DOLEJŠEK Václav 20.2.1895-3.1.1945: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 80: Řádka 80:
  
 
'''L:''' E. Těšínská – Z. Dolejšek – M. Heyrovský – M. Rotter, Fyzik V. D.
 
'''L:''' E. Těšínská – Z. Dolejšek – M. Heyrovský – M. Rotter, Fyzik V. D.
(1895–1945), 2005 (kde i D. bibliografie a přehled literatury).
+
(1895–1945), 2005 (kde i D. bibliografie a přehled literatury); <font color="red">Nacistická perzekuce, s. 133-137</font>.
  
 
'''P:''' Archiv UK Praha, fond Přírodovědecká fakulta UK; NA Praha, fond Ministerstvo
 
'''P:''' Archiv UK Praha, fond Přírodovědecká fakulta UK; NA Praha, fond Ministerstvo

Aktuální verze z 17. 9. 2019, 08:31

Václav DOLEJŠEK
Narození 20.2.1895
Místo narození Praha
Úmrtí 3.1.1945
Místo úmrtí Terezín
Povolání 2- Fyzik

DOLEJŠEK, Václav, * 20. 2. 1895 Praha, † 3. 1. 1945 Terezín, fyzik, pedagog

Syn Václava D., úředníka Pražské městské spořitelny, a jeho druhé manželky Marie, roz. Vlkové. Maturoval 1914 na českém reálném gymnáziu v Praze. 1914–20 studoval matematiku a fyziku na filozofické fakultě české univerzity, školu přerušil kvůli službě v armádě (1917–18). Získal aprobaci pro vyučování matematiky a fyziky na středních školách (1920) a obhájil disertaci Theorie skládání barev a barvy komplementární, příspěvek k nepřímé fotografii v barvách. 1919–26 působil jako asistent Fyzikálního ústavu pražské univerzity, od 1922 v oddělení pro užitou fyziku prof. A. Žáčka. 1921 až 1922 absolvoval studijní pobyt na univerzitě ve švédském Lundu u M. Siegbahna, pozdějšího nositele Nobelovy ceny (1924). Tehdy D. objevil v rentgenových spektrech uranu a thoria čáry do té doby neidentifikované spektrální série N. O objevu referoval v krátkém sdělení v časopise Nature (1922) a podrobně v článku v Zeitschrift für Physik z téhož roku, který se stal základem jeho habilitace (1924) na Přírodovědecké fakultě UK, a to v oboru experimentální fyziky. 1926–28 působil jako asistent svého přítele J. Heyrovského v Ústavu fyzikální chemie UK. 1928 byl jmenován mimořádným profesorem a 1929 vedoucím nového oddělení pro rentgenovou spektroskopii v Ústavu fyzikální chemie UK, které se 1931 oddělilo jako samostatný Spektroskopický ústav UK, a které D. vedl. 1926 byl zvolen mimořádným členem matematicko-přírodovědné třídy KČSN, 1931 členem Československé národní rady badatelské, aktivně pracoval i v Jednotě českých matematiků a fyziků. 1935 byl jmenován řádným profesorem. Spolu s J. Heyrovským inicioval 1934 zřízení Fyzikálního výzkumu Škodových závodů (společné pracoviště Škodových závodů a Spektroskopického ústavu UK), kde se uplatnila řada D. žáků, především po uzavření českých vysokých škol za nacistické okupace.

Ve vědecké i pedagogické práci se D. specializoval na rentgenovou spektroskopii a atomovou fyziku, v níž vybudoval vlastní vědeckou školu. Byl autorem či spoluautorem přibližně 80 vědeckých sdělení. Většinu prací D. i jeho žáků uveřejnila souběžně tuzemská a zahraniční periodika. V historii československé fyziky se staly průkopnické jeho iniciativy o propojení univerzitní vědy a praxe, které se realizovaly ve Fyzikálním výzkumu Škodových závodů. V otázkách metrologie záření spolupracoval s lékaři. Neuspěl ve snaze objevit chybějící chemický prvek č. 75 (rhenium), přestože spolu s J. Heyrovským publikoval článek o jeho nálezu.

Za války spolupracoval s Fyzikálním výzkumem Škodových závodů (1940 byl dán na dovolenou s čekatelným), pracoval na učebnici vakuové fyziky, kterou již nedokončil. Zapojil se do protinacistického odboje, v říjnu 1944 byl zatčen gestapem pro podezření z vlastizrady, vězněn a vyslýchán v Praze na Pankráci; v listopadu 1944 byl transportován do Malé pevnosti v Terezíně, kde zemřel na úplavici.

Byl třikrát ženatý, otcem 4 dětí. Jeho jméno nese ulice v Praze 8 i jedna z poslucháren v budově Fyzikálních ústavů UK v Praze na Karlově.

D: výběr: On the N-series, in X-Ray Spectra, in: Nature 109, 1922, č. 2740, s. 582; Über die N-Serie der Röntgenspektren, in: Zeitschrift für Physik 10, 1922, s. 129–136; Erhöhung der Meßgenauigkeit innerhalb der Röntgenspektren 2, in: tamtéž, s. 159–168 (s M. Siegbahnem); Zjištění přítomnosti dvimanganu (at. č. 75) v solech manganu, in: Chemické listy 20, 1926, s. 4–21 (s J. Heyrovským); Ionisační spektrometr, in: ČLČ 66, 1927, s. 221 až 227 (s B. Pollandem); Ionenrohr als Übergangsrohr von optischen zu Röntgenröhren, in: Zeitschrift für Physik 74, 1932, s. 565–573 (s V. Kunzlem); O novém směru ve spektrografii X-paprsků, in: Věstník KČSN, tř. matem.-přírodovědecká, 1938, č. 18.

L: E. Těšínská – Z. Dolejšek – M. Heyrovský – M. Rotter, Fyzik V. D. (1895–1945), 2005 (kde i D. bibliografie a přehled literatury); Nacistická perzekuce, s. 133-137.

P: Archiv UK Praha, fond Přírodovědecká fakulta UK; NA Praha, fond Ministerstvo školství a národní osvěty.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Emilie Těšínská