Verze z 28. 12. 2019, 12:18, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

DOLENSKÝ Jan 19.6.1859-11.2.1933

Z Personal
Jan DOLENSKÝ
Narození 19.6.1859
Místo narození Trojánky (č. o. Jesenný u Semil)
Úmrtí 11.2.1933
Místo úmrtí Praha
Povolání 61- Pedagog
63- Spisovatel
64- Překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 286
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45646

DOLENSKÝ, Jan, * 19. 6. 1859 Trojánky (č. o. Jesenný u Semil), † 11. 2. 1933 Praha, pedagog, spisovatel, překladatel

Narodil se v rodině truhláře a chalupníka. Reálné gymnázium navštěvoval 1871–74 v Mladé Boleslavi. Po maturitě 1878 na učitelském ústavu v Praze učil zprvu na venkově. 1880 se vrátil do hlavního města a na měšťanských školách rozvíjel vedle pedagogické i osvětovou a literární činnost. Současně přispíval do pedagogických časopisů a listů určených dětem a mládeži (Beseda učitelská, Pedagogické rozhledy, Zlaté mládí, Přítel mládeže, Jarý věk, Malý čtenář, Mládí, Zábavné listy) a do vzdělávacího Kalendáře Koruny české. 1888–1932 redigoval s Janem Mrazíkem a Josefem Klikou Pedagogické rozhledy, 1889–1914 Besedy učitelské. V souvislosti se sjezdem pedagogických spisovatelů a autorů knih pro mládež podal 1892 v Besedách učitelských u příležitosti 300. výročí narození J. A. Komenského podnět k založení Dědictví Komenského (1892 až 1951), které se stalo významným nakladatelským družstvem pro vydávání pedagogických spisů. 1894/95–97 působil jako redaktor jeho ilustrovaného beletristického dvouměsíčníku Květy mládeže. Po zániku listu vydával nákladem F. Šimáčka beletristický měsíčník Česká mládež (1898–99 původně Naše mládež), navazující na časopis Jarý věk. Ke dvěma svazkům připojil přílohu pro menší děti Lístky a poupata. Výraznou slovanskou orientaci prosazoval jako redaktor Mladého Čecha 1900–02, ilustrovaného M. Alšem, J. Čermákem aj. V původní beletrii se od 1880 vracel do rodného Podkrkonoší, psal črty ze života prostých lidí, o křesťanské lásce a obětavosti a zhoubném vlivu velkoměsta (sbírka povídek Upomínky z cest života, 1880, novela Zlatá srdce, 1884). S B. Paterou publikoval 1886 oblíbené Přírodopisné obrázky, beletrizovanou formou popularizoval přírodní vědy a historii (Z přírody, 1889, Z našich i cizích krajův, 1894, Doma i v cizině, 1899). Poslední prací se staly Obrazy z dávnověku (1922). Pro mládež pořádal sborníky (mj. Sedmikrásy, 1892, Hvězdičky, 1893, Jitřenka, 1893, Kytice slovanských bájí, 1895), výchovné cíle sledoval i v překladech (Drobné obrázky, Dobroděj) a úpravách z cizích literatur (povídek K. G. Nieritze, Chudý pianista, Pod ochranou Nejvyššího, Každý je svého štěstí strůjcem, Přítel v nouzi, výboru Andersenových pohádek Čarovné zjevy, 1897, vyprávění podle E. T. A. Hoffmanna Princ Louskáček, 1884 aj.). V mnoha edicích tiskl až do 1924 (Malé české dějiny, České dějiny v 1000 slovech, Průvodce četby mládeže, Tisíc slov z českých dějin) popularizační historickou a vlastivědnou prózu. Proslul zejména svými Obrázkovými dějinami národu českého (též českoslovanského 1892–93, s A. Rezkem) a pragensiemi Praha ve své slávě a utrpení (1903, 3. vyd. reedice 1935–36, ed. F. Páta), Ilustrovaný průvodce královskou Prahou (1912). Byl autorem četných odborných knih a pojednání Metodické výklady (1884–93, 5 svazků s B. Paterou), příruček z oborů přírodovědy a zeměpisu (Speciální methodika zeměpisu, 1898 až 1899) a 1907, 1910 učebnic dějepisu pro měšťanské školy. 1920 redigoval Dějiny pražského školství v l. 1860–1914.

Od 1883 se věnoval učňovskému školství, působil na živnostenských pokračovacích školách, organizoval vzdělávací a výchovné kursy Besídky učňovské. 1902–21 byl až do důchodu ředitelem novoměstské měšťanské dívčí školy. 1909 se účastnil pedagogického sjezdu v Bruselu, 1910 se zasloužil o otevření Pedagogického ústavu v Praze. Stal se spoluzakladatelem Bolzanova sirotčince. Byl otcem Antonína D. (1884–1956). Pohřben byl v Praze na Olšanech.

L: V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních sto let, 1885, s. 89, 365; OSN 7, s. 781; 28, s. 278; OSND 2/1, s. 196; MSN 2, s. 321–322; KSN 3, s. 413; sine, Ředitel měšť. školy pražské a spisovatel p. J. D., in: Národní listy 20. 6. 1909; K. Herfort, J. D., zakladatel čs. pedagogického ústavu v Praze, 1929; Naše kniha 10, 1929, s. 232; O. Pospíšil – F. V. Suk, Dětská literatura česká, 1924, s. 140, 204, 210, 215; od-, Praha, in: Lidové noviny 13. 2. 1933; LČL 1, s. 579–580; Z Českého ráje a Podkrkonoší 8, 1995, s. 243; P. Kovařík, Klíč k pražským hřbitovům, 2001, s. 86.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha (10 kartonů; další část fondu v Pedagogickém muzeu J. A. Komenského v Praze).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Marcella Husová