Verze z 28. 12. 2019, 15:35, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

DOMEČKA Ludvík 2.8.1861-27.4.1937

Z Personal
Ludvík DOMEČKA
Narození 2.8.1861
Místo narození Černovice u Tábora
Úmrtí 27.4.1937
Místo úmrtí Hradec Králové
Povolání 53- Historik
52- Archeolog
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 303-304
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45691

DOMEČKA, Ludvík, * 2. 8. 1861 Černovice u Tábora, † 27. 4. 1937 Hradec Králové, úředník, muzejník, archeolog, historik

Syn panského úředníka. Po maturitě na gymnáziu v Jindřichově Hradci (1881) absolvoval 1887 právnickou fakultu na české pražské univerzitě (doktorské zkoušky nesložil), poté praktikoval u notáře v Třeboni a od 1892 v advokátní kanceláři v Jindřichově Hradci. 1894 odešel do Hradce Králové jako městský koncipient, 1895 se stal tajemníkem městského muzea, 1899 tajemníkem a 1919 ředitelem městských úřadů; do výslužby odešel 1929. Už v jižních Čechách se věnoval historii, archivním studiím a publikoval o regionální historii. V Hradci Králové se stal městským kronikářem a všestranným kulturním činitelem. Spolupracoval se starostou F. Ulrichem při budování moderního města, podílel se na vzniku městské knihovny, avšak největší zásluhy si získal o tamní Městské muzeum (dnešní Muzeum východních Čech), jež prakticky sám vybudoval a 1895–1932 také řídil. Od 1929 byl i jeho archivářem. Rozmnožil a uspořádal sbírky, archeologické i založil. Podnítil stavbu (1907–12) dnešní muzejní budovy, která se zařadila k nejlepším projektům architekta J. Kotěry. Vybudoval v ní nové expozice archeologie a historie města a regionu. Z obou zmíněných, ale i dalších oborů uveřejnil od 1882 desítky samostatných prací a stovky studií a článků; zčásti se v nich vracel i k jihočeským námětům. D. činnost byla 1919 oceněna členstvím v muzejní radě Svazu československých muzeí hned od jeho vzniku, později i členstvím čestným. Díky D. se 1934 v Hradci Králové konal Sjezd československých muzeí. Jako konzervátor státní památkové péče (od 1910) a jednatel Archeologické komise ČAVU zachraňoval památky na Hradecku. Pravěké a raně středověké archeologii se výrazněji věnoval po 1900. Po vzniku Státního archeologického ústavu (1919) se stal jeho jednatelem pro Hradecko a Rychnovsko. Provedl, zejména za spolupráce muzejního kustoda F. Žaloudka, řadu terénních výzkumů zaměřených především na žárová pohřebiště kultur popelnicových polí doby bronzové a starší železné. Ve své době patřil k nejlepším českým archeologům.

D: Průvodce po Jindřichově Hradci a okolí, 1888, 1889; Osídlení krajiny jindřicho-hradecké a novo-bystřické, 1893; Průvodce po Hradci Králové a okolí, 1894, 2. vyd. 1910; Nové předhistorické nálezy v severovýchodních Čechách, in: PA, 1898–1904, průběžně; Sídliště člověka starší doby kamenné ve Svobodných Dvorech, 1899; Čechy v době předhistorické, 1913; O plastické výzdobě na zvonech zvonařů královéhradeckých, 1918; Historický význam Hradce Králové, in: Osvěta lidu, 1924, od č. 17, průběžně; Historie žurnalistiky královéhradecké, 1924; Třicet let veřejné činnosti JUDra. F. Ulricha, 1925; Hradištní hroby v Hradci Králové a okolí, in: Obzor praehistorický, 1925, s. 43n.; Královéhradecko 1 (s F. L. Sálem), 1928; Obchodní cesty na Hradecku v době předhistorické, 1929; Ladislav Jan Pospíšil, 1933; Krajina při Divoké Orlici a jejích přítocích v době předhistorické, 1935; Královéhradečtí konváři a jejich křtitelnice, 1936; Stará radnice v Hradci Králové, 1937.

L: OSN 28, s. 280; OSND 2/1, s. 201; K. Buchtela, L. D., in: Pravěk 7, 1911, s. 96n.; F. Tichý, L. D., in: Zpráva o činnosti Městského průmyslového a historického musea v Hradci Králové za rok 1937, 1938, s. 19n.; J. Filip, Enzyklopädisches Handbuch zur Ur- und Frühgeschichte Europas 1, 1966, s. 300; V. Vokolek, L. D., in: Acta Musei Reginaehradecensis 11 B, 1967–69, s. 9n.; F. Vích, L. D. Personální bibliografie, 1979; Kutnar, s. 640; R. Melichar, L. D. a jeho rod, in: Heraldika a genealogie, 1982, s. 36n.; J. Hoffmannová – J. Pražáková (ed.), Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 144n.; Sklenář, s. 139n. (se soupisem archeologické literatury); P. Sehnoutková, L. D. (1861–1937), bakalářská práce FF MU Brno, 2007.

P: Muzeum východních Čech, Hradec Králové, osobní pozůstalost.

Karel Sklenář