagog

Pocházel z kantorské rodiny. Starší literatura uváděla až do 1987 jako místo narození Chotěboř podle údaje převzatého z Dlabačova slovníku (Allgemeines historisches Künstlerlexikon für Böhmen und zum Theil auch Mähren und Schlesien, 1815). Město Chotěboř, v němž D. pravděpodobně studoval a udržoval s ním styky, se přesto dodnes nepřestalo k němu hlásit jako k rodákovi. Jako chlapec byl svědkem Mozartova krátkého pobytu v Golčově Jeníkově při skladatelově průjezdu Čechami (1791). Po gymnazijních studiích v Jihlavě, kde D. působil jako vokalista, odešel (asi 1800) do Vídně, kde studoval hudbu u J. G. Albrechtsbergera. Přivydělával si jako zpěvák, klavírista a violoncellista, později vyučoval zpěv a komorní hru. Jako violoncellista hostoval i v Praze. Komponoval písně na české, ale také slovenské obrozenecké texty i na texty německé, dále stylizované tance a salonní úpravy, jež vycházely u vídeňského nakladatele Ludwiga (Louise) Maise (spolupráce skončila Maisovou smrtí 1816). Působil jako soukromý učitel hudby a napsal též klavírní školu Navedení ke hře na pianě. 1822 se ucházel spolu s Janem Václavem Voříškem, Ferdinandem Schubertem, Ignazem Assmayerem, Simonem Sechterem a dalšími ve Vídni o místo druhého dvorního varhaníka, které nakonec získal Voříšek. D. se stýkal s českou vídeňskou menšinou a vystupoval na jejích podnicích. Pomáhal prosazovat české umělce ve Vídni. Udržoval styky s představiteli obrozenecké inteligence v Čechách a měl osobní kontakty s F. Palackým, F. L. Čelakovským, J. Kollárem, B. Němcovou aj. Patřil k okruhu přátel Beethovenových, s nímž se seznámil pravděpodobně prostřednictvím svého krajana Václava Krumpholze. Prováděl též Beethovenovy skladby a zůstal se skladatelem v kontaktu až do konce jeho života. D. vyprávění o Beethovenovi zaznamenal Otto Jahn a čerpali z něj Beethovenovi životopisci. Ke konci života byl domácím učitelem hudby u knížete Konstantina Czartoryského.

D: Sechs Lieder von Schiller und Goethe, Wien 1810; 12 Ecossaises pour 2 Violons, 2 Clarinettes, 2 Corns, Flute, 2 Bassons e Basse…, Wien [1810] (v letech 1811–14 vyšly i v autorských úpravách pro jiná nástrojová obsazení); Douze Walzes, Wien 1811; Variations poure le Pianoforte sur un thème de Mr Umlauf tiré du Ballet, Wien 1811; Czeské pjsne w hudbu uwedené pro zpěv a klavír, Wien 1812; Douze Walzes (2. řada), Wien 1813; 9 Variations pour le Piano-forte sur la marche de l’opera de Sargines, Wien 1814; Huit Allemandes pour le Piano-forte, Wien 1822; některé písně otištěny též ve sbírce České zpěvy, 1812 nebo ve Věnci ze zpěvů vlastenských, 3/1837, 4/1838; Navedení ke hře na pianě, Wien [1812].

L: HS 1, s. 251n. (s chybným místem narození); Grove 5, 1980, s. 527; MGG 2000, 5, s. 1210; A. Rybička, J. E. D., in: Lumír 8, 1858, s. 665; J. Karásek (ed.), Sborník Čechů dolnorakouských, 1895, s. 20–21; A. Hnilička, Beethovenův přítel – J. E. D., in: Zvon 43, 1910, s. 666; A. Wheelock Thayer – H. Dieters – H. Riemann, Ludwig van Beethovens Leben, Berlin 1917, rejstřík; Dalibor 37, 1920, s. 76; Dunaj. Revue Čechů dolnorakouských 12, 1935, s. 236, in: tamtéž 13, 1936, s. 94, odkazy in: tamtéž 17, 1941, s. 86–87; F. Kerst, Die Erinnerungen an Beethoven (= O. Jahnem zapsané D. vyprávění), Stuttgart 1913; F. A. Soukup, Česká menšina v Rakousku, 1928; K.-H. Köhler – G. Herre – D. Beck (ed.), Ludwig van Beethovens Konversationshefte, Leipzig 1964, rejstřík; S. Klíma, Hudebník a vlastenec J. E. D. (1780–1858), in: Hudební věda 24, 1987, s. 269–281 (správné místo narození); P. Clive, Beethoven and his World, New York 2001, s. 93; J. Kořalka, František Palacký, 1998 (přeprac. vyd. Wien 2007), rejstřík; P. Adam – S. Pavlíček (ed.), Pamětní knihy města Chotěboře, 2008, http://www.choteborskaedice.cz/pamkn/index.htm.

P: Archiv AV ČR Praha, korespondence v pozůstalosti F. Palackého a F. L. Čelakovského; LA PNP Praha, korespondence v pozůstalosti J. Kollára; Knihovna NM Praha, Listy pamětní J. E. D.; Městská knihovna Praha, hudební oddělení, soubor výstřižků; SOA Zámrsk, matrika narozených farního úřadu Česká Bělá č. 2320, fol. 100.

Vlasta Reittererová