Biografický slovník
DORAZIL Otakar 19.3.1889-25.8.1979: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku DORAZIL Otakar 19.3.1889-5.9.1979 na DORAZIL Otakar 19.3.1889-25.8.1979 bez založení přesměrování) |
|||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 25.8.1979 | | datum úmrtí = 25.8.1979 | ||
| místo úmrtí = Valašské Meziříčí | | místo úmrtí = Valašské Meziříčí | ||
| − | | povolání = 61- Pedagog | + | | povolání = 61- Pedagog<br />53- Historik<br />12- Geograf<br /> |
| − | 53- Historik | + | |
| − | 12- Geograf | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 317 | ||
}} | }} | ||
'''DORAZIL, Otakar''', ''* 19. 3. 1889 Strážnice, † 25. 8. 1979 Valašské Meziříčí, historik, geograf'' | '''DORAZIL, Otakar''', ''* 19. 3. 1889 Strážnice, † 25. 8. 1979 Valašské Meziříčí, historik, geograf'' | ||
Verze z 24. 10. 2019, 19:36
| Otakar DORAZIL | |
 | |
| Narození | 19.3.1889 |
|---|---|
| Místo narození | Strážnice |
| Úmrtí | 25.8.1979 |
| Místo úmrtí | Valašské Meziříčí |
| Povolání |
61- Pedagog 53- Historik 12- Geograf |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 317 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=51755 |
DORAZIL, Otakar, * 19. 3. 1889 Strážnice, † 25. 8. 1979 Valašské Meziříčí, historik, geograf
Maturoval na kroměřížské reálce, vystudoval techniku v Brně (stavební inženýr). Od mládí byl činný v abstinentním hnutí a také v politice (příznivec T. G. Masaryka a realistické strany, podílel se mj. na Masarykově volební kampani na Valašsku). Ve Valašském Meziříčí stál i u zrodu veřejné čítárny a knihovny. Za první světové války spravoval tábory pro utečence z Haliče. 1919 se stal spoluzakladatelem Československého červeného kříže (ČSČK), ve 20. letech působil jako přednosta tiskové kanceláře Společnosti ČSČK. Později vystudoval zeměpis a historii na UK (1930) a učil na středních školách. 1945–50 byl lektorem výuky dějepisu na Filozofické fakultě UK. Proslul především jako autor populárně-naučných textů a encyklopedických příruček (Světové dějiny v kostce, 1946 a další vydání, doplněné J. Haubeltem, 1995) a atlasů, které se pro svou přehlednost staly oblíbenými a znovuvydány byly ještě v 90. letech.
D: Henri Dunant, 1927; Vládcové v dějinách Evropy 1–5, 1934–36; Dějepisná příručka, 1935; Dramata bouřlivé doby, 1936; Dějepisný atlas, 1937; Vládcové nového věku 1–4, 1937–38; Světové dějiny v kostce, 1946; Kroniky mluví, 1946; Poklady starověkého písemnictví, 1947; Objevitelé nových světů, 1959.
L: V. Häufler, Dějiny geografie na Univerzitě Karlově 1348–1967, 1968, s. 382; J. Polišenský, Dr. O. D. devadesátníkem, in: Lidová demokracie 19. 3. 1979, s. 5; týž, Historik v měnícím se světě, 2001, s. 36, 93, 185, 278; J. Tomeš, Mistr historické příručky, in: Svobodné slovo 18. 3. 1989; (j), Bádal o dějinách kultury, in: Lidová demokracie 18. 3. 1989; ČBS, s. 115; Tomeš 1, s. 247.
P: LA PNP Praha, osobní pozůstalost (neuspořádáno).
Jiří Martínek
