DOLEŽEL Alois František 20.10.1893-21.7.1984: Porovnání verzí
(DOLEŽEL_Alois_František_20.10.1893-21.7.1984) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 20.10.1893 | | datum narození = 20.10.1893 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Prostějov |
| datum úmrtí = 21.7.1984 | | datum úmrtí = 21.7.1984 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DOLEŽEL, Alois František''', ''* 20. 10. 1893 Prostějov, † 21. 7. 1984 Praha, malíř, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z katolické rodiny malého obchodníka. Za studií | ||
+ | na reálce v rodišti (1904–11) ho ovlivnili učitelé J. Zachoval | ||
+ | a J. Šána. Pokračoval 1911–12 na pražské AVU u prof. | ||
+ | J. Loukoty. Záhy ze školy odešel, umělecky experimentoval | ||
+ | a překonával osobní krizi. Studia pak dokončil u V. Bukovace, | ||
+ | J. Preislera, V. Nechleby a M. Švabinského (1916–19), podnikl | ||
+ | studijní cestu do Vídně a do Mnichova. Od září 1919 učil | ||
+ | kreslení na státním dívčím reálném gymnáziu v Prostějově. | ||
+ | 1940 se přestěhoval do Prahy, kde krátce vyučoval, pracoval | ||
+ | ve svobodném povolání a také dožil. | ||
+ | |||
+ | Již za studií na reálce namaloval několik pláten se skupinovými | ||
+ | žánry z městského života, později vytvořil desítky krajin | ||
+ | i portrétů, zátiší a figurálních kompozic. Vzdaloval se svým | ||
+ | impresionistickým, symbolickým, secesním, expresionistickým, | ||
+ | fauvistickým a kubistickým počátkům a usiloval o novou | ||
+ | syntézu obohacených moderních výtvarných prostředků. | ||
+ | V pojetí figur se vracel k antice a baroku: využil zralost a mohutnost. | ||
+ | Pokusil se zobrazit moderně viděné stvoření světa, | ||
+ | vytvořit kosmogonický cyklus freskově pojatých rozměrných | ||
+ | pláten (''Chrám Etherův''). Jeho realizaci nedokončil. Po meziválečném | ||
+ | úspěchu a uznání (F. Žákavec, J. R. Marek, V. V. | ||
+ | Štech, J. Čapek, A. Novák) se octl v izolaci, do širšího povědomí | ||
+ | nevstoupil, byl nedoceněn a zapomenut. Znovuobjevení | ||
+ | se dočkal 1974 a výstav v devadesátých letech. | ||
+ | |||
+ | Podnikl několik studijních cest (např. do Nizozemska, Belgie, | ||
+ | Velké Británie, Francie, Švýcarska a do Itálie) a zúčastnil se od | ||
+ | 1924 samostatných a kolektivních výstav. Přijal členství mj. | ||
+ | v Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně, Dohodě českých | ||
+ | (československých) výtvarných umělců realistů (1946–49) | ||
+ | či ve Svazu českých výtvarných umělců (1968–84). Je zastoupen | ||
+ | ve sbírkách NG a Galerie hlavního města Prahy, | ||
+ | Moravské galerie v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, | ||
+ | Muzea Prostějovska v Prostějově a Galerie Vysočiny v Jihlavě. | ||
+ | Psal a 1926, 1939 a 1945 vydal vlastním nákladem teoretické | ||
+ | studie, kratší filozoficko-estetické úvahy 1946–47 otiskoval | ||
+ | v časopise ''Skutečnost''. Byl pochován v Prostějově. | ||
+ | |||
+ | D: OSND 2/1, s. 197–198; M. Procházka, A. D. Katalog výstavy, 1995; | ||
+ | Malíř figuralista A. D. (1893–1984). Soubor menších prací. Katalog výstavy, | ||
+ | 1997 (kde neúplné soupisy díla); výběr: obrazy – Sen stavitelův, 1921; cyklus | ||
+ | Sedm dní genese (též jako Sedm dní báje či Chrám Etherův) 1925–28; | ||
+ | ostatní práce – návrh jeviště pro divadlo ve volné přírodě v Prostějově, 1922; | ||
+ | scénografie Strakonického dudáka, Princezny Maleiny a Princezny Lilisut, | ||
+ | 1923; výzdoba krematoria v Semilech; účast v soutěžích na výzdobu nádražní | ||
+ | budovy v Olomouci a kaple sv. Jana Křtitele v katedrále sv. Víta (1938–40); | ||
+ | teoretické studie: Sedm dní Genese. Mytus, 1926; Řád národní tvorby. Proklamace, | ||
+ | 1939; Mythus o Etherovi, 1945; Za sloh. Proklamace, 1945; Řád | ||
+ | světa (rkp.); výstavy samostatné, výběr: Krasoumná jednota pro Čechy, Praha | ||
+ | Rudolfinum 1924, 1926; Beseda a Klub přátel umění, Prostějov, 1925; Klub | ||
+ | výtvarných umělců Aleš, Brno 1926, 1928; stálá výstava ve volební síni radnice, | ||
+ | Prostějov 1936–39; stálá výstava v aule městských škol U Studánky, Praha | ||
+ | 1940–49; Svaz českých výtvarných umělců, Praha 1974; Hledání univerza | ||
+ | a znovuzrození fresky, Praha 1995; Prostějov 1995; Jemniště u Benešova, | ||
+ | 1996; Praha 1997. | ||
+ | |||
+ | L: P. Marek, Bibliografie okresu Prostějov, 1990 (jmenný rejstřík); výběr: Toman | ||
+ | 1, s. 169; F. Žákavec, A. D. Katalog výstavy, 1924; týž, K cyklu D. Katalog | ||
+ | výstavy, 1928; J. Procházka, A. D., in: Salon 3, 1925, č. 8–9, s. 6; | ||
+ | J. Otáhalová-Popelová, Umělec a doba. Katalog výstavy, 1945; D. Konečný, | ||
+ | A. D. Katalog výstavy, 1974; týž, A. D., in: Štafeta [Prostějov] 1977, č. 3, | ||
+ | s. 3–6; A. Doležel, Komenského praxeologie, in: Studia comeniana et historica | ||
+ | 17, 1987, č. 33, příl. s. 142–160; T. Cydlík, Z loktů mých vstoupíš v rajský | ||
+ | stav, in: Prostějovský týden 14, 2004, č. 59, 61, 63, 65 a 67 (vždy s. 4). | ||
+ | |||
+ | P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 9 522, římskokatolický farní úřad | ||
+ | Prostějov, matrika narozených sv. 28, fol. 115. | ||
+ | |||
+ | Miroslava Novotná, Gustav Novotný | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1893]] | [[Kategorie:1893]] | ||
+ | [[Kategorie:Prostějov]] | ||
[[Kategorie:1984]] | [[Kategorie:1984]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 25. 1. 2017, 11:33
Alois František DOLEŽEL | |
Narození | 20.10.1893 |
---|---|
Místo narození | Prostějov |
Úmrtí | 21.7.1984 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45677 |
DOLEŽEL, Alois František, * 20. 10. 1893 Prostějov, † 21. 7. 1984 Praha, malíř, pedagog
Pocházel z katolické rodiny malého obchodníka. Za studií na reálce v rodišti (1904–11) ho ovlivnili učitelé J. Zachoval a J. Šána. Pokračoval 1911–12 na pražské AVU u prof. J. Loukoty. Záhy ze školy odešel, umělecky experimentoval a překonával osobní krizi. Studia pak dokončil u V. Bukovace, J. Preislera, V. Nechleby a M. Švabinského (1916–19), podnikl studijní cestu do Vídně a do Mnichova. Od září 1919 učil kreslení na státním dívčím reálném gymnáziu v Prostějově. 1940 se přestěhoval do Prahy, kde krátce vyučoval, pracoval ve svobodném povolání a také dožil.
Již za studií na reálce namaloval několik pláten se skupinovými žánry z městského života, později vytvořil desítky krajin i portrétů, zátiší a figurálních kompozic. Vzdaloval se svým impresionistickým, symbolickým, secesním, expresionistickým, fauvistickým a kubistickým počátkům a usiloval o novou syntézu obohacených moderních výtvarných prostředků. V pojetí figur se vracel k antice a baroku: využil zralost a mohutnost. Pokusil se zobrazit moderně viděné stvoření světa, vytvořit kosmogonický cyklus freskově pojatých rozměrných pláten (Chrám Etherův). Jeho realizaci nedokončil. Po meziválečném úspěchu a uznání (F. Žákavec, J. R. Marek, V. V. Štech, J. Čapek, A. Novák) se octl v izolaci, do širšího povědomí nevstoupil, byl nedoceněn a zapomenut. Znovuobjevení se dočkal 1974 a výstav v devadesátých letech.
Podnikl několik studijních cest (např. do Nizozemska, Belgie, Velké Británie, Francie, Švýcarska a do Itálie) a zúčastnil se od 1924 samostatných a kolektivních výstav. Přijal členství mj. v Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně, Dohodě českých (československých) výtvarných umělců realistů (1946–49) či ve Svazu českých výtvarných umělců (1968–84). Je zastoupen ve sbírkách NG a Galerie hlavního města Prahy, Moravské galerie v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Muzea Prostějovska v Prostějově a Galerie Vysočiny v Jihlavě. Psal a 1926, 1939 a 1945 vydal vlastním nákladem teoretické studie, kratší filozoficko-estetické úvahy 1946–47 otiskoval v časopise Skutečnost. Byl pochován v Prostějově.
D: OSND 2/1, s. 197–198; M. Procházka, A. D. Katalog výstavy, 1995; Malíř figuralista A. D. (1893–1984). Soubor menších prací. Katalog výstavy, 1997 (kde neúplné soupisy díla); výběr: obrazy – Sen stavitelův, 1921; cyklus Sedm dní genese (též jako Sedm dní báje či Chrám Etherův) 1925–28; ostatní práce – návrh jeviště pro divadlo ve volné přírodě v Prostějově, 1922; scénografie Strakonického dudáka, Princezny Maleiny a Princezny Lilisut, 1923; výzdoba krematoria v Semilech; účast v soutěžích na výzdobu nádražní budovy v Olomouci a kaple sv. Jana Křtitele v katedrále sv. Víta (1938–40); teoretické studie: Sedm dní Genese. Mytus, 1926; Řád národní tvorby. Proklamace, 1939; Mythus o Etherovi, 1945; Za sloh. Proklamace, 1945; Řád světa (rkp.); výstavy samostatné, výběr: Krasoumná jednota pro Čechy, Praha Rudolfinum 1924, 1926; Beseda a Klub přátel umění, Prostějov, 1925; Klub výtvarných umělců Aleš, Brno 1926, 1928; stálá výstava ve volební síni radnice, Prostějov 1936–39; stálá výstava v aule městských škol U Studánky, Praha 1940–49; Svaz českých výtvarných umělců, Praha 1974; Hledání univerza a znovuzrození fresky, Praha 1995; Prostějov 1995; Jemniště u Benešova, 1996; Praha 1997.
L: P. Marek, Bibliografie okresu Prostějov, 1990 (jmenný rejstřík); výběr: Toman 1, s. 169; F. Žákavec, A. D. Katalog výstavy, 1924; týž, K cyklu D. Katalog výstavy, 1928; J. Procházka, A. D., in: Salon 3, 1925, č. 8–9, s. 6; J. Otáhalová-Popelová, Umělec a doba. Katalog výstavy, 1945; D. Konečný, A. D. Katalog výstavy, 1974; týž, A. D., in: Štafeta [Prostějov] 1977, č. 3, s. 3–6; A. Doležel, Komenského praxeologie, in: Studia comeniana et historica 17, 1987, č. 33, příl. s. 142–160; T. Cydlík, Z loktů mých vstoupíš v rajský stav, in: Prostějovský týden 14, 2004, č. 59, 61, 63, 65 a 67 (vždy s. 4).
P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 9 522, římskokatolický farní úřad Prostějov, matrika narozených sv. 28, fol. 115.
Miroslava Novotná, Gustav Novotný