DONATH Oskar 14.4.1882-20.8.1940: Porovnání verzí

Z Personal
(DONATH_Oskar_14.4.1882-20.8.1940)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 14.4.1882
 
| datum narození = 14.4.1882
| místo narození =  
+
| místo narození = Újezdec (č. o. Přerov)
 
| datum úmrtí = 20.8.1940
 
| datum úmrtí = 20.8.1940
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
55- Jazykovědec
 
55- Jazykovědec
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Oskar DONATH
+
}}
 +
'''DONATH, Oskar''', ''* 14. 4. 1882 Újezdec (č. o. Přerov), † 20. 8. 1940 Praha, pedagog, spisovatel, literární a kulturní historik, překladatel''
 +
 
 +
Byl synem správce statku Wilhelma D. a Rosy, roz. Kulkové
 +
z Přerova. Dětství prožil v českém prostředí na venkově, kde
 +
měla ovdovělá matka malý obchod. 1902 maturoval na českém
 +
gymnáziu v Přerově, 1902–07 studoval slavistiku a germanistiku
 +
na filozofické fakultě vídeňské univerzity. Obhájil
 +
disertaci ''Siegfried Kapper’s Leben und Wirken'' a byl promován
 +
titulem PhDr. Po celý život působil jako profesor češtiny
 +
na německých středních školách. Od 1907 učil na zemské
 +
reálce v Hodoníně, 1913 přešel na státní gymnázium v Brně,
 +
kde několik let externě vyučoval i na německém chlapeckém
 +
židovském gymnáziu, a 1930 nastoupil na malostranské gymnázium
 +
v Praze.
 +
 
 +
Věnoval se didaktice češtiny na německých středních školách
 +
a vztahům mezi českým židovstvím a českou literaturou.
 +
Ve 20. letech napsal učebnici české gramatiky, čítanku a rukověť
 +
literatury. Vypracoval se ve vynikajícího znalce české
 +
literatury. Po celý život se zabýval osobností Siegfrieda (vl.
 +
jm. Salomona) Kappera. Studie v časopisech věnoval i jiným
 +
židovským spisovatelům (L. A. Frankl, V. Rakous) či vztahu
 +
některých osobností k židovství (A. Jirásek, K. H. Mácha,
 +
T. G. Masaryk, J. Neruda). Vydal v Brně vlastním nákladem
 +
dvousvazkovou syntézu ''Židé a židovství v české literatuře 19.''
 +
''a 20. století''. V ní se zabýval židovskou tematikou včetně starozákonních
 +
motivů (interpretoval pozitivní obraz Žida v české
 +
literatuře a hledal příčiny jeho negativního zobrazení) a také
 +
spisovateli (V. Vohryzek, J. Kohn, V. Rakous, E. Hostovský,
 +
K. Poláček, F. Gellner, O. Fischer, F. Langer, F. Gottlieb ad.).
 +
K tomu připojil výklady o integraci českých Židů do kultury,
 +
vývojový obraz publicistiky směru asimilačního (od 1881)
 +
a sionistického (od 1913). Stručnější německou verzi druhého
 +
dílu s názvem ''Jüdisches in der neuen tschechischen Literatur''
 +
''(Židé a židovství v nové české literatuře)'' doplnil o odkazy na německé
 +
překlady uváděných českých literárních děl. V kulturněhistorické
 +
monografické práci ''Böhmische Dorfjuden (Vesničtí''
 +
''Židé v Čechách)'', dodatku díla ''Židé a židovství …'', sledoval běžný
 +
životní styl Židů venkovanů a doplnil ho ukázkami z tvorby
 +
českých autorů 19. a 20. století (V. Rakous, A. Mrštík,
 +
K. Klostermann, E. Vachek, J. Vrba, T. G. Masaryk a z německy
 +
psané prózy L. Kompert), které většinou rovněž přeložil
 +
do němčiny.
 +
 
 +
Publikoval v odborných časopisech a novinách, např. v berlínském
 +
''Archiv für slavische Philologie'', brněnském ''Jüdische''
 +
''Volksstimme'' (1920–25), ''Hickl’s illustrierter jüdischer Volkskalender''
 +
(1922–26), ''Lidových novinách'' (1922–37), ''Kalendáři''
 +
''českožidovském'' (1926–35), ''B’nai B’rith. Měsíčníku velkolóže''
 +
''pro československý stát'' (1928–37), pražském ''Selbstwehr'' a v ostravských
 +
''Zprávách obecních Zemského svazu náboženských''
 +
''obcí na Moravě, ve Slezsku a náboženských obcí k těmto příslušným''.
 +
Referoval hlavně o beletristických a historických dílech
 +
či o německé slavistice.
 +
 
 +
Již za svého působení v Hodoníně vydal ve výroční zprávě
 +
německé reálky 1911/12 biografii vídeňského revolučního
 +
žurnalisty Sigmunda Kolische. Další drobnější práce uložil
 +
mj. do sborníků ''Festschrift zur Feier des 350 jährigen Bestandes''
 +
''des deutschen Staatsgymnasiums in Brünn'' (1928) a ''Karel Hynek''
 +
''Mácha, osobnost, dílo, ohlas'' (ed. A. Novák, 1937). K posledním
 +
patří článek ''Pražské ghetto v české literatuře'' otištěný
 +
v ''Židovském kalendáři na rok 1938/39''. Přednášel na schůzích
 +
Literárněhistorické společnosti československé v Praze
 +
a ve velkolóži B’nai B’rith. Oženil se patrně 1910 a vychoval
 +
jednu dceru. Byl pohřben na Novém židovském hřbitově
 +
na Olšanech.
 +
 
 +
'''D:''' didaktické příručky: Leitfaden der tschechischen Literaturgeschichte für
 +
die Oberklassen deutscher Mittelschulen, 1920 (s K. Federmannem); Kurzgefasste
 +
Schulgrammatik der tschechischen Sprache für die Oberklassen
 +
deutscher Mittelschulen. Mit deutschen Übersetzungsübungen, 1921; Čechisches
 +
Lesebuch für die Oberklassen deutscher Mittelschulen, 1930; Die
 +
Zeitung im Querschnitt. Hilfsbuch der deutschen Konversation (1934,
 +
s K. Polákem a H. Siebenscheinem); editor: Tschechische Novellen 1. Die
 +
humoristische Novelle im Vormärz: Langer, Rubeš, Tyl, Chocholoušek; 2.
 +
Die Dorfgeschichte: B. Němcová, Pohorská vesnice, Vídeň 1913; práce
 +
o literatuře: Der tschechische Dichter Jan Neruda und sein Verhältnis zum
 +
Judentum, 1922; Židé a židovství v české literatuře 19. století. 1. Od K.
 +
H. Máchy do Jar. Vrchlického, 1923; Böhmische Dorfjuden, 1926; Židé
 +
a židovství v české literatuře 19. a 20. století. 2. Od Jar. Vrchlického do doby
 +
přítomné, 1930; Jüdisches in der neuen tschechischen Literatur, in: Jahrbuch
 +
der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechoslovakischen Republik
 +
3, 1931, s. 1–144; S. Kapper’s Leben und Wirken, in: Archiv für slawische
 +
Philologie 30, 1908/09; S. Kapper osmačtyřicátníkem, 1926; Siegfried Kapper
 +
(1. Teil: Kappers Leben und Werke; 2. Teil: Dokumente), in: Jahrbuch
 +
der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechoslovakischen Republik
 +
6, 1934, s. 323–442; ostatní práce: Aus Th. G. Masaryks Leben. Mit Proben
 +
aus seinen Werken, 1920; Juden auf Masaryks Lebensweg, in: Masaryk und
 +
das Judentum, 1931 (totéž Masaryk a židovství, ed. E. Rychnowsky za spolupráce
 +
s O. D. a F. Thiebergerem), s. 132–165.
 +
 
 +
'''L:''' MSN 2, s. 341; Wininger 2, s. 67–68; KSN 3, s. 430; OSND 2/1, s. 207;
 +
Československá vlastivěda 10, 1931, s. 405; BL 2, s. 102; A. Dagan (ed.), The
 +
Jews of Czechoslovakia. Historical Studies and Surveys, Philadelphia – New
 +
York 1968–1984 (1, s. 6, 11, 61, 254, 350n., 467, 531; 2, s. 62); R. Heuer
 +
(ed.), Bibliographia Judaica. Verzeichnis jüdischer Autoren deutscher Sprache
 +
1, München 1979, s. 67, 202; W. Iggers (ed.), Die Juden in Böhmen und
 +
Mähren. Ein historisches Lesebuch, München 1986, s. 90, 386; BJB, s. 37,
 +
99; Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft
 +
18. bis 20. Jahrhundert 1, München 2002, s. 233.
 +
 
 +
'''P:''' NA Praha, matrika narozených židovské náboženské obce Přerov 1848 až
 +
1882, fol. 114, č. řadové 10.
 +
 
 +
Miroslava Kyselá, Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
Řádka 18: Řádka 125:
  
 
[[Kategorie:1882]]
 
[[Kategorie:1882]]
 +
[[Kategorie:Přerov]]
 
[[Kategorie:1940]]
 
[[Kategorie:1940]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 27. 1. 2017, 10:21

Oskar DONATH
Narození 14.4.1882
Místo narození Újezdec (č. o. Přerov)
Úmrtí 20.8.1940
Místo úmrtí Praha
Povolání

63- Spisovatel 55- Jazykovědec

61- Pedagog

DONATH, Oskar, * 14. 4. 1882 Újezdec (č. o. Přerov), † 20. 8. 1940 Praha, pedagog, spisovatel, literární a kulturní historik, překladatel

Byl synem správce statku Wilhelma D. a Rosy, roz. Kulkové z Přerova. Dětství prožil v českém prostředí na venkově, kde měla ovdovělá matka malý obchod. 1902 maturoval na českém gymnáziu v Přerově, 1902–07 studoval slavistiku a germanistiku na filozofické fakultě vídeňské univerzity. Obhájil disertaci Siegfried Kapper’s Leben und Wirken a byl promován titulem PhDr. Po celý život působil jako profesor češtiny na německých středních školách. Od 1907 učil na zemské reálce v Hodoníně, 1913 přešel na státní gymnázium v Brně, kde několik let externě vyučoval i na německém chlapeckém židovském gymnáziu, a 1930 nastoupil na malostranské gymnázium v Praze.

Věnoval se didaktice češtiny na německých středních školách a vztahům mezi českým židovstvím a českou literaturou. Ve 20. letech napsal učebnici české gramatiky, čítanku a rukověť literatury. Vypracoval se ve vynikajícího znalce české literatury. Po celý život se zabýval osobností Siegfrieda (vl. jm. Salomona) Kappera. Studie v časopisech věnoval i jiným židovským spisovatelům (L. A. Frankl, V. Rakous) či vztahu některých osobností k židovství (A. Jirásek, K. H. Mácha, T. G. Masaryk, J. Neruda). Vydal v Brně vlastním nákladem dvousvazkovou syntézu Židé a židovství v české literatuře 19. a 20. století. V ní se zabýval židovskou tematikou včetně starozákonních motivů (interpretoval pozitivní obraz Žida v české literatuře a hledal příčiny jeho negativního zobrazení) a také spisovateli (V. Vohryzek, J. Kohn, V. Rakous, E. Hostovský, K. Poláček, F. Gellner, O. Fischer, F. Langer, F. Gottlieb ad.). K tomu připojil výklady o integraci českých Židů do kultury, vývojový obraz publicistiky směru asimilačního (od 1881) a sionistického (od 1913). Stručnější německou verzi druhého dílu s názvem Jüdisches in der neuen tschechischen Literatur (Židé a židovství v nové české literatuře) doplnil o odkazy na německé překlady uváděných českých literárních děl. V kulturněhistorické monografické práci Böhmische Dorfjuden (Vesničtí Židé v Čechách), dodatku díla Židé a židovství …, sledoval běžný životní styl Židů venkovanů a doplnil ho ukázkami z tvorby českých autorů 19. a 20. století (V. Rakous, A. Mrštík, K. Klostermann, E. Vachek, J. Vrba, T. G. Masaryk a z německy psané prózy L. Kompert), které většinou rovněž přeložil do němčiny.

Publikoval v odborných časopisech a novinách, např. v berlínském Archiv für slavische Philologie, brněnském Jüdische Volksstimme (1920–25), Hickl’s illustrierter jüdischer Volkskalender (1922–26), Lidových novinách (1922–37), Kalendáři českožidovském (1926–35), B’nai B’rith. Měsíčníku velkolóže pro československý stát (1928–37), pražském Selbstwehr a v ostravských Zprávách obecních Zemského svazu náboženských obcí na Moravě, ve Slezsku a náboženských obcí k těmto příslušným. Referoval hlavně o beletristických a historických dílech či o německé slavistice.

Již za svého působení v Hodoníně vydal ve výroční zprávě německé reálky 1911/12 biografii vídeňského revolučního žurnalisty Sigmunda Kolische. Další drobnější práce uložil mj. do sborníků Festschrift zur Feier des 350 jährigen Bestandes des deutschen Staatsgymnasiums in Brünn (1928) a Karel Hynek Mácha, osobnost, dílo, ohlas (ed. A. Novák, 1937). K posledním patří článek Pražské ghetto v české literatuře otištěný v Židovském kalendáři na rok 1938/39. Přednášel na schůzích Literárněhistorické společnosti československé v Praze a ve velkolóži B’nai B’rith. Oženil se patrně 1910 a vychoval jednu dceru. Byl pohřben na Novém židovském hřbitově na Olšanech.

D: didaktické příručky: Leitfaden der tschechischen Literaturgeschichte für die Oberklassen deutscher Mittelschulen, 1920 (s K. Federmannem); Kurzgefasste Schulgrammatik der tschechischen Sprache für die Oberklassen deutscher Mittelschulen. Mit deutschen Übersetzungsübungen, 1921; Čechisches Lesebuch für die Oberklassen deutscher Mittelschulen, 1930; Die Zeitung im Querschnitt. Hilfsbuch der deutschen Konversation (1934, s K. Polákem a H. Siebenscheinem); editor: Tschechische Novellen 1. Die humoristische Novelle im Vormärz: Langer, Rubeš, Tyl, Chocholoušek; 2. Die Dorfgeschichte: B. Němcová, Pohorská vesnice, Vídeň 1913; práce o literatuře: Der tschechische Dichter Jan Neruda und sein Verhältnis zum Judentum, 1922; Židé a židovství v české literatuře 19. století. 1. Od K. H. Máchy do Jar. Vrchlického, 1923; Böhmische Dorfjuden, 1926; Židé a židovství v české literatuře 19. a 20. století. 2. Od Jar. Vrchlického do doby přítomné, 1930; Jüdisches in der neuen tschechischen Literatur, in: Jahrbuch der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechoslovakischen Republik 3, 1931, s. 1–144; S. Kapper’s Leben und Wirken, in: Archiv für slawische Philologie 30, 1908/09; S. Kapper osmačtyřicátníkem, 1926; Siegfried Kapper (1. Teil: Kappers Leben und Werke; 2. Teil: Dokumente), in: Jahrbuch der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechoslovakischen Republik 6, 1934, s. 323–442; ostatní práce: Aus Th. G. Masaryks Leben. Mit Proben aus seinen Werken, 1920; Juden auf Masaryks Lebensweg, in: Masaryk und das Judentum, 1931 (totéž Masaryk a židovství, ed. E. Rychnowsky za spolupráce s O. D. a F. Thiebergerem), s. 132–165.

L: MSN 2, s. 341; Wininger 2, s. 67–68; KSN 3, s. 430; OSND 2/1, s. 207; Československá vlastivěda 10, 1931, s. 405; BL 2, s. 102; A. Dagan (ed.), The Jews of Czechoslovakia. Historical Studies and Surveys, Philadelphia – New York 1968–1984 (1, s. 6, 11, 61, 254, 350n., 467, 531; 2, s. 62); R. Heuer (ed.), Bibliographia Judaica. Verzeichnis jüdischer Autoren deutscher Sprache 1, München 1979, s. 67, 202; W. Iggers (ed.), Die Juden in Böhmen und Mähren. Ein historisches Lesebuch, München 1986, s. 90, 386; BJB, s. 37, 99; Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft 18. bis 20. Jahrhundert 1, München 2002, s. 233.

P: NA Praha, matrika narozených židovské náboženské obce Přerov 1848 až 1882, fol. 114, č. řadové 10.

Miroslava Kyselá, Gustav Novotný