DOLEŽAL Josef 24.7.1893-27.12.1965: Porovnání verzí

Z Personal
(DOLEŽAL_Josef_24.7.1893-27.12.1965)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Josef DOLEŽAL
 
| jméno = Josef DOLEŽAL
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Dolezal Josef portret.JPG
 
| datum narození = 24.7.1893
 
| datum narození = 24.7.1893
| místo narození = Litomyšl, o. Svitavy
+
| místo narození = Litomyšl
 
| datum úmrtí = 27.12.1965
 
| datum úmrtí = 27.12.1965
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef DOLEŽAL
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 292-293
 +
}}
 +
'''DOLEŽAL, Josef''', ''* 24. 7. 1893 Litomyšl, † 27. 12. 1965 Praha, žurnalista, publicista''
 +
 
 +
Pocházel z katolicky orientované rodiny; jeho otec se zúčastnil
 +
prvního křesťanskosociálního sjezdu v Litomyšli (1894).
 +
D. vystudoval práva na UK v Praze, vstoupil do Československé
 +
strany lidové a stal se redaktorem jejího tisku. Od 1922 redaktor,
 +
1925–35 šéfredaktor pražského ústředního orgánu strany
 +
''Lidových listů''; spoluredaktor katolické revue ''Život'' (od 1929)
 +
a funkcionář ČSL a křesťanskosociálních odborů. Výrazně
 +
podporoval Jana Šrámka a Františka Světlíka, ve svých článcích
 +
důsledně hájil principy katolicismu. V situaci, kdy se katolicismus
 +
v československých poměrech dostával do defenzivy,
 +
věřil v jeho renesanci. Polemicky se k názorům D. vyjádřil
 +
i T. G. Masaryk (anonymně). Byl autorem řady politicko-publicistických spisů. Ve 30. letech varoval před politizací katolického života a požadoval návrat k čistě duchovním
 +
a kulturním, u kněžstva pak pastoračním hodnotám. Jeho
 +
meziválečné publicistické dílo má silný filozofický nádech
 +
a všestranně kulturní rozměr. Po osvobození se stal šéfredaktorem
 +
nového ústředního orgánu ČSL ''Lidové demokracie'', který
 +
1945–48 vedl v duchu tehdejší Šrámkovy linie. Po únoru
 +
1948 zůstal členem „obrozené“ lidové strany, aniž vykonával
 +
význačnější funkce, až do svého odchodu do důchodu v roce
 +
1953 však pracoval v redakci ''Lidové demokracie''. Poté se věnoval
 +
studiu historie lidové strany a připravoval materiál k jejímu
 +
sepsání (pořídil např. velké množství výpisků z ''Lidových listů''),
 +
ale svou práci již nedokončil.
 +
 
 +
'''D:''' Dělnické zákonodárství v Rakouské republice: Sbírka a výklad platných
 +
a nejnovějších zákonů, týkajících se pracovního poměru…, Vídeň 1921;
 +
Zákon a příslušná prováděcí nařízení o živnostenských soudech v Rakouské
 +
republice, Vídeň 1923; Politická cesta českého katolicismu 1918–1928,
 +
1928; Řím – Moskva, 1930; Katolicism a československý stát, 1931; Český
 +
kněz, 1931; Bydžov za světové války: novinová reportáž, 1932; Cesta k Tvůrci,
 +
k životu věčně krásnému, 1934; Evropa dvacet let od bolševické revoluce:
 +
Rusko historickým důkazem o nemožnosti komunistických řádů společenských,
 +
1938.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 2/1, s. 197; ČBS, s. 113; Tomeš 1, s. 246; M. Trapl, heslo
 +
in: M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky, 2007, s. 63; T. G. Masaryk,
 +
Cesta demokracie 3, 1994, s. 145–148.
 +
 
 +
Miloš Trapl, Josef Harna
  
== Literatura ==
 
ČBS, 113; 
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]

Aktuální verze z 28. 12. 2019, 14:04

Josef DOLEŽAL
Narození 24.7.1893
Místo narození Litomyšl
Úmrtí 27.12.1965
Místo úmrtí Praha
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 292-293

DOLEŽAL, Josef, * 24. 7. 1893 Litomyšl, † 27. 12. 1965 Praha, žurnalista, publicista

Pocházel z katolicky orientované rodiny; jeho otec se zúčastnil prvního křesťanskosociálního sjezdu v Litomyšli (1894). D. vystudoval práva na UK v Praze, vstoupil do Československé strany lidové a stal se redaktorem jejího tisku. Od 1922 redaktor, 1925–35 šéfredaktor pražského ústředního orgánu strany Lidových listů; spoluredaktor katolické revue Život (od 1929) a funkcionář ČSL a křesťanskosociálních odborů. Výrazně podporoval Jana Šrámka a Františka Světlíka, ve svých článcích důsledně hájil principy katolicismu. V situaci, kdy se katolicismus v československých poměrech dostával do defenzivy, věřil v jeho renesanci. Polemicky se k názorům D. vyjádřil i T. G. Masaryk (anonymně). Byl autorem řady politicko-publicistických spisů. Ve 30. letech varoval před politizací katolického života a požadoval návrat k čistě duchovním a kulturním, u kněžstva pak pastoračním hodnotám. Jeho meziválečné publicistické dílo má silný filozofický nádech a všestranně kulturní rozměr. Po osvobození se stal šéfredaktorem nového ústředního orgánu ČSL Lidové demokracie, který 1945–48 vedl v duchu tehdejší Šrámkovy linie. Po únoru 1948 zůstal členem „obrozené“ lidové strany, aniž vykonával význačnější funkce, až do svého odchodu do důchodu v roce 1953 však pracoval v redakci Lidové demokracie. Poté se věnoval studiu historie lidové strany a připravoval materiál k jejímu sepsání (pořídil např. velké množství výpisků z Lidových listů), ale svou práci již nedokončil.

D: Dělnické zákonodárství v Rakouské republice: Sbírka a výklad platných a nejnovějších zákonů, týkajících se pracovního poměru…, Vídeň 1921; Zákon a příslušná prováděcí nařízení o živnostenských soudech v Rakouské republice, Vídeň 1923; Politická cesta českého katolicismu 1918–1928, 1928; Řím – Moskva, 1930; Katolicism a československý stát, 1931; Český kněz, 1931; Bydžov za světové války: novinová reportáž, 1932; Cesta k Tvůrci, k životu věčně krásnému, 1934; Evropa dvacet let od bolševické revoluce: Rusko historickým důkazem o nemožnosti komunistických řádů společenských, 1938.

L: OSND 2/1, s. 197; ČBS, s. 113; Tomeš 1, s. 246; M. Trapl, heslo in: M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky, 2007, s. 63; T. G. Masaryk, Cesta demokracie 3, 1994, s. 145–148.

Miloš Trapl, Josef Harna