DOLEŽEL Alois František 20.10.1893-21.7.1984: Porovnání verzí

Z Personal
(DOLEŽEL_Alois_František_20.10.1893-21.7.1984)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 20.10.1893
 
| datum narození = 20.10.1893
| místo narození =  
+
| místo narození = Prostějov
 
| datum úmrtí = 21.7.1984
 
| datum úmrtí = 21.7.1984
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Alois František DOLEŽEL
+
}}
 +
'''DOLEŽEL, Alois František''', ''* 20. 10. 1893 Prostějov, † 21. 7. 1984 Praha, malíř, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z katolické rodiny malého obchodníka. Za studií
 +
na reálce v rodišti (1904–11) ho ovlivnili učitelé J. Zachoval
 +
a J. Šána. Pokračoval 1911–12 na pražské AVU u prof.
 +
J. Loukoty. Záhy ze školy odešel, umělecky experimentoval
 +
a překonával osobní krizi. Studia pak dokončil u V. Bukovace,
 +
J. Preislera, V. Nechleby a M. Švabinského (1916–19), podnikl
 +
studijní cestu do Vídně a do Mnichova. Od září 1919 učil
 +
kreslení na státním dívčím reálném gymnáziu v Prostějově.
 +
1940 se přestěhoval do Prahy, kde krátce vyučoval, pracoval
 +
ve svobodném povolání a také dožil.
 +
 
 +
Již za studií na reálce namaloval několik pláten se skupinovými
 +
žánry z městského života, později vytvořil desítky krajin
 +
i portrétů, zátiší a figurálních kompozic. Vzdaloval se svým
 +
impresionistickým, symbolickým, secesním, expresionistickým,
 +
fauvistickým a kubistickým počátkům a usiloval o novou
 +
syntézu obohacených moderních výtvarných prostředků.
 +
V pojetí figur se vracel k antice a baroku: využil zralost a mohutnost.
 +
Pokusil se zobrazit moderně viděné stvoření světa,
 +
vytvořit kosmogonický cyklus freskově pojatých rozměrných
 +
pláten (''Chrám Etherův''). Jeho realizaci nedokončil. Po meziválečném
 +
úspěchu a uznání (F. Žákavec, J. R. Marek, V. V.
 +
Štech, J. Čapek, A. Novák) se octl v izolaci, do širšího povědomí
 +
nevstoupil, byl nedoceněn a zapomenut. Znovuobjevení
 +
se dočkal 1974 a výstav v devadesátých letech.
 +
 
 +
Podnikl několik studijních cest (např. do Nizozemska, Belgie,
 +
Velké Británie, Francie, Švýcarska a do Itálie) a zúčastnil se od
 +
1924 samostatných a kolektivních výstav. Přijal členství mj.
 +
v Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně, Dohodě českých
 +
(československých) výtvarných umělců realistů (1946–49)
 +
či ve Svazu českých výtvarných umělců (1968–84). Je zastoupen
 +
ve sbírkách NG a Galerie hlavního města Prahy,
 +
Moravské galerie v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci,
 +
Muzea Prostějovska v Prostějově a Galerie Vysočiny v Jihlavě.
 +
Psal a 1926, 1939 a 1945 vydal vlastním nákladem teoretické
 +
studie, kratší filozoficko-estetické úvahy 1946–47 otiskoval
 +
v časopise ''Skutečnost''. Byl pochován v Prostějově.
 +
 
 +
D: OSND 2/1, s. 197–198; M. Procházka, A. D. Katalog výstavy, 1995;
 +
Malíř figuralista A. D. (1893–1984). Soubor menších prací. Katalog výstavy,
 +
1997 (kde neúplné soupisy díla); výběr: obrazy – Sen stavitelův, 1921; cyklus
 +
Sedm dní genese (též jako Sedm dní báje či Chrám Etherův) 1925–28;
 +
ostatní práce – návrh jeviště pro divadlo ve volné přírodě v Prostějově, 1922;
 +
scénografie Strakonického dudáka, Princezny Maleiny a Princezny Lilisut,
 +
1923; výzdoba krematoria v Semilech; účast v soutěžích na výzdobu nádražní
 +
budovy v Olomouci a kaple sv. Jana Křtitele v katedrále sv. Víta (1938–40);
 +
teoretické studie: Sedm dní Genese. Mytus, 1926; Řád národní tvorby. Proklamace,
 +
1939; Mythus o Etherovi, 1945; Za sloh. Proklamace, 1945; Řád
 +
světa (rkp.); výstavy samostatné, výběr: Krasoumná jednota pro Čechy, Praha
 +
Rudolfinum 1924, 1926; Beseda a Klub přátel umění, Prostějov, 1925; Klub
 +
výtvarných umělců Aleš, Brno 1926, 1928; stálá výstava ve volební síni radnice,
 +
Prostějov 1936–39; stálá výstava v aule městských škol U Studánky, Praha
 +
1940–49; Svaz českých výtvarných umělců, Praha 1974; Hledání univerza
 +
a znovuzrození fresky, Praha 1995; Prostějov 1995; Jemniště u Benešova,
 +
1996; Praha 1997.
 +
 
 +
L: P. Marek, Bibliografie okresu Prostějov, 1990 (jmenný rejstřík); výběr: Toman
 +
1, s. 169; F. Žákavec, A. D. Katalog výstavy, 1924; týž, K cyklu D. Katalog
 +
výstavy, 1928; J. Procházka, A. D., in: Salon 3, 1925, č. 8–9, s. 6;
 +
J. Otáhalová-Popelová, Umělec a doba. Katalog výstavy, 1945; D. Konečný,
 +
A. D. Katalog výstavy, 1974; týž, A. D., in: Štafeta [Prostějov] 1977, č. 3,
 +
s. 3–6; A. Doležel, Komenského praxeologie, in: Studia comeniana et historica
 +
17, 1987, č. 33, příl. s. 142–160; T. Cydlík, Z loktů mých vstoupíš v rajský
 +
stav, in: Prostějovský týden 14, 2004, č. 59, 61, 63, 65 a 67 (vždy s. 4).
 +
 
 +
P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 9 522, římskokatolický farní úřad
 +
Prostějov, matrika narozených sv. 28, fol. 115.
 +
 
 +
Miroslava Novotná, Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
  
 
[[Kategorie:1893]]
 
[[Kategorie:1893]]
 +
[[Kategorie:Prostějov]]
 
[[Kategorie:1984]]
 
[[Kategorie:1984]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 25. 1. 2017, 11:33

Alois František DOLEŽEL
Narození 20.10.1893
Místo narození Prostějov
Úmrtí 21.7.1984
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45677

DOLEŽEL, Alois František, * 20. 10. 1893 Prostějov, † 21. 7. 1984 Praha, malíř, pedagog

Pocházel z katolické rodiny malého obchodníka. Za studií na reálce v rodišti (1904–11) ho ovlivnili učitelé J. Zachoval a J. Šána. Pokračoval 1911–12 na pražské AVU u prof. J. Loukoty. Záhy ze školy odešel, umělecky experimentoval a překonával osobní krizi. Studia pak dokončil u V. Bukovace, J. Preislera, V. Nechleby a M. Švabinského (1916–19), podnikl studijní cestu do Vídně a do Mnichova. Od září 1919 učil kreslení na státním dívčím reálném gymnáziu v Prostějově. 1940 se přestěhoval do Prahy, kde krátce vyučoval, pracoval ve svobodném povolání a také dožil.

Již za studií na reálce namaloval několik pláten se skupinovými žánry z městského života, později vytvořil desítky krajin i portrétů, zátiší a figurálních kompozic. Vzdaloval se svým impresionistickým, symbolickým, secesním, expresionistickým, fauvistickým a kubistickým počátkům a usiloval o novou syntézu obohacených moderních výtvarných prostředků. V pojetí figur se vracel k antice a baroku: využil zralost a mohutnost. Pokusil se zobrazit moderně viděné stvoření světa, vytvořit kosmogonický cyklus freskově pojatých rozměrných pláten (Chrám Etherův). Jeho realizaci nedokončil. Po meziválečném úspěchu a uznání (F. Žákavec, J. R. Marek, V. V. Štech, J. Čapek, A. Novák) se octl v izolaci, do širšího povědomí nevstoupil, byl nedoceněn a zapomenut. Znovuobjevení se dočkal 1974 a výstav v devadesátých letech.

Podnikl několik studijních cest (např. do Nizozemska, Belgie, Velké Británie, Francie, Švýcarska a do Itálie) a zúčastnil se od 1924 samostatných a kolektivních výstav. Přijal členství mj. v Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně, Dohodě českých (československých) výtvarných umělců realistů (1946–49) či ve Svazu českých výtvarných umělců (1968–84). Je zastoupen ve sbírkách NG a Galerie hlavního města Prahy, Moravské galerie v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Muzea Prostějovska v Prostějově a Galerie Vysočiny v Jihlavě. Psal a 1926, 1939 a 1945 vydal vlastním nákladem teoretické studie, kratší filozoficko-estetické úvahy 1946–47 otiskoval v časopise Skutečnost. Byl pochován v Prostějově.

D: OSND 2/1, s. 197–198; M. Procházka, A. D. Katalog výstavy, 1995; Malíř figuralista A. D. (1893–1984). Soubor menších prací. Katalog výstavy, 1997 (kde neúplné soupisy díla); výběr: obrazy – Sen stavitelův, 1921; cyklus Sedm dní genese (též jako Sedm dní báje či Chrám Etherův) 1925–28; ostatní práce – návrh jeviště pro divadlo ve volné přírodě v Prostějově, 1922; scénografie Strakonického dudáka, Princezny Maleiny a Princezny Lilisut, 1923; výzdoba krematoria v Semilech; účast v soutěžích na výzdobu nádražní budovy v Olomouci a kaple sv. Jana Křtitele v katedrále sv. Víta (1938–40); teoretické studie: Sedm dní Genese. Mytus, 1926; Řád národní tvorby. Proklamace, 1939; Mythus o Etherovi, 1945; Za sloh. Proklamace, 1945; Řád světa (rkp.); výstavy samostatné, výběr: Krasoumná jednota pro Čechy, Praha Rudolfinum 1924, 1926; Beseda a Klub přátel umění, Prostějov, 1925; Klub výtvarných umělců Aleš, Brno 1926, 1928; stálá výstava ve volební síni radnice, Prostějov 1936–39; stálá výstava v aule městských škol U Studánky, Praha 1940–49; Svaz českých výtvarných umělců, Praha 1974; Hledání univerza a znovuzrození fresky, Praha 1995; Prostějov 1995; Jemniště u Benešova, 1996; Praha 1997.

L: P. Marek, Bibliografie okresu Prostějov, 1990 (jmenný rejstřík); výběr: Toman 1, s. 169; F. Žákavec, A. D. Katalog výstavy, 1924; týž, K cyklu D. Katalog výstavy, 1928; J. Procházka, A. D., in: Salon 3, 1925, č. 8–9, s. 6; J. Otáhalová-Popelová, Umělec a doba. Katalog výstavy, 1945; D. Konečný, A. D. Katalog výstavy, 1974; týž, A. D., in: Štafeta [Prostějov] 1977, č. 3, s. 3–6; A. Doležel, Komenského praxeologie, in: Studia comeniana et historica 17, 1987, č. 33, příl. s. 142–160; T. Cydlík, Z loktů mých vstoupíš v rajský stav, in: Prostějovský týden 14, 2004, č. 59, 61, 63, 65 a 67 (vždy s. 4).

P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 9 522, římskokatolický farní úřad Prostějov, matrika narozených sv. 28, fol. 115.

Miroslava Novotná, Gustav Novotný