DOLLHOPF Eliáš 13.1.1703-12.12.1773: Porovnání verzí

Z Personal
(DOLLHOPF_Elias_(Eliáš)_13.1.1703-12.12.1773)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Elias (Eliáš) DOLLHOPF
+
| jméno = Eliáš DOLLHOPF
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 13.1.1703
 
| datum narození = 13.1.1703
| místo narození =  
+
| místo narození = Tachov
 
| datum úmrtí = 12.12.1773
 
| datum úmrtí = 12.12.1773
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Horní Slavkov
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Elias (Eliáš) DOLLHOPF
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 300
 +
}}
 +
'''DOLLHOPF, Eliáš''' ''(též Elias), * 13. 1. 1703 Tachov, † 12. 12. 1773 Horní Slavkov, malíř''
 +
 
 +
Byl nejstarší ze tří dětí řezníka a tachovského purkmistra
 +
Johanna Adama a Marie Magdaleny D. V rodišti se vyučil
 +
u M. Mathiowetze, s nímž 1737 odešel zprvu jako pomocník
 +
pracovat do Horního Slavkova, kde se pak usídlil natrvalo.
 +
Ve městě dosáhl významného postavení, na náměstí si koupil
 +
dům, stal se radním a v závěru života byl purkmistrem.
 +
 
 +
Jeho nejstarší známé fresky byly doloženy v kostele v Chodově
 +
(1733). V Karlových Varech v kostele sv. Máří Magdalény
 +
1737 maloval nástěnné malby a dnes nedochované obrazy
 +
v příčných kaplích a na hlavním oltáři, který rovněž štafíroval.
 +
Největší zakázky získal od tepelského kláštera, v němž
 +
byl 1741–67 opatem uměnímilovný D. příznivec Jeroným
 +
Ambrož. V kostele Zvěstování Panny Marie, kde 1745–56
 +
pracoval pro tepelské premonstráty, vyzdobil stropy střední
 +
i postranní lodi, stal se autorem obrazových cyklů s tematikou
 +
starozákonní, christologickou, mariánskou, ale především
 +
sedmi výjevů ze života blahoslaveného Hroznaty. V dalších letech
 +
namaloval dvě velká plátna pro presbytář (''Mojžíš a had''
 +
''na poušti'', ''Vykupitel na kříži mezi dvěma lotry''), 1757 obrazy
 +
pro postranní oltáře sv. Judy Tadeáše a sv. Jana Nepomuckého
 +
a několik dalších děl pro boční kapli. Další Hroznatův portrét
 +
v rytířském brnění určil pro jižní kapli, kam byly 1898
 +
po blahořečení přeneseny ostatky tohoto zakladatele kláštera.
 +
D. portrétoval 1741 i opata Jeronýma Ambrože. Děkanský
 +
kostel sv. Jiljí ve městě Teplé vyzdobil nástropními scénami
 +
ze světcova života (1765), dílo však utrpělo pozdější přemalbou
 +
z let 1896–98. V Teplé zanechal svá nejcennější
 +
díla. Následovaly starozákonní výjevy a portréty světců pro
 +
Nový Dvůr u Dobré Vody u Karlových Varů (zničeny požárem
 +
1973). V Pístově v poutním kostele sv. Bartoloměje byl
 +
D. autorem fresek v hlavní lodi (po 1765) a oltářního obrazu
 +
''Glorifikace sv. Bartoloměje''. Výmalba dnes zanikajícího poutního
 +
kostela sv. Jana za Brodem nad Tichou se nedochovala.
 +
1766 pracoval pro děkanský kostel ve Stříbře (fresky v presbytáři
 +
a hlavní oltářní obraz ''Přímluva Všech svatých u Boha'').
 +
Další D. fresky se nacházely v mariánském poutním kostele
 +
ve Chlumu sv. Máří, farním kostele ve Starém Sedle (1861
 +
zničeny požárem) a Jáchymově (1873 zničeny požárem). Pro
 +
Jáchymov vytvořil 1773 i křížovou cestu. Některá další díla
 +
se dochovala v D. rodném Tachově a v Horním Slavkově (výzdoba
 +
špitální kaple sv. Anny a sv. Josefa, 1772), kde umělec
 +
tvořil v závěru života. Na jeho domě na hornoslavkovském
 +
náměstí mu byla odhalena pamětní deska.
 +
 
 +
Za hranicemi v Horní Falci byly D. práce doloženy
 +
ve Fockenfeldu, Waldsassenu, Neualbenreuthu a Ottengrünu.
 +
 
 +
'''L:''' DČVU 2/2, s. 769 (kde další literatura); Umělecké památky Čech 1–4,
 +
1977–1982, rejstřík; A. Gnirs, Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen
 +
Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, München 1996, rejstřík;
 +
Thieme – Becker 9, s. 394; NEČVUD, s. 173n.; EBL 1, s. 114; R. Švandrlík,
 +
270 let narození E. D., in: Hamelika 25. 6. 1973, č. 12; týž, 300 let
 +
slavného malíře E. D. (www.hamelika.cz), 2003.
 +
 
 +
Richard Švandrlík, Marie Makariusová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
  
 
[[Kategorie:1703]]
 
[[Kategorie:1703]]
 +
[[Kategorie:Tachov]]
 
[[Kategorie:1773]]
 
[[Kategorie:1773]]
 +
[[Kategorie:Horní Slavkov]]
 +
 +
<gallery>
 +
Dollhopf Elias deska.jpg|Pamětní deska na domě v Horním Slavkově
 +
Dollhopf Elias muz.jpg|Muž s hodinkami
 +
</gallery>

Aktuální verze z 28. 12. 2019, 15:22

Eliáš DOLLHOPF
Narození 13.1.1703
Místo narození Tachov
Úmrtí 12.12.1773
Místo úmrtí Horní Slavkov
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 300
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45684

DOLLHOPF, Eliáš (též Elias), * 13. 1. 1703 Tachov, † 12. 12. 1773 Horní Slavkov, malíř

Byl nejstarší ze tří dětí řezníka a tachovského purkmistra Johanna Adama a Marie Magdaleny D. V rodišti se vyučil u M. Mathiowetze, s nímž 1737 odešel zprvu jako pomocník pracovat do Horního Slavkova, kde se pak usídlil natrvalo. Ve městě dosáhl významného postavení, na náměstí si koupil dům, stal se radním a v závěru života byl purkmistrem.

Jeho nejstarší známé fresky byly doloženy v kostele v Chodově (1733). V Karlových Varech v kostele sv. Máří Magdalény 1737 maloval nástěnné malby a dnes nedochované obrazy v příčných kaplích a na hlavním oltáři, který rovněž štafíroval. Největší zakázky získal od tepelského kláštera, v němž byl 1741–67 opatem uměnímilovný D. příznivec Jeroným Ambrož. V kostele Zvěstování Panny Marie, kde 1745–56 pracoval pro tepelské premonstráty, vyzdobil stropy střední i postranní lodi, stal se autorem obrazových cyklů s tematikou starozákonní, christologickou, mariánskou, ale především sedmi výjevů ze života blahoslaveného Hroznaty. V dalších letech namaloval dvě velká plátna pro presbytář (Mojžíš a had na poušti, Vykupitel na kříži mezi dvěma lotry), 1757 obrazy pro postranní oltáře sv. Judy Tadeáše a sv. Jana Nepomuckého a několik dalších děl pro boční kapli. Další Hroznatův portrét v rytířském brnění určil pro jižní kapli, kam byly 1898 po blahořečení přeneseny ostatky tohoto zakladatele kláštera. D. portrétoval 1741 i opata Jeronýma Ambrože. Děkanský kostel sv. Jiljí ve městě Teplé vyzdobil nástropními scénami ze světcova života (1765), dílo však utrpělo pozdější přemalbou z let 1896–98. V Teplé zanechal svá nejcennější díla. Následovaly starozákonní výjevy a portréty světců pro Nový Dvůr u Dobré Vody u Karlových Varů (zničeny požárem 1973). V Pístově v poutním kostele sv. Bartoloměje byl D. autorem fresek v hlavní lodi (po 1765) a oltářního obrazu Glorifikace sv. Bartoloměje. Výmalba dnes zanikajícího poutního kostela sv. Jana za Brodem nad Tichou se nedochovala. 1766 pracoval pro děkanský kostel ve Stříbře (fresky v presbytáři a hlavní oltářní obraz Přímluva Všech svatých u Boha). Další D. fresky se nacházely v mariánském poutním kostele ve Chlumu sv. Máří, farním kostele ve Starém Sedle (1861 zničeny požárem) a Jáchymově (1873 zničeny požárem). Pro Jáchymov vytvořil 1773 i křížovou cestu. Některá další díla se dochovala v D. rodném Tachově a v Horním Slavkově (výzdoba špitální kaple sv. Anny a sv. Josefa, 1772), kde umělec tvořil v závěru života. Na jeho domě na hornoslavkovském náměstí mu byla odhalena pamětní deska.

Za hranicemi v Horní Falci byly D. práce doloženy ve Fockenfeldu, Waldsassenu, Neualbenreuthu a Ottengrünu.

L: DČVU 2/2, s. 769 (kde další literatura); Umělecké památky Čech 1–4, 1977–1982, rejstřík; A. Gnirs, Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, München 1996, rejstřík; Thieme – Becker 9, s. 394; NEČVUD, s. 173n.; EBL 1, s. 114; R. Švandrlík, 270 let narození E. D., in: Hamelika 25. 6. 1973, č. 12; týž, 300 let slavného malíře E. D. (www.hamelika.cz), 2003.

Richard Švandrlík, Marie Makariusová