DOMORÁZEK Karel 28.1.1875-27.6.1943: Porovnání verzí
(DOMORÁZEK_Karel_28.1.1875-27.6.1943) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Karel DOMORÁZEK | | jméno = Karel DOMORÁZEK | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Domorazek Karel portret.JPG |
| datum narození = 28.1.1875 | | datum narození = 28.1.1875 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Tábor |
| datum úmrtí = 27.6.1943 | | datum úmrtí = 27.6.1943 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
− | | povolání = 20- Finančník nebo pojišťovák | + | | povolání = 20- Finančník nebo pojišťovák<br />72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br />63- Spisovatel<br /> |
− | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | + | |
− | 68- Redaktor nebo žurnalista | + | |
− | 63- Spisovatel | + | |
− | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 307-308 |
+ | }} | ||
+ | '''DOMORÁZEK, Karel''', ''* 28. 1. 1875 Tábor, † 27. 6. 1943 Praha, úředník, funkcionář Sokola, spisovatel'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny gymnaziálního profesora. D. absolvoval | ||
+ | gymnázium na Královských Vinohradech (Praha) a pokračoval | ||
+ | ve studiu práv na české univerzitě. Od mládí se zajímal | ||
+ | o uměleckou tvorbu a dějiny umění. Po ukončení právnické | ||
+ | fakulty dostal příležitost zdokonalit se v oboru svého zájmu | ||
+ | na univerzitách v Mnichově, Berlíně, Hamburku a Kodani. | ||
+ | Po návratu ze studijních cest vstoupil 1909 do státní služby | ||
+ | k Zemskému finančnímu ředitelství v Praze jako koncipista. | ||
+ | Celoživotně se věnoval úřední kariéře v oblasti finanční správy. | ||
+ | Po vzniku samostatného Československa se stal prezidentem | ||
+ | finančního ředitelství v Košicích, později v Užhorodě, 1929 | ||
+ | byl povýšen do funkce vládního rady a působil jako přednosta | ||
+ | personální skupiny na prezidiu Zemského finančního ředitelství | ||
+ | v Praze. | ||
+ | |||
+ | Jeho zájem o umění vyústil už počátkem 20. století v psaní | ||
+ | referátů a recenzí pro periodický tisk, zejména pro ''Rozhledy'' | ||
+ | (1901–05) a ''Národní politiku'' (1905–08). Příležitostně psal | ||
+ | také pro ''Pedagogické rozhledy'', ''Pokrokovou revue'', ''Čin'' ad. Práce | ||
+ | uměleckého referenta jej přivedla i k vytvoření dvou monografií | ||
+ | věnovaných Mikoláši Alšovi (1902, 1904). Vedle toho | ||
+ | se podílel na organizaci kulturních akcí (výstavy, divadelní | ||
+ | představení) v rámci Mladého sdružení na Královských | ||
+ | Vinohradech a Klubu za starou Prahu. Od 1909 pracoval velmi | ||
+ | intenzivně také pro sokolské hnutí. Staral se o kulturní aktivity | ||
+ | jako předseda vzdělávacího odboru vinohradské jednoty. | ||
+ | Byl funkcionářem Sokola na regionální (Žižkov, středočeská | ||
+ | župa) i ústřední úrovni (předsednictvo České obce sokolské). | ||
+ | Se sokolským hnutím souvisela i značná část D. samostatné | ||
+ | literární tvorby. Psal básně, texty k písním, oslavné projevy | ||
+ | k jubileím, životním výročím a úmrtím významných sokolských | ||
+ | činovníků, humoristické komentáře a satirické verše | ||
+ | k šibřinkám i scénáře ke sletovým scénám (''Maratón'', 1912; | ||
+ | ''Pád tyrana'', 1926; ''Tyršův sen'', 1932). Za jeho nejvýznamnější | ||
+ | tvůrčí čin ve prospěch Sokola před první světovou válkou | ||
+ | se považují ''Sokolské pohádky'' (1912), které vyzývaly k národní | ||
+ | jednotě a spolupráci. | ||
+ | |||
+ | Veřejnosti se D. představil také jako lyrický básník sbírkou | ||
+ | ''Na jiné struně'' (b. d., 1932) a autor biografických prací: ''Dr.'' | ||
+ | ''Miroslav Tyrš'' (1918), ''Sokolství Ed. Grégra'' (1927), ''O Janu'' | ||
+ | ''Herbenovi'' (1938). Různorodost D. tvorby podtrhly edice díla | ||
+ | M. Tyrše a okrajově i překlady. Používal pseudonymy Bratr | ||
+ | Ruch, K. D. Mráz. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' soupis in: LČL 1, s. 583. Podrobná bibliografie, in: P. Ježek, Česká knižní | ||
+ | tělovýchovná literatura od první poloviny 19. století až do roku 1918, in: Tělovýchovný | ||
+ | sborník. Supplementum 1, 1967, s. 37n.; týž, Česká tělovýchovná | ||
+ | a sportovní literatura 1919–1945, 1, 2002, s. 156–158. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 28, s. 280n.; OSND 2/1, s. 205; MSN 2, s. 338; LČL 1, 582n.; ČsB | ||
+ | 1, nestr.; AČP, s. 76n.; J. Nováček, Osobní zprávy. Marginálie, 1943. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' NM Praha, Archiv oddělení dějin tělesné výchovy a sportu. | ||
+ | |||
+ | Pavla Vošahlíková | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:20- Finančník nebo pojišťovák]] | [[Kategorie:20- Finančník nebo pojišťovák]] | ||
Řádka 20: | Řádka 76: | ||
[[Kategorie:1875]] | [[Kategorie:1875]] | ||
+ | [[Kategorie:Tábor]] | ||
[[Kategorie:1943]] | [[Kategorie:1943]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 2. 1. 2020, 10:49
Karel DOMORÁZEK | |
Narození | 28.1.1875 |
---|---|
Místo narození | Tábor |
Úmrtí | 27.6.1943 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
20- Finančník nebo pojišťovák 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury 68- Redaktor nebo žurnalista 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 307-308 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45702 |
DOMORÁZEK, Karel, * 28. 1. 1875 Tábor, † 27. 6. 1943 Praha, úředník, funkcionář Sokola, spisovatel
Pocházel z rodiny gymnaziálního profesora. D. absolvoval gymnázium na Královských Vinohradech (Praha) a pokračoval ve studiu práv na české univerzitě. Od mládí se zajímal o uměleckou tvorbu a dějiny umění. Po ukončení právnické fakulty dostal příležitost zdokonalit se v oboru svého zájmu na univerzitách v Mnichově, Berlíně, Hamburku a Kodani. Po návratu ze studijních cest vstoupil 1909 do státní služby k Zemskému finančnímu ředitelství v Praze jako koncipista. Celoživotně se věnoval úřední kariéře v oblasti finanční správy. Po vzniku samostatného Československa se stal prezidentem finančního ředitelství v Košicích, později v Užhorodě, 1929 byl povýšen do funkce vládního rady a působil jako přednosta personální skupiny na prezidiu Zemského finančního ředitelství v Praze.
Jeho zájem o umění vyústil už počátkem 20. století v psaní referátů a recenzí pro periodický tisk, zejména pro Rozhledy (1901–05) a Národní politiku (1905–08). Příležitostně psal také pro Pedagogické rozhledy, Pokrokovou revue, Čin ad. Práce uměleckého referenta jej přivedla i k vytvoření dvou monografií věnovaných Mikoláši Alšovi (1902, 1904). Vedle toho se podílel na organizaci kulturních akcí (výstavy, divadelní představení) v rámci Mladého sdružení na Královských Vinohradech a Klubu za starou Prahu. Od 1909 pracoval velmi intenzivně také pro sokolské hnutí. Staral se o kulturní aktivity jako předseda vzdělávacího odboru vinohradské jednoty. Byl funkcionářem Sokola na regionální (Žižkov, středočeská župa) i ústřední úrovni (předsednictvo České obce sokolské). Se sokolským hnutím souvisela i značná část D. samostatné literární tvorby. Psal básně, texty k písním, oslavné projevy k jubileím, životním výročím a úmrtím významných sokolských činovníků, humoristické komentáře a satirické verše k šibřinkám i scénáře ke sletovým scénám (Maratón, 1912; Pád tyrana, 1926; Tyršův sen, 1932). Za jeho nejvýznamnější tvůrčí čin ve prospěch Sokola před první světovou válkou se považují Sokolské pohádky (1912), které vyzývaly k národní jednotě a spolupráci.
Veřejnosti se D. představil také jako lyrický básník sbírkou Na jiné struně (b. d., 1932) a autor biografických prací: Dr. Miroslav Tyrš (1918), Sokolství Ed. Grégra (1927), O Janu Herbenovi (1938). Různorodost D. tvorby podtrhly edice díla M. Tyrše a okrajově i překlady. Používal pseudonymy Bratr Ruch, K. D. Mráz.
D: soupis in: LČL 1, s. 583. Podrobná bibliografie, in: P. Ježek, Česká knižní tělovýchovná literatura od první poloviny 19. století až do roku 1918, in: Tělovýchovný sborník. Supplementum 1, 1967, s. 37n.; týž, Česká tělovýchovná a sportovní literatura 1919–1945, 1, 2002, s. 156–158.
L: OSN 28, s. 280n.; OSND 2/1, s. 205; MSN 2, s. 338; LČL 1, 582n.; ČsB 1, nestr.; AČP, s. 76n.; J. Nováček, Osobní zprávy. Marginálie, 1943.
P: NM Praha, Archiv oddělení dějin tělesné výchovy a sportu.
Pavla Vošahlíková