DOLEŽAL Josef 24.7.1893-27.12.1965: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Josef DOLEŽAL
 
| jméno = Josef DOLEŽAL
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Dolezal Josef portret.JPG
 
| datum narození = 24.7.1893
 
| datum narození = 24.7.1893
 
| místo narození = Litomyšl
 
| místo narození = Litomyšl

Aktuální verze z 28. 12. 2019, 13:04

Josef DOLEŽAL
Narození 24.7.1893
Místo narození Litomyšl
Úmrtí 27.12.1965
Místo úmrtí Praha
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 292-293
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45659

DOLEŽAL, Josef, * 24. 7. 1893 Litomyšl, † 27. 12. 1965 Praha, žurnalista, publicista

Pocházel z katolicky orientované rodiny; jeho otec se zúčastnil prvního křesťanskosociálního sjezdu v Litomyšli (1894). D. vystudoval práva na UK v Praze, vstoupil do Československé strany lidové a stal se redaktorem jejího tisku. Od 1922 redaktor, 1925–35 šéfredaktor pražského ústředního orgánu strany Lidových listů; spoluredaktor katolické revue Život (od 1929) a funkcionář ČSL a křesťanskosociálních odborů. Výrazně podporoval Jana Šrámka a Františka Světlíka, ve svých článcích důsledně hájil principy katolicismu. V situaci, kdy se katolicismus v československých poměrech dostával do defenzivy, věřil v jeho renesanci. Polemicky se k názorům D. vyjádřil i T. G. Masaryk (anonymně). Byl autorem řady politicko-publicistických spisů. Ve 30. letech varoval před politizací katolického života a požadoval návrat k čistě duchovním a kulturním, u kněžstva pak pastoračním hodnotám. Jeho meziválečné publicistické dílo má silný filozofický nádech a všestranně kulturní rozměr. Po osvobození se stal šéfredaktorem nového ústředního orgánu ČSL Lidové demokracie, který 1945–48 vedl v duchu tehdejší Šrámkovy linie. Po únoru 1948 zůstal členem „obrozené“ lidové strany, aniž vykonával význačnější funkce, až do svého odchodu do důchodu v roce 1953 však pracoval v redakci Lidové demokracie. Poté se věnoval studiu historie lidové strany a připravoval materiál k jejímu sepsání (pořídil např. velké množství výpisků z Lidových listů), ale svou práci již nedokončil.

D: Dělnické zákonodárství v Rakouské republice: Sbírka a výklad platných a nejnovějších zákonů, týkajících se pracovního poměru…, Vídeň 1921; Zákon a příslušná prováděcí nařízení o živnostenských soudech v Rakouské republice, Vídeň 1923; Politická cesta českého katolicismu 1918–1928, 1928; Řím – Moskva, 1930; Katolicism a československý stát, 1931; Český kněz, 1931; Bydžov za světové války: novinová reportáž, 1932; Cesta k Tvůrci, k životu věčně krásnému, 1934; Evropa dvacet let od bolševické revoluce: Rusko historickým důkazem o nemožnosti komunistických řádů společenských, 1938.

L: OSND 2/1, s. 197; ČBS, s. 113; Tomeš 1, s. 246; M. Trapl, heslo in: M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky, 2007, s. 63; T. G. Masaryk, Cesta demokracie 3, 1994, s. 145–148.

Miloš Trapl, Josef Harna