DOMORÁZEK Karel 28.1.1875-27.6.1943: Porovnání verzí

Z Personal
(DOMORÁZEK_Karel_28.1.1875-27.6.1943)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Karel DOMORÁZEK
 
| jméno = Karel DOMORÁZEK
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Domorazek Karel portret.JPG
 
| datum narození = 28.1.1875
 
| datum narození = 28.1.1875
| místo narození =  
+
| místo narození = Tábor
 
| datum úmrtí = 27.6.1943
 
| datum úmrtí = 27.6.1943
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 20- Finančník nebo pojišťovák
+
| povolání = 20- Finančník nebo pojišťovák<br />72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br />63- Spisovatel<br />
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
+
68- Redaktor nebo žurnalista
+
63- Spisovatel
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel DOMORÁZEK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 307-308
 +
}}
 +
'''DOMORÁZEK, Karel''', ''* 28. 1. 1875 Tábor, † 27. 6. 1943 Praha, úředník, funkcionář Sokola, spisovatel''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny gymnaziálního profesora. D. absolvoval
 +
gymnázium na Královských Vinohradech (Praha) a pokračoval
 +
ve studiu práv na české univerzitě. Od mládí se zajímal
 +
o uměleckou tvorbu a dějiny umění. Po ukončení právnické
 +
fakulty dostal příležitost zdokonalit se v oboru svého zájmu
 +
na univerzitách v Mnichově, Berlíně, Hamburku a Kodani.
 +
Po návratu ze studijních cest vstoupil 1909 do státní služby
 +
k Zemskému finančnímu ředitelství v Praze jako koncipista.
 +
Celoživotně se věnoval úřední kariéře v oblasti finanční správy.
 +
Po vzniku samostatného Československa se stal prezidentem
 +
finančního ředitelství v Košicích, později v Užhorodě, 1929
 +
byl povýšen do funkce vládního rady a působil jako přednosta
 +
personální skupiny na prezidiu Zemského finančního ředitelství
 +
v Praze.
 +
 
 +
Jeho zájem o umění vyústil už počátkem 20. století v psaní
 +
referátů a recenzí pro periodický tisk, zejména pro ''Rozhledy''
 +
(1901–05) a ''Národní politiku'' (1905–08). Příležitostně psal
 +
také pro ''Pedagogické rozhledy'', ''Pokrokovou revue'', ''Čin'' ad. Práce
 +
uměleckého referenta jej přivedla i k vytvoření dvou monografií
 +
věnovaných Mikoláši Alšovi (1902, 1904). Vedle toho
 +
se podílel na organizaci kulturních akcí (výstavy, divadelní
 +
představení) v rámci Mladého sdružení na Královských
 +
Vinohradech a Klubu za starou Prahu. Od 1909 pracoval velmi
 +
intenzivně také pro sokolské hnutí. Staral se o kulturní aktivity
 +
jako předseda vzdělávacího odboru vinohradské jednoty.
 +
Byl funkcionářem Sokola na regionální (Žižkov, středočeská
 +
župa) i ústřední úrovni (předsednictvo České obce sokolské).
 +
Se sokolským hnutím souvisela i značná část D. samostatné
 +
literární tvorby. Psal básně, texty k písním, oslavné projevy
 +
k jubileím, životním výročím a úmrtím významných sokolských
 +
činovníků, humoristické komentáře a satirické verše
 +
k šibřinkám i scénáře ke sletovým scénám (''Maratón'', 1912;
 +
''Pád tyrana'', 1926; ''Tyršův sen'', 1932). Za jeho nejvýznamnější
 +
tvůrčí čin ve prospěch Sokola před první světovou válkou
 +
se považují ''Sokolské pohádky'' (1912), které vyzývaly k národní
 +
jednotě a spolupráci.
 +
 
 +
Veřejnosti se D. představil také jako lyrický básník sbírkou
 +
''Na jiné struně'' (b. d., 1932) a autor biografických prací: ''Dr.''
 +
''Miroslav Tyrš'' (1918), ''Sokolství Ed. Grégra'' (1927), ''O Janu''
 +
''Herbenovi'' (1938). Různorodost D. tvorby podtrhly edice díla
 +
M. Tyrše a okrajově i překlady. Používal pseudonymy Bratr
 +
Ruch, K. D. Mráz.
 +
 
 +
'''D:''' soupis in: LČL 1, s. 583. Podrobná bibliografie, in: P. Ježek, Česká knižní
 +
tělovýchovná literatura od první poloviny 19. století až do roku 1918, in: Tělovýchovný
 +
sborník. Supplementum 1, 1967, s. 37n.; týž, Česká tělovýchovná
 +
a sportovní literatura 1919–1945, 1, 2002, s. 156–158.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 28, s. 280n.; OSND 2/1, s. 205; MSN 2, s. 338; LČL 1, 582n.; ČsB
 +
1, nestr.; AČP, s. 76n.; J. Nováček, Osobní zprávy. Marginálie, 1943.
 +
 
 +
'''P:''' NM Praha, Archiv oddělení dějin tělesné výchovy a sportu.
 +
 
 +
Pavla Vošahlíková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:20- Finančník nebo pojišťovák]]
 
[[Kategorie:20- Finančník nebo pojišťovák]]
Řádka 20: Řádka 76:
  
 
[[Kategorie:1875]]
 
[[Kategorie:1875]]
 +
[[Kategorie:Tábor]]
 
[[Kategorie:1943]]
 
[[Kategorie:1943]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 2. 1. 2020, 10:49

Karel DOMORÁZEK
Narození 28.1.1875
Místo narození Tábor
Úmrtí 27.6.1943
Místo úmrtí Praha
Povolání 20- Finančník nebo pojišťovák
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
68- Redaktor nebo žurnalista
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 307-308
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45702

DOMORÁZEK, Karel, * 28. 1. 1875 Tábor, † 27. 6. 1943 Praha, úředník, funkcionář Sokola, spisovatel

Pocházel z rodiny gymnaziálního profesora. D. absolvoval gymnázium na Královských Vinohradech (Praha) a pokračoval ve studiu práv na české univerzitě. Od mládí se zajímal o uměleckou tvorbu a dějiny umění. Po ukončení právnické fakulty dostal příležitost zdokonalit se v oboru svého zájmu na univerzitách v Mnichově, Berlíně, Hamburku a Kodani. Po návratu ze studijních cest vstoupil 1909 do státní služby k Zemskému finančnímu ředitelství v Praze jako koncipista. Celoživotně se věnoval úřední kariéře v oblasti finanční správy. Po vzniku samostatného Československa se stal prezidentem finančního ředitelství v Košicích, později v Užhorodě, 1929 byl povýšen do funkce vládního rady a působil jako přednosta personální skupiny na prezidiu Zemského finančního ředitelství v Praze.

Jeho zájem o umění vyústil už počátkem 20. století v psaní referátů a recenzí pro periodický tisk, zejména pro Rozhledy (1901–05) a Národní politiku (1905–08). Příležitostně psal také pro Pedagogické rozhledy, Pokrokovou revue, Čin ad. Práce uměleckého referenta jej přivedla i k vytvoření dvou monografií věnovaných Mikoláši Alšovi (1902, 1904). Vedle toho se podílel na organizaci kulturních akcí (výstavy, divadelní představení) v rámci Mladého sdružení na Královských Vinohradech a Klubu za starou Prahu. Od 1909 pracoval velmi intenzivně také pro sokolské hnutí. Staral se o kulturní aktivity jako předseda vzdělávacího odboru vinohradské jednoty. Byl funkcionářem Sokola na regionální (Žižkov, středočeská župa) i ústřední úrovni (předsednictvo České obce sokolské). Se sokolským hnutím souvisela i značná část D. samostatné literární tvorby. Psal básně, texty k písním, oslavné projevy k jubileím, životním výročím a úmrtím významných sokolských činovníků, humoristické komentáře a satirické verše k šibřinkám i scénáře ke sletovým scénám (Maratón, 1912; Pád tyrana, 1926; Tyršův sen, 1932). Za jeho nejvýznamnější tvůrčí čin ve prospěch Sokola před první světovou válkou se považují Sokolské pohádky (1912), které vyzývaly k národní jednotě a spolupráci.

Veřejnosti se D. představil také jako lyrický básník sbírkou Na jiné struně (b. d., 1932) a autor biografických prací: Dr. Miroslav Tyrš (1918), Sokolství Ed. Grégra (1927), O Janu Herbenovi (1938). Různorodost D. tvorby podtrhly edice díla M. Tyrše a okrajově i překlady. Používal pseudonymy Bratr Ruch, K. D. Mráz.

D: soupis in: LČL 1, s. 583. Podrobná bibliografie, in: P. Ježek, Česká knižní tělovýchovná literatura od první poloviny 19. století až do roku 1918, in: Tělovýchovný sborník. Supplementum 1, 1967, s. 37n.; týž, Česká tělovýchovná a sportovní literatura 1919–1945, 1, 2002, s. 156–158.

L: OSN 28, s. 280n.; OSND 2/1, s. 205; MSN 2, s. 338; LČL 1, 582n.; ČsB 1, nestr.; AČP, s. 76n.; J. Nováček, Osobní zprávy. Marginálie, 1943.

P: NM Praha, Archiv oddělení dějin tělesné výchovy a sportu.

Pavla Vošahlíková