DORAZIL Otakar 19.3.1889-25.8.1979: Porovnání verzí
(DORAZIL_Otakar_19.3.1889-5.9.1979) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Otakar DORAZIL | | jméno = Otakar DORAZIL | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Dorazil Otakar portret.jpg |
| datum narození = 19.3.1889 | | datum narození = 19.3.1889 | ||
| místo narození = Strážnice | | místo narození = Strážnice | ||
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 25.8.1979 |
− | | místo úmrtí = Valašské Meziříčí | + | | místo úmrtí = Valašské Meziříčí |
− | | povolání = 61- Pedagog | + | | povolání = 61- Pedagog<br />53- Historik<br />12- Geograf<br /> |
− | 53- Historik | + | |
− | 12- Geograf | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 317 |
+ | }} | ||
+ | '''DORAZIL, Otakar''', ''* 19. 3. 1889 Strážnice, † 25. 8. 1979 Valašské Meziříčí, historik, geograf'' | ||
− | + | Maturoval na kroměřížské reálce, vystudoval techniku v Brně | |
+ | (stavební inženýr). Od mládí byl činný v abstinentním hnutí | ||
+ | a také v politice (příznivec T. G. Masaryka a realistické strany, | ||
+ | podílel se mj. na Masarykově volební kampani na Valašsku). | ||
+ | Ve Valašském Meziříčí stál i u zrodu veřejné čítárny a knihovny. | ||
+ | Za první světové války spravoval tábory pro utečence | ||
+ | z Haliče. 1919 se stal spoluzakladatelem Československého | ||
+ | červeného kříže (ČSČK), ve 20. letech působil jako přednosta | ||
+ | tiskové kanceláře Společnosti ČSČK. Později vystudoval zeměpis | ||
+ | a historii na UK (1930) a učil na středních školách. | ||
+ | 1945–50 byl lektorem výuky dějepisu na Filozofické fakultě | ||
+ | UK. Proslul především jako autor populárně-naučných textů | ||
+ | a encyklopedických příruček (''Světové dějiny v kostce'', 1946 | ||
+ | a další vydání, doplněné J. Haubeltem, 1995) a atlasů, které | ||
+ | se pro svou přehlednost staly oblíbenými a znovuvydány byly | ||
+ | ještě v 90. letech. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Henri Dunant, 1927; Vládcové v dějinách Evropy 1–5, 1934–36; Dějepisná | ||
+ | příručka, 1935; Dramata bouřlivé doby, 1936; Dějepisný atlas, 1937; | ||
+ | Vládcové nového věku 1–4, 1937–38; Světové dějiny v kostce, 1946; Kroniky | ||
+ | mluví, 1946; Poklady starověkého písemnictví, 1947; Objevitelé nových | ||
+ | světů, 1959. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' V. Häufler, Dějiny geografie na Univerzitě Karlově 1348–1967, 1968, | ||
+ | s. 382; J. Polišenský, Dr. O. D. devadesátníkem, in: Lidová demokracie 19. | ||
+ | 3. 1979, s. 5; týž, Historik v měnícím se světě, 2001, s. 36, 93, 185, 278; | ||
+ | J. Tomeš, Mistr historické příručky, in: Svobodné slovo 18. 3. 1989; (j), | ||
+ | Bádal o dějinách kultury, in: Lidová demokracie 18. 3. 1989; ČBS, s. 115; | ||
+ | Tomeš 1, s. 247. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' LA PNP Praha, osobní pozůstalost (neuspořádáno). | ||
+ | |||
+ | Jiří Martínek | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] |
Aktuální verze z 2. 1. 2020, 13:22
Otakar DORAZIL | |
Narození | 19.3.1889 |
---|---|
Místo narození | Strážnice |
Úmrtí | 25.8.1979 |
Místo úmrtí | Valašské Meziříčí |
Povolání |
61- Pedagog 53- Historik 12- Geograf |
Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 317 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=51755 |
DORAZIL, Otakar, * 19. 3. 1889 Strážnice, † 25. 8. 1979 Valašské Meziříčí, historik, geograf
Maturoval na kroměřížské reálce, vystudoval techniku v Brně (stavební inženýr). Od mládí byl činný v abstinentním hnutí a také v politice (příznivec T. G. Masaryka a realistické strany, podílel se mj. na Masarykově volební kampani na Valašsku). Ve Valašském Meziříčí stál i u zrodu veřejné čítárny a knihovny. Za první světové války spravoval tábory pro utečence z Haliče. 1919 se stal spoluzakladatelem Československého červeného kříže (ČSČK), ve 20. letech působil jako přednosta tiskové kanceláře Společnosti ČSČK. Později vystudoval zeměpis a historii na UK (1930) a učil na středních školách. 1945–50 byl lektorem výuky dějepisu na Filozofické fakultě UK. Proslul především jako autor populárně-naučných textů a encyklopedických příruček (Světové dějiny v kostce, 1946 a další vydání, doplněné J. Haubeltem, 1995) a atlasů, které se pro svou přehlednost staly oblíbenými a znovuvydány byly ještě v 90. letech.
D: Henri Dunant, 1927; Vládcové v dějinách Evropy 1–5, 1934–36; Dějepisná příručka, 1935; Dramata bouřlivé doby, 1936; Dějepisný atlas, 1937; Vládcové nového věku 1–4, 1937–38; Světové dějiny v kostce, 1946; Kroniky mluví, 1946; Poklady starověkého písemnictví, 1947; Objevitelé nových světů, 1959.
L: V. Häufler, Dějiny geografie na Univerzitě Karlově 1348–1967, 1968, s. 382; J. Polišenský, Dr. O. D. devadesátníkem, in: Lidová demokracie 19. 3. 1979, s. 5; týž, Historik v měnícím se světě, 2001, s. 36, 93, 185, 278; J. Tomeš, Mistr historické příručky, in: Svobodné slovo 18. 3. 1989; (j), Bádal o dějinách kultury, in: Lidová demokracie 18. 3. 1989; ČBS, s. 115; Tomeš 1, s. 247.
P: LA PNP Praha, osobní pozůstalost (neuspořádáno).
Jiří Martínek