DOLEJŠ Vojtěch 12.4.1875-14.2.1960: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 283
 
}}
 
}}
 
'''DOLEJŠ, Vojtěch''', ''* 12. 4. 1875 Šťáhlavy u Plzně, † 14. 2. 1960 Praha, policejní ředitel''
 
'''DOLEJŠ, Vojtěch''', ''* 12. 4. 1875 Šťáhlavy u Plzně, † 14. 2. 1960 Praha, policejní ředitel''

Aktuální verze z 24. 10. 2019, 17:18

Vojtěch DOLEJŠ
Narození 12.4.1875
Místo narození Šťáhlavy u Plzně
Úmrtí 14.2.1960
Místo úmrtí Praha
Povolání 44- Právník
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 283
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45641

DOLEJŠ, Vojtěch, * 12. 4. 1875 Šťáhlavy u Plzně, † 14. 2. 1960 Praha, policejní ředitel

Absolvoval plzeňské reálné gymnázium. Právnickou fakultu české univerzity vystudoval v Praze (JUDr.). Od 1901 pracoval v aparátu pražského místodržitelství, od 1904 na pražském okresním hejtmanství. 1905 přešel ze zemské správy do obecní samosprávy jako tajemník městského úřadu v Kutné Hoře, 1913 se stal jeho ředitelem. 1919 přijal funkci přednosty státně policejního oddělení ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska, kde se osvědčil jako prvotřídní administrativní pracovník, který po byrokratické stránce zajistil budování policejního aparátu na Slovensku. Bylo proto logické, že při personálních změnách v ústředí policejních ředitelství v ČSR nastoupil do čela Policejního ředitelství Košice (1927–29) s pověřením pro východní Slovensko a Podkarpatskou Rus. Zakrátko vypracoval koncepci policejní služby na Podkarpatské Rusi, na základě jeho směrnice vzniklo Policejní ředitelství Užhorod. 1929–30 vedl v těžkém období hospodářské krize Policejní ředitelství Bratislava a 1930 převzal vedení Policejního ředitelství Praha. Po zakladateli R. Bienertovi a politické ohledy preferujícím H. Šlechtovi stal se D. třetím pražským policejním prezidentem, a prvním, který byl specializovaným odborníkem na policejní administrativu. Pod jeho záštitou dosahovala pražská kriminální služba úspěchů při mezinárodní spolupráci a jeho zásluhou byla policejní spisová služba na evropské úrovni. Politicky plně podléhal agrárním ministrům vnitra a negativně zasahoval do vyšetřování snahou vyjít vstříc tisku, avšak na rozdíl od svého předchůdce nepreferoval tolik osobní sympatie či antipatie ke svým podřízeným. 1937 odešel dobrovolně do výslužby. Od 1921 byl ženatý s Marií, roz. Neradovou.

L: Kulturní adresář ČSR, s. 83; SBS 1, s. 487; Köpfe der Politik, Wirtschaft, Kunst und Wissenschaft in Europa. Tschechoslowakische Republik, Wien 1936, s. 48 (pod D. Adalbert); BLS 2, s. 292.

P: NA Praha, fond Pražské policejní prezidium.

Martin Kučera