DOLEŽELOVÁ Renáta 2.6.1950-12.6.2000: Porovnání verzí
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Renáta DOLEŽELOVÁ | | jméno = Renáta DOLEŽELOVÁ | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Dolezelova Renata portret.jpg |
| datum narození = 2.6.1950 | | datum narození = 2.6.1950 | ||
| místo narození = Brodek u Přerova | | místo narození = Brodek u Přerova | ||
Řádka 58: | Řádka 58: | ||
[[Kategorie:2000]] | [[Kategorie:2000]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Dolezelova Renata 30 pripadu.JPG|Renáta Doleželová a Vladimír Brabec v seriálu 30 případů majora Zemana, 1975 | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 28. 12. 2019, 16:07
Renáta DOLEŽELOVÁ | |
Narození | 2.6.1950 |
---|---|
Místo narození | Brodek u Přerova |
Úmrtí | 12.6.2000 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 297-298 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=71484 |
DOLEŽELOVÁ, Renáta, * 2. 6. 1950 Brodek u Přerova, † 12. 6. 2000 Praha, herečka
Od dětství vystupovala v ochotnickém souboru. Po maturitě na přerovské chemické průmyslovce (1969) vystudovala JAMU v Brně (1979). První angažmá dostala 1973–79 v ostravském Divadle Petra Bezruče, 1979 se stala členkou Filmového studia Barrandov v Praze a naposledy byla angažována v pražském divadle U hasičů. Mladá, fyzicky přitažlivá, nadějná herečka se brzy začala uplatňovat ve filmu i televizi. Populární historicko-dobrodružný seriál G. Oplustila a režiséra P. Tučka Ctná paní Lucie (1972), v němž hrála titulní roli, ji vynesl do popředí diváckého zájmu. Seriál však na počátku normalizace zakázala cenzura, skončil v trezoru a poté byly jeho kopie definitivně zničeny. Během další kariéry pak D. dostávala větší i malé role v angažovaných a dobově poplatných titulech. Objevila se v trilogii O. Vávry Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy, ve filmu J. Sequense Kronika žhavého léta podle literární předlohy V. Řezáče a v umělecky zdařilém díle F. Vláčila Hadí jed. Do povědomí televizních diváků se dostala v politicky angažovaných seriálech Okres na severu (sekretářka Zdenička) a především v Třiceti případech majora Zemana, kde hrála první ženu hlavního hrdiny. V posledním desetiletí své kariéry se věnovala především dabingu. Koncem života trpěla hlubokými depresemi a život ukončila dobrovolně. Jejím manželem byl režisér Pavel Palouš.
D: filmové role, výběr: Zdena (Kronika žhavého léta, 1973, režie J. Sequens); Anka Kadlecová (Dny zrady, 1974, Sokolovo, 1973, Osvobození Prahy, 1976, režie O. Vávra); Eva (Osud jménem Kamila, 1974, režie P. Schulhoff); Růža (Půl domu bez ženicha, 1980, režie H. Bočan); Paní Blanka (Hadí jed, 1981, režie F. Vláčil); dr. Martincová (Zralé víno, 1981, režie V. Vorlíček); Zuzana (Pavučina, 1986, režie Z. Zaoral).
L: FPH 1, s. 86; M. Fikejz, Český film: Herci a herečky 1, 2006, s. 213–214; http://cfn.cz.
P: Divadelní ústav Praha, dokumentace.
Marie Makariusová