Biografický slovník
DOSTÁL Antonín 24.5.1906-29.3.1997: Porovnání verzí
(DOSTÁL_Antonín_24.5.1906-26.2.1997) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Antonín DOSTÁL | | jméno = Antonín DOSTÁL | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Dostal Antonin portret.JPG |
| datum narození = 24.5.1906 | | datum narození = 24.5.1906 | ||
| − | | místo narození = Řimice u | + | | místo narození = Řimice u Olomouce |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 29.3.1997 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Hoboken (New Jersey, USA) |
| povolání = 55- Jazykovědec | | povolání = 55- Jazykovědec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 324 |
| + | }} | ||
| + | '''DOSTÁL, Antonín''', ''* 24. 5. 1906 Řimice u Olomouce, † 29. 3. 1997 Hoboken (New Jersey, USA), slavista, byzantolog, pedagog, odborný spisovatel'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny hostinského a sedláka. 1926 maturoval na reálném | ||
| + | gymnáziu v Litovli, 1926–30 studoval na Filozofické | ||
| + | fakultě UK češtinu – francouzštinu. K zájmu o slavistiku | ||
| + | ho přivedl Miloš Weingart. 1931 obhájil disertaci ''Slovesný'' | ||
| + | ''vid v kodexu Zografském'' a byl promován PhDr. 1930–45 učil | ||
| + | francouzštinu na obchodní akademii v Prostějově a pokračoval | ||
| + | v soukromém studiu slavistiky. Od 1945 pracoval v Kanceláři | ||
| + | staroslověnského slovníku v Praze (původně součást Ústavu | ||
| + | pro jazyk český a od 1946 oddělení Slovanského ústavu). 1948 | ||
| + | se habilitoval na Filozofické fakultě UK na základě monografie | ||
| + | ''Studie o vidovém systému v staroslověnštině''. Přednášel dějiny polského | ||
| + | a ruského jazyka na FF UK a staroslověnštinu a srovnávací | ||
| + | slavistiku na Filozofické fakultě UP v Olomouci. 1953–60 | ||
| + | působil na Vysoké škole ruského jazyka a literatury v Praze, kde | ||
| + | byl 1954 jmenován profesorem a získal titul DrSc. Vyučoval | ||
| + | staroslověnštinu a dějiny českého jazyka, zastával funkce prorektora | ||
| + | a vedoucího katedry českého jazyka a obecné lingvistiky, | ||
| + | byl hlavním redaktorem ''Bulletinu'' školy (1956–61). Od počátku | ||
| + | 50. let se věnoval intenzivně též byzantologii. 1953 | ||
| + | se stal spoluredaktorem časopisu ''Byzantinoslavica'', v němž | ||
| + | se již od 1949 podílel na bibliografii, a 1959–69 byl jeho | ||
| + | hlavním redaktorem. Do 1968 předsedal Československému | ||
| + | komitétu byzantologickému, od 1948 byl členem Associaton | ||
| + | International des Études Byzantines. Ve Slovanském ústavu | ||
| + | spolupracoval až do odchodu do USA také s pracovištěm staroslověnského | ||
| + | slovníku: jednatel redakce ''Slovníku jazyka staroslověnského'' | ||
| + | (1956–69). Podílel se také na přípravě výstavy | ||
| + | ''Velká Morava'' (Brno 1963, Praha 1964). Získal bulharský řád | ||
| + | Cyrila a Metoda I. stupně. 1960–68 působil na Filozofické fakultě | ||
| + | UK jako člen katedry slavistiky, pracoval i jako proděkan | ||
| + | pro zahraniční styky a ředitel Letní školy slovanských studií. | ||
| + | 1968 odešel do emigrace a do 1976 byl profesorem slavistiky | ||
| + | na Brown University v Providence (USA). | ||
| + | |||
| + | Dále publikoval časopisech ''Slavia'', ''Slovo a slovesnost'', ''Studie'' | ||
| + | ''a práce linguistické'', ''Bulletin Vysoké školy ruského jazyka a literatury'', | ||
| + | ''Československá rusistika'', ''Les Études Balkaniques tchécoslovaques'' | ||
| + | a v ''Časopisu pro moderní filologii'', ve sbornících několika | ||
| + | mezinárodních sjezdů slavistů a byzantologů a v ''Acta'' | ||
| + | ''Universitatis Carolinae-Slavica'' | ||
| + | ''Pragensia'' (1, 1959, 3, 1961, | ||
| + | 4, 1962). Měl dva syny: Miloše (* 1939), matematika, který | ||
| + | žije v USA, a Antonína (* 1941?), lékaře-gynekologa, který | ||
| + | tam zemřel. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' J. Popela, Soupis prací prof. A. D., in: Bulletin Vysoké školy ruského | ||
| + | jazyka a literatury, 1966, s. 171–180 (soupis do 1965); T. G. Winner (bez | ||
| + | názvu), in: Byzantine Studies. Études Byzantines 8, 11, 12, 1981, 1984, | ||
| + | 1985, s. 1–12 (kde soupis díla 1966–81); výběr: Práce Josefa Dobrovského | ||
| + | o tvoření slov, in: Josef Dobrovský 1753–1953, 1953, s. 130–155, 521, 563; | ||
| + | Studie o vidovém systému v staroslověnštině, 1954; Vývoj duálu v slovanských | ||
| + | jazycích, zvláště v polštině, 1954; Clozianus, staroslověnský hlaholský | ||
| + | sborník tridentský a innsbrucký, 1959; Die čechoslovakische Sprachwissenschaft | ||
| + | in den Jahren 1933–1944, 1–6, in: Zeitschrift für slavische Philologie | ||
| + | 29, 1961, s. 199–229, 428–446; 30, 1962, s. 162–180, 416–424; 31, 1964, | ||
| + | s. 169–190, 357–401; 32, 1965, s. 166–177; Jazykové problémy cyrilometodějského | ||
| + | období, in: Konferencia o Veľkej Morave a byzantskej misii. Brno – | ||
| + | Nitra 1.–4. X. 1963, Nitra 1963, s. 123–140; Vztahy Velké Moravy s Byzancí | ||
| + | a počátky slovanské psané kultury, in: Annali dell’ Istituto Universitario | ||
| + | Orientale (Sezione Slava) VII, Napoli 1964, s. 1–25; Vznik psané slovanské | ||
| + | kultury v období velkomoravském, in: Výstava Velká Morava, 1100 let tradice | ||
| + | státního a kulturního života, 1964, s. 27–37 (též anglicky, francouzsky, německy | ||
| + | a rusky); Grossmähren und die Anfänge des slawischen Schrifttums, | ||
| + | in: Grossmähren und die christliche Mission bei den Slawen, Wien 1966, | ||
| + | s. 93–102; Historická mluvnice česká. II. Tvarosloví, 2. Časování, 1967; Der | ||
| + | Altrussische Kondakar’, auf Grund des Blagoveščenskij Kondakar’ 2, Giessen | ||
| + | 1976 (3, 1977, 4, 1979, 5, 1980, s H. Rothem). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' B. Havránek, Vědecká činnost A. D., in: Bulletin Vysoké školy ruského | ||
| + | jazyka a literatury, 1966, s. 5–11; týž (bez titulu – dedikace A. D.), in: Byzantinoslavica | ||
| + | 27, 1966, s. 1–6; E. Bláhová, A. D., in: Slavia 66, 1997, s. 157 až | ||
| + | 158; J. Černý – J. Holeš (ed.), Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky, 2008, | ||
| + | s. 134–136 (kde soupis recenzí knižních publikací). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/201689 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Emilie Bláhová | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
[[Kategorie:1906]] | [[Kategorie:1906]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Řimice]] |
[[Kategorie:1997]] | [[Kategorie:1997]] | ||
| + | [[Kategorie:Hoboken]] | ||
Aktuální verze z 2. 1. 2020, 14:16
| Antonín DOSTÁL | |
 | |
| Narození | 24.5.1906 |
|---|---|
| Místo narození | Řimice u Olomouce |
| Úmrtí | 29.3.1997 |
| Místo úmrtí | Hoboken (New Jersey, USA) |
| Povolání | 55- Jazykovědec |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 324 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45731 |
DOSTÁL, Antonín, * 24. 5. 1906 Řimice u Olomouce, † 29. 3. 1997 Hoboken (New Jersey, USA), slavista, byzantolog, pedagog, odborný spisovatel
Pocházel z rodiny hostinského a sedláka. 1926 maturoval na reálném gymnáziu v Litovli, 1926–30 studoval na Filozofické fakultě UK češtinu – francouzštinu. K zájmu o slavistiku ho přivedl Miloš Weingart. 1931 obhájil disertaci Slovesný vid v kodexu Zografském a byl promován PhDr. 1930–45 učil francouzštinu na obchodní akademii v Prostějově a pokračoval v soukromém studiu slavistiky. Od 1945 pracoval v Kanceláři staroslověnského slovníku v Praze (původně součást Ústavu pro jazyk český a od 1946 oddělení Slovanského ústavu). 1948 se habilitoval na Filozofické fakultě UK na základě monografie Studie o vidovém systému v staroslověnštině. Přednášel dějiny polského a ruského jazyka na FF UK a staroslověnštinu a srovnávací slavistiku na Filozofické fakultě UP v Olomouci. 1953–60 působil na Vysoké škole ruského jazyka a literatury v Praze, kde byl 1954 jmenován profesorem a získal titul DrSc. Vyučoval staroslověnštinu a dějiny českého jazyka, zastával funkce prorektora a vedoucího katedry českého jazyka a obecné lingvistiky, byl hlavním redaktorem Bulletinu školy (1956–61). Od počátku 50. let se věnoval intenzivně též byzantologii. 1953 se stal spoluredaktorem časopisu Byzantinoslavica, v němž se již od 1949 podílel na bibliografii, a 1959–69 byl jeho hlavním redaktorem. Do 1968 předsedal Československému komitétu byzantologickému, od 1948 byl členem Associaton International des Études Byzantines. Ve Slovanském ústavu spolupracoval až do odchodu do USA také s pracovištěm staroslověnského slovníku: jednatel redakce Slovníku jazyka staroslověnského (1956–69). Podílel se také na přípravě výstavy Velká Morava (Brno 1963, Praha 1964). Získal bulharský řád Cyrila a Metoda I. stupně. 1960–68 působil na Filozofické fakultě UK jako člen katedry slavistiky, pracoval i jako proděkan pro zahraniční styky a ředitel Letní školy slovanských studií. 1968 odešel do emigrace a do 1976 byl profesorem slavistiky na Brown University v Providence (USA).
Dále publikoval časopisech Slavia, Slovo a slovesnost, Studie a práce linguistické, Bulletin Vysoké školy ruského jazyka a literatury, Československá rusistika, Les Études Balkaniques tchécoslovaques a v Časopisu pro moderní filologii, ve sbornících několika mezinárodních sjezdů slavistů a byzantologů a v Acta Universitatis Carolinae-Slavica Pragensia (1, 1959, 3, 1961, 4, 1962). Měl dva syny: Miloše (* 1939), matematika, který žije v USA, a Antonína (* 1941?), lékaře-gynekologa, který tam zemřel.
D: J. Popela, Soupis prací prof. A. D., in: Bulletin Vysoké školy ruského jazyka a literatury, 1966, s. 171–180 (soupis do 1965); T. G. Winner (bez názvu), in: Byzantine Studies. Études Byzantines 8, 11, 12, 1981, 1984, 1985, s. 1–12 (kde soupis díla 1966–81); výběr: Práce Josefa Dobrovského o tvoření slov, in: Josef Dobrovský 1753–1953, 1953, s. 130–155, 521, 563; Studie o vidovém systému v staroslověnštině, 1954; Vývoj duálu v slovanských jazycích, zvláště v polštině, 1954; Clozianus, staroslověnský hlaholský sborník tridentský a innsbrucký, 1959; Die čechoslovakische Sprachwissenschaft in den Jahren 1933–1944, 1–6, in: Zeitschrift für slavische Philologie 29, 1961, s. 199–229, 428–446; 30, 1962, s. 162–180, 416–424; 31, 1964, s. 169–190, 357–401; 32, 1965, s. 166–177; Jazykové problémy cyrilometodějského období, in: Konferencia o Veľkej Morave a byzantskej misii. Brno – Nitra 1.–4. X. 1963, Nitra 1963, s. 123–140; Vztahy Velké Moravy s Byzancí a počátky slovanské psané kultury, in: Annali dell’ Istituto Universitario Orientale (Sezione Slava) VII, Napoli 1964, s. 1–25; Vznik psané slovanské kultury v období velkomoravském, in: Výstava Velká Morava, 1100 let tradice státního a kulturního života, 1964, s. 27–37 (též anglicky, francouzsky, německy a rusky); Grossmähren und die Anfänge des slawischen Schrifttums, in: Grossmähren und die christliche Mission bei den Slawen, Wien 1966, s. 93–102; Historická mluvnice česká. II. Tvarosloví, 2. Časování, 1967; Der Altrussische Kondakar’, auf Grund des Blagoveščenskij Kondakar’ 2, Giessen 1976 (3, 1977, 4, 1979, 5, 1980, s H. Rothem).
L: B. Havránek, Vědecká činnost A. D., in: Bulletin Vysoké školy ruského jazyka a literatury, 1966, s. 5–11; týž (bez titulu – dedikace A. D.), in: Byzantinoslavica 27, 1966, s. 1–6; E. Bláhová, A. D., in: Slavia 66, 1997, s. 157 až 158; J. Černý – J. Holeš (ed.), Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky, 2008, s. 134–136 (kde soupis recenzí knižních publikací).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Emilie Bláhová
