Biografický slovník
DOMEČKA Ludvík 2.8.1861-27.4.1937: Porovnání verzí
(DOMEČKA_Ludvík_2.8.1861-27.4.1937) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Ludvík DOMEČKA | | jméno = Ludvík DOMEČKA | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Domecka Ludvik portret.JPG |
| datum narození = 2.8.1861 | | datum narození = 2.8.1861 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Černovice u Tábora |
| datum úmrtí = 27.4.1937 | | datum úmrtí = 27.4.1937 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Hradec Králové |
| − | | povolání = 53- Historik | + | | povolání = 53- Historik<br />52- Archeolog |
| − | 52- Archeolog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 303-304 |
| + | }} | ||
| + | '''DOMEČKA, Ludvík''', ''* 2. 8. 1861 Černovice u Tábora, † 27. 4. 1937 Hradec Králové, úředník, muzejník, archeolog, historik'' | ||
| + | |||
| + | Syn panského úředníka. Po maturitě na gymnáziu v Jindřichově | ||
| + | Hradci (1881) absolvoval 1887 právnickou fakultu na české | ||
| + | pražské univerzitě (doktorské zkoušky nesložil), poté praktikoval | ||
| + | u notáře v Třeboni a od 1892 v advokátní kanceláři v Jindřichově | ||
| + | Hradci. 1894 odešel do Hradce Králové jako městský | ||
| + | koncipient, 1895 se stal tajemníkem městského muzea, 1899 | ||
| + | tajemníkem a 1919 ředitelem městských úřadů; do výslužby | ||
| + | odešel 1929. Už v jižních Čechách se věnoval historii, archivním | ||
| + | studiím a publikoval o regionální historii. V Hradci | ||
| + | Králové se stal městským kronikářem a všestranným kulturním | ||
| + | činitelem. Spolupracoval se starostou F. Ulrichem při budování | ||
| + | moderního města, podílel se na vzniku městské knihovny, | ||
| + | avšak největší zásluhy si získal o tamní Městské muzeum | ||
| + | (dnešní Muzeum východních Čech), jež prakticky sám vybudoval | ||
| + | a 1895–1932 také řídil. Od 1929 byl i jeho archivářem. | ||
| + | Rozmnožil a uspořádal sbírky, archeologické i založil. Podnítil | ||
| + | stavbu (1907–12) dnešní muzejní budovy, která se zařadila | ||
| + | k nejlepším projektům architekta J. Kotěry. Vybudoval v ní nové | ||
| + | expozice archeologie a historie města a regionu. Z obou zmíněných, | ||
| + | ale i dalších oborů uveřejnil od 1882 desítky samostatných | ||
| + | prací a stovky studií a článků; zčásti se v nich vracel i k jihočeským | ||
| + | námětům. D. činnost byla 1919 oceněna členstvím | ||
| + | v muzejní radě Svazu československých muzeí hned od jeho | ||
| + | vzniku, později i členstvím čestným. Díky D. se 1934 v Hradci | ||
| + | Králové konal Sjezd československých muzeí. Jako konzervátor | ||
| + | státní památkové péče (od 1910) a jednatel Archeologické komise | ||
| + | ČAVU zachraňoval památky na Hradecku. Pravěké a raně | ||
| + | středověké archeologii se výrazněji věnoval po 1900. Po vzniku | ||
| + | Státního archeologického ústavu (1919) se stal jeho jednatelem | ||
| + | pro Hradecko a Rychnovsko. Provedl, zejména za spolupráce | ||
| + | muzejního kustoda F. Žaloudka, řadu terénních výzkumů zaměřených | ||
| + | především na žárová pohřebiště kultur popelnicových | ||
| + | polí doby bronzové a starší železné. Ve své době patřil k nejlepším | ||
| + | českým archeologům. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Průvodce po Jindřichově Hradci a okolí, 1888, 1889; Osídlení krajiny | ||
| + | jindřicho-hradecké a novo-bystřické, 1893; Průvodce po Hradci Králové | ||
| + | a okolí, 1894, 2. vyd. 1910; Nové předhistorické nálezy v severovýchodních | ||
| + | Čechách, in: PA, 1898–1904, průběžně; Sídliště člověka starší doby kamenné | ||
| + | ve Svobodných Dvorech, 1899; Čechy v době předhistorické, 1913; O plastické | ||
| + | výzdobě na zvonech zvonařů královéhradeckých, 1918; Historický význam | ||
| + | Hradce Králové, in: Osvěta lidu, 1924, od č. 17, průběžně; Historie | ||
| + | žurnalistiky královéhradecké, 1924; Třicet let veřejné činnosti JUDra. F. Ulricha, | ||
| + | 1925; Hradištní hroby v Hradci Králové a okolí, in: Obzor praehistorický, | ||
| + | 1925, s. 43n.; Královéhradecko 1 (s F. L. Sálem), 1928; Obchodní | ||
| + | cesty na Hradecku v době předhistorické, 1929; Ladislav Jan Pospíšil, 1933; | ||
| + | Krajina při Divoké Orlici a jejích přítocích v době předhistorické, 1935; | ||
| + | Královéhradečtí konváři a jejich křtitelnice, 1936; Stará radnice v Hradci | ||
| + | Králové, 1937. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 28, s. 280; OSND 2/1, s. 201; K. Buchtela, L. D., in: Pravěk 7, | ||
| + | 1911, s. 96n.; F. Tichý, L. D., in: Zpráva o činnosti Městského průmyslového | ||
| + | a historického musea v Hradci Králové za rok 1937, 1938, s. 19n.; J. Filip, | ||
| + | Enzyklopädisches Handbuch zur Ur- und Frühgeschichte Europas 1, 1966, | ||
| + | s. 300; V. Vokolek, L. D., in: Acta Musei Reginaehradecensis 11 B, 1967–69, | ||
| + | s. 9n.; F. Vích, L. D. Personální bibliografie, 1979; Kutnar, s. 640; R. Melichar, | ||
| + | L. D. a jeho rod, in: Heraldika a genealogie, 1982, s. 36n.; J. Hoffmannová | ||
| + | – J. Pražáková (ed.), Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, | ||
| + | s. 144n.; Sklenář, s. 139n. (se soupisem archeologické literatury); P. Sehnoutková, | ||
| + | L. D. (1861–1937), bakalářská práce FF MU Brno, 2007. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Muzeum východních Čech, Hradec Králové, osobní pozůstalost. | ||
| + | |||
| + | Karel Sklenář | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 83: | ||
[[Kategorie:1861]] | [[Kategorie:1861]] | ||
| + | [[Kategorie:Černovice]] | ||
[[Kategorie:1937]] | [[Kategorie:1937]] | ||
| + | [[Kategorie:Hradec Králové]] | ||
Aktuální verze z 28. 12. 2019, 16:35
| Ludvík DOMEČKA | |
 | |
| Narození | 2.8.1861 |
|---|---|
| Místo narození | Černovice u Tábora |
| Úmrtí | 27.4.1937 |
| Místo úmrtí | Hradec Králové |
| Povolání |
53- Historik 52- Archeolog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 303-304 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45691 |
DOMEČKA, Ludvík, * 2. 8. 1861 Černovice u Tábora, † 27. 4. 1937 Hradec Králové, úředník, muzejník, archeolog, historik
Syn panského úředníka. Po maturitě na gymnáziu v Jindřichově Hradci (1881) absolvoval 1887 právnickou fakultu na české pražské univerzitě (doktorské zkoušky nesložil), poté praktikoval u notáře v Třeboni a od 1892 v advokátní kanceláři v Jindřichově Hradci. 1894 odešel do Hradce Králové jako městský koncipient, 1895 se stal tajemníkem městského muzea, 1899 tajemníkem a 1919 ředitelem městských úřadů; do výslužby odešel 1929. Už v jižních Čechách se věnoval historii, archivním studiím a publikoval o regionální historii. V Hradci Králové se stal městským kronikářem a všestranným kulturním činitelem. Spolupracoval se starostou F. Ulrichem při budování moderního města, podílel se na vzniku městské knihovny, avšak největší zásluhy si získal o tamní Městské muzeum (dnešní Muzeum východních Čech), jež prakticky sám vybudoval a 1895–1932 také řídil. Od 1929 byl i jeho archivářem. Rozmnožil a uspořádal sbírky, archeologické i založil. Podnítil stavbu (1907–12) dnešní muzejní budovy, která se zařadila k nejlepším projektům architekta J. Kotěry. Vybudoval v ní nové expozice archeologie a historie města a regionu. Z obou zmíněných, ale i dalších oborů uveřejnil od 1882 desítky samostatných prací a stovky studií a článků; zčásti se v nich vracel i k jihočeským námětům. D. činnost byla 1919 oceněna členstvím v muzejní radě Svazu československých muzeí hned od jeho vzniku, později i členstvím čestným. Díky D. se 1934 v Hradci Králové konal Sjezd československých muzeí. Jako konzervátor státní památkové péče (od 1910) a jednatel Archeologické komise ČAVU zachraňoval památky na Hradecku. Pravěké a raně středověké archeologii se výrazněji věnoval po 1900. Po vzniku Státního archeologického ústavu (1919) se stal jeho jednatelem pro Hradecko a Rychnovsko. Provedl, zejména za spolupráce muzejního kustoda F. Žaloudka, řadu terénních výzkumů zaměřených především na žárová pohřebiště kultur popelnicových polí doby bronzové a starší železné. Ve své době patřil k nejlepším českým archeologům.
D: Průvodce po Jindřichově Hradci a okolí, 1888, 1889; Osídlení krajiny jindřicho-hradecké a novo-bystřické, 1893; Průvodce po Hradci Králové a okolí, 1894, 2. vyd. 1910; Nové předhistorické nálezy v severovýchodních Čechách, in: PA, 1898–1904, průběžně; Sídliště člověka starší doby kamenné ve Svobodných Dvorech, 1899; Čechy v době předhistorické, 1913; O plastické výzdobě na zvonech zvonařů královéhradeckých, 1918; Historický význam Hradce Králové, in: Osvěta lidu, 1924, od č. 17, průběžně; Historie žurnalistiky královéhradecké, 1924; Třicet let veřejné činnosti JUDra. F. Ulricha, 1925; Hradištní hroby v Hradci Králové a okolí, in: Obzor praehistorický, 1925, s. 43n.; Královéhradecko 1 (s F. L. Sálem), 1928; Obchodní cesty na Hradecku v době předhistorické, 1929; Ladislav Jan Pospíšil, 1933; Krajina při Divoké Orlici a jejích přítocích v době předhistorické, 1935; Královéhradečtí konváři a jejich křtitelnice, 1936; Stará radnice v Hradci Králové, 1937.
L: OSN 28, s. 280; OSND 2/1, s. 201; K. Buchtela, L. D., in: Pravěk 7, 1911, s. 96n.; F. Tichý, L. D., in: Zpráva o činnosti Městského průmyslového a historického musea v Hradci Králové za rok 1937, 1938, s. 19n.; J. Filip, Enzyklopädisches Handbuch zur Ur- und Frühgeschichte Europas 1, 1966, s. 300; V. Vokolek, L. D., in: Acta Musei Reginaehradecensis 11 B, 1967–69, s. 9n.; F. Vích, L. D. Personální bibliografie, 1979; Kutnar, s. 640; R. Melichar, L. D. a jeho rod, in: Heraldika a genealogie, 1982, s. 36n.; J. Hoffmannová – J. Pražáková (ed.), Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 144n.; Sklenář, s. 139n. (se soupisem archeologické literatury); P. Sehnoutková, L. D. (1861–1937), bakalářská práce FF MU Brno, 2007.
P: Muzeum východních Čech, Hradec Králové, osobní pozůstalost.
Karel Sklenář
