DOLEŽAL Josef 12.12.1920-28.1.1999: Porovnání verzí
(DOLEŽAL_Josef_12.12.1920-28.1.1999) |
|||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DOLEŽAL, Josef''', ''* 12. 12. 1920 Příbram, † 28. 1. 1999 Praha, sportovní chodec, trenér'' | ||
− | + | Dětství prožil v Příbrami a v Prosečnici v Posázaví, poté se s rodiči | |
+ | přestěhoval do Prahy-Břevnova, kde se vyučil typografem. | ||
+ | Pracoval v tiskárně státních drah a u počítacích strojů IBM | ||
+ | (1947–52). Záhy se začal projevovat D. všestranný sportovní | ||
+ | talent, vynikal rychlostí a zejména vytrvalostí. Hrál dobře | ||
+ | tenis i stolní tenis, lední hokej, projevoval obratnost v gymnastice | ||
+ | a v zápasu. Ve fotbalových týmech Viktorie Břevnov | ||
+ | a SK Břevnov se uplatňoval na pravém křídle. | ||
+ | Jako třináctiletý se poprvé zúčastnil chodeckých závodů | ||
+ | a zvítězil v žákovské kategorii. Zranění kolena (1939) ukončilo | ||
+ | D. fotbalovou kariéru a obrátilo jeho zájem k atletice, | ||
+ | hlavně k závodní chůzi (kariéru přerušilo pracovní nasazení | ||
+ | v Německu). 1946 D. poprvé absolvoval v dresu AC Sparta | ||
+ | chodecký závod Praha – Poděbrady (50 km) a dokázal nejen | ||
+ | zvítězit, ale i překonat traťový rekord. Ve sportovní kariéře | ||
+ | došel jako první na poděbradské náměstí celkem osmkrát, | ||
+ | naposledy v závodě startoval jako dvaašedesátiletý. Sedmkrát | ||
+ | zvítězil v chodeckém silničním závodu Praha – Mochov – | ||
+ | Praha. V dresu Sparty Praha a Dukly Praha (1953–82) získal | ||
+ | 25 titulů mistra republiky. | ||
+ | |||
+ | Od 1946 reprezentoval Československo. Zúčastnil se OH | ||
+ | 1952, kde získal stříbrnou medaili v chůzi na 50 km, 1956 | ||
+ | (diskvalifikován na 20 km, 17. na 50 km). Největší úspěchy | ||
+ | měl na evropských šampionátech, po diskvalifikaci na ME | ||
+ | 1946 obsadil na ME 1950 v Bruselu na padesátikilometrové | ||
+ | trati 4. místo a v Bernu 1954 během čtyřiadvaceti hodin zvítězil | ||
+ | na trati 10 km a obsadil 2. místo v závodě na 50 km. Téhož | ||
+ | roku získal titul zasloužilého mistra sportu. Pětkrát překonal | ||
+ | světové rekordy na dráze a déle než dvacet let vydržely jeho světové | ||
+ | rekordy v chůzi na 20 km (1946–67) a 30 km (1952–78), | ||
+ | které vytvořil na ideální trati v Houšťce u Staré Boleslavi. | ||
+ | |||
+ | Československo reprezentoval až do 1965, kdy ukončil závodnickou | ||
+ | kariéru. Dále působil jako trenér ve sportovním středisku | ||
+ | Dukly Praha. V 60. letech nastupoval jako hrající trenér | ||
+ | ve fotbalovém mužstvu Dolních Počernic (Praha), kde bydlel. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 155; MČE 2, s. 153; ETK 1/1, | ||
+ | s. 152; ETK 2/1, s. 128; ČBS, s. 113; Tomeš 1, s. 246; F. Kolář a kol., Kdo | ||
+ | byl kdo. Naši olympionici, 1999, s. 88; J. Jirka a kol., Kdo byl kdo v české atletice, | ||
+ | 2000, s. 30; A. Kuchen a kol., Atletika. Encyklopédia, Bratislava 1985, | ||
+ | s. 53; F. Fišer, Z domova do celého světa, 1976, s. 9–32; J. Pejchar, Sedminásobný | ||
+ | světový rekordman, zasloužilý mistr sportu J. D., in: Československý | ||
+ | sport 20. 8. 1955; Č. Kohlmann, J. D.: Únor a sport, in: tamtéž 22. 2. 1974; | ||
+ | I. Urban, Život je sportem krásnější, in: Rudé právo 19. 10. 1974; Č. Kohlmann, | ||
+ | Dělník silnice, in: Československý sport 12. 12. 1980; týž, D. rekordy | ||
+ | a medaile, in: tamtéž 15. 12. 1984; J. Kirchner, Kam zmizely hodinky?, | ||
+ | in: Panorama 1997, č. 12; nekrolog: D. zemřel, in: Právo 1. 2. 1999. | ||
+ | |||
+ | Miloslav Martínek | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] |
Verze z 24. 1. 2017, 10:54
Josef DOLEŽAL | |
Narození | 12.12.1920 |
---|---|
Místo narození | Příbram |
Úmrtí | 28.1.1999 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45661 |
DOLEŽAL, Josef, * 12. 12. 1920 Příbram, † 28. 1. 1999 Praha, sportovní chodec, trenér
Dětství prožil v Příbrami a v Prosečnici v Posázaví, poté se s rodiči přestěhoval do Prahy-Břevnova, kde se vyučil typografem. Pracoval v tiskárně státních drah a u počítacích strojů IBM (1947–52). Záhy se začal projevovat D. všestranný sportovní talent, vynikal rychlostí a zejména vytrvalostí. Hrál dobře tenis i stolní tenis, lední hokej, projevoval obratnost v gymnastice a v zápasu. Ve fotbalových týmech Viktorie Břevnov a SK Břevnov se uplatňoval na pravém křídle. Jako třináctiletý se poprvé zúčastnil chodeckých závodů a zvítězil v žákovské kategorii. Zranění kolena (1939) ukončilo D. fotbalovou kariéru a obrátilo jeho zájem k atletice, hlavně k závodní chůzi (kariéru přerušilo pracovní nasazení v Německu). 1946 D. poprvé absolvoval v dresu AC Sparta chodecký závod Praha – Poděbrady (50 km) a dokázal nejen zvítězit, ale i překonat traťový rekord. Ve sportovní kariéře došel jako první na poděbradské náměstí celkem osmkrát, naposledy v závodě startoval jako dvaašedesátiletý. Sedmkrát zvítězil v chodeckém silničním závodu Praha – Mochov – Praha. V dresu Sparty Praha a Dukly Praha (1953–82) získal 25 titulů mistra republiky.
Od 1946 reprezentoval Československo. Zúčastnil se OH 1952, kde získal stříbrnou medaili v chůzi na 50 km, 1956 (diskvalifikován na 20 km, 17. na 50 km). Největší úspěchy měl na evropských šampionátech, po diskvalifikaci na ME 1946 obsadil na ME 1950 v Bruselu na padesátikilometrové trati 4. místo a v Bernu 1954 během čtyřiadvaceti hodin zvítězil na trati 10 km a obsadil 2. místo v závodě na 50 km. Téhož roku získal titul zasloužilého mistra sportu. Pětkrát překonal světové rekordy na dráze a déle než dvacet let vydržely jeho světové rekordy v chůzi na 20 km (1946–67) a 30 km (1952–78), které vytvořil na ideální trati v Houšťce u Staré Boleslavi.
Československo reprezentoval až do 1965, kdy ukončil závodnickou kariéru. Dále působil jako trenér ve sportovním středisku Dukly Praha. V 60. letech nastupoval jako hrající trenér ve fotbalovém mužstvu Dolních Počernic (Praha), kde bydlel.
L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 155; MČE 2, s. 153; ETK 1/1, s. 152; ETK 2/1, s. 128; ČBS, s. 113; Tomeš 1, s. 246; F. Kolář a kol., Kdo byl kdo. Naši olympionici, 1999, s. 88; J. Jirka a kol., Kdo byl kdo v české atletice, 2000, s. 30; A. Kuchen a kol., Atletika. Encyklopédia, Bratislava 1985, s. 53; F. Fišer, Z domova do celého světa, 1976, s. 9–32; J. Pejchar, Sedminásobný světový rekordman, zasloužilý mistr sportu J. D., in: Československý sport 20. 8. 1955; Č. Kohlmann, J. D.: Únor a sport, in: tamtéž 22. 2. 1974; I. Urban, Život je sportem krásnější, in: Rudé právo 19. 10. 1974; Č. Kohlmann, Dělník silnice, in: Československý sport 12. 12. 1980; týž, D. rekordy a medaile, in: tamtéž 15. 12. 1984; J. Kirchner, Kam zmizely hodinky?, in: Panorama 1997, č. 12; nekrolog: D. zemřel, in: Právo 1. 2. 1999.
Miloslav Martínek