DOLEŽELOVÁ Renáta 2.6.1950-12.6.2000: Porovnání verzí

Z Personal
(DOLEŽELOVÁ_Renáta_2.6.1950-12.6.2000)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 2.6.1950
 
| datum narození = 2.6.1950
| místo narození =  
+
| místo narození = Brodek u Přerova
 
| datum úmrtí = 12.6.2000
 
| datum úmrtí = 12.6.2000
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Renáta DOLEŽELOVÁ
+
}}
 +
'''DOLEŽELOVÁ, Renáta''', ''* 2. 6. 1950 Brodek u Přerova, † 12. 6. 2000 Praha, herečka''
 +
 
 +
Od dětství vystupovala v ochotnickém souboru. Po maturitě
 +
na přerovské chemické průmyslovce (1969) vystudovala
 +
JAMU v Brně (1979). První angažmá dostala 1973–79
 +
v ostravském Divadle Petra Bezruče, 1979 se stala členkou
 +
Filmového studia Barrandov v Praze a naposledy byla angažována
 +
v pražském divadle U hasičů. Mladá, fyzicky přitažlivá,
 +
nadějná herečka se brzy začala uplatňovat ve filmu i televizi.
 +
Populární historicko-dobrodružný seriál G. Oplustila a režiséra
 +
P. Tučka ''Ctná paní Lucie'' (1972), v němž hrála titulní roli,
 +
ji vynesl do popředí diváckého zájmu. Seriál však na počátku
 +
normalizace zakázala cenzura, skončil v trezoru a poté byly
 +
jeho kopie definitivně zničeny. Během další kariéry pak D. dostávala
 +
větší i malé role v angažovaných a dobově poplatných
 +
titulech. Objevila se v trilogii O. Vávry ''Dny zrady'', ''Sokolovo''
 +
a ''Osvobození Prahy'', ve filmu J. Sequense ''Kronika žhavého léta''
 +
podle literární předlohy V. Řezáče a v umělecky zdařilém díle
 +
F. Vláčila ''Hadí jed''. Do povědomí televizních diváků se dostala
 +
v politicky angažovaných seriálech Okres na severu (sekretářka
 +
Zdenička) a především v ''Třiceti případech majora Zemana'', kde
 +
hrála první ženu hlavního hrdiny. V posledním desetiletí své
 +
kariéry se věnovala především dabingu. Koncem života trpěla
 +
hlubokými depresemi a život ukončila dobrovolně. Jejím
 +
manželem byl režisér Pavel Palouš.
 +
 
 +
'''D:''' filmové role, výběr: Zdena (Kronika žhavého léta, 1973, režie J. Sequens);
 +
Anka Kadlecová (Dny zrady, 1974, Sokolovo, 1973, Osvobození Prahy,
 +
1976, režie O. Vávra); Eva (Osud jménem Kamila, 1974, režie P. Schulhoff);
 +
Růža (Půl domu bez ženicha, 1980, režie H. Bočan); Paní Blanka (Hadí jed,
 +
1981, režie F. Vláčil); dr. Martincová (Zralé víno, 1981, režie V. Vorlíček);
 +
Zuzana (Pavučina, 1986, režie Z. Zaoral).
 +
 
 +
'''L:''' FPH 1, s. 86; M. Fikejz, Český film: Herci a herečky 1, 2006, s. 213–214;
 +
http://cfn.cz.
 +
 
 +
'''P:''' Divadelní ústav Praha, dokumentace.
 +
 
 +
Marie Makariusová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
  
 
[[Kategorie:1950]]
 
[[Kategorie:1950]]
 +
[[Kategorie:Brodek u Přerova]]
 
[[Kategorie:2000]]
 
[[Kategorie:2000]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 25. 1. 2017, 11:46

Renáta DOLEŽELOVÁ
Narození 2.6.1950
Místo narození Brodek u Přerova
Úmrtí 12.6.2000
Místo úmrtí Praha
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec

DOLEŽELOVÁ, Renáta, * 2. 6. 1950 Brodek u Přerova, † 12. 6. 2000 Praha, herečka

Od dětství vystupovala v ochotnickém souboru. Po maturitě na přerovské chemické průmyslovce (1969) vystudovala JAMU v Brně (1979). První angažmá dostala 1973–79 v ostravském Divadle Petra Bezruče, 1979 se stala členkou Filmového studia Barrandov v Praze a naposledy byla angažována v pražském divadle U hasičů. Mladá, fyzicky přitažlivá, nadějná herečka se brzy začala uplatňovat ve filmu i televizi. Populární historicko-dobrodružný seriál G. Oplustila a režiséra P. Tučka Ctná paní Lucie (1972), v němž hrála titulní roli, ji vynesl do popředí diváckého zájmu. Seriál však na počátku normalizace zakázala cenzura, skončil v trezoru a poté byly jeho kopie definitivně zničeny. Během další kariéry pak D. dostávala větší i malé role v angažovaných a dobově poplatných titulech. Objevila se v trilogii O. Vávry Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy, ve filmu J. Sequense Kronika žhavého léta podle literární předlohy V. Řezáče a v umělecky zdařilém díle F. Vláčila Hadí jed. Do povědomí televizních diváků se dostala v politicky angažovaných seriálech Okres na severu (sekretářka Zdenička) a především v Třiceti případech majora Zemana, kde hrála první ženu hlavního hrdiny. V posledním desetiletí své kariéry se věnovala především dabingu. Koncem života trpěla hlubokými depresemi a život ukončila dobrovolně. Jejím manželem byl režisér Pavel Palouš.

D: filmové role, výběr: Zdena (Kronika žhavého léta, 1973, režie J. Sequens); Anka Kadlecová (Dny zrady, 1974, Sokolovo, 1973, Osvobození Prahy, 1976, režie O. Vávra); Eva (Osud jménem Kamila, 1974, režie P. Schulhoff); Růža (Půl domu bez ženicha, 1980, režie H. Bočan); Paní Blanka (Hadí jed, 1981, režie F. Vláčil); dr. Martincová (Zralé víno, 1981, režie V. Vorlíček); Zuzana (Pavučina, 1986, režie Z. Zaoral).

L: FPH 1, s. 86; M. Fikejz, Český film: Herci a herečky 1, 2006, s. 213–214; http://cfn.cz.

P: Divadelní ústav Praha, dokumentace.

Marie Makariusová