DOLEŽELOVÁ Renáta 2.6.1950-12.6.2000: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Renáta DOLEŽELOVÁ
 
| jméno = Renáta DOLEŽELOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Dolezelova Renata portret.jpg
 
| datum narození = 2.6.1950
 
| datum narození = 2.6.1950
 
| místo narození =  Brodek u Přerova
 
| místo narození =  Brodek u Přerova
Řádka 58: Řádka 58:
 
[[Kategorie:2000]]
 
[[Kategorie:2000]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Dolezelova Renata 30 pripadu.JPG|Renáta Doleželová a Vladimír Brabec v seriálu 30 případů majora Zemana, 1975
 +
</gallery>

Aktuální verze z 28. 12. 2019, 16:07

Renáta DOLEŽELOVÁ
Narození 2.6.1950
Místo narození Brodek u Přerova
Úmrtí 12.6.2000
Místo úmrtí Praha
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 297-298
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=71484

DOLEŽELOVÁ, Renáta, * 2. 6. 1950 Brodek u Přerova, † 12. 6. 2000 Praha, herečka

Od dětství vystupovala v ochotnickém souboru. Po maturitě na přerovské chemické průmyslovce (1969) vystudovala JAMU v Brně (1979). První angažmá dostala 1973–79 v ostravském Divadle Petra Bezruče, 1979 se stala členkou Filmového studia Barrandov v Praze a naposledy byla angažována v pražském divadle U hasičů. Mladá, fyzicky přitažlivá, nadějná herečka se brzy začala uplatňovat ve filmu i televizi. Populární historicko-dobrodružný seriál G. Oplustila a režiséra P. Tučka Ctná paní Lucie (1972), v němž hrála titulní roli, ji vynesl do popředí diváckého zájmu. Seriál však na počátku normalizace zakázala cenzura, skončil v trezoru a poté byly jeho kopie definitivně zničeny. Během další kariéry pak D. dostávala větší i malé role v angažovaných a dobově poplatných titulech. Objevila se v trilogii O. Vávry Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy, ve filmu J. Sequense Kronika žhavého léta podle literární předlohy V. Řezáče a v umělecky zdařilém díle F. Vláčila Hadí jed. Do povědomí televizních diváků se dostala v politicky angažovaných seriálech Okres na severu (sekretářka Zdenička) a především v Třiceti případech majora Zemana, kde hrála první ženu hlavního hrdiny. V posledním desetiletí své kariéry se věnovala především dabingu. Koncem života trpěla hlubokými depresemi a život ukončila dobrovolně. Jejím manželem byl režisér Pavel Palouš.

D: filmové role, výběr: Zdena (Kronika žhavého léta, 1973, režie J. Sequens); Anka Kadlecová (Dny zrady, 1974, Sokolovo, 1973, Osvobození Prahy, 1976, režie O. Vávra); Eva (Osud jménem Kamila, 1974, režie P. Schulhoff); Růža (Půl domu bez ženicha, 1980, režie H. Bočan); Paní Blanka (Hadí jed, 1981, režie F. Vláčil); dr. Martincová (Zralé víno, 1981, režie V. Vorlíček); Zuzana (Pavučina, 1986, režie Z. Zaoral).

L: FPH 1, s. 86; M. Fikejz, Český film: Herci a herečky 1, 2006, s. 213–214; http://cfn.cz.

P: Divadelní ústav Praha, dokumentace.

Marie Makariusová