DOSTÁL Jan 23.7.1861-12.6.1932: Porovnání verzí
(DOSTÁL_Jan_23.7.1861-12.6.1932) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.7.1861 | | datum narození = 23.7.1861 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Hynkov u Olomouce |
| datum úmrtí = 12.6.1932 | | datum úmrtí = 12.6.1932 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Příkazy u Olomouce |
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec | | povolání = 23- Lesník nebo myslivec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DOSTÁL, Jan''' ''(též Johann), * 23. 7. 1861 Hynkov u Olomouce, † 12. 6. 1932 Příkazy u Olomouce, lesník, vynálezce'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny lesního adjunkta statků města Olomouce. | ||
+ | Navštěvoval 1874–77 německou měšťanku v Olomouci. | ||
+ | V šestnácti letech nastoupil jako dobrovolník k rakousko-uherskému válečnému námořnictvu v Pule. 1879 absolvoval | ||
+ | dvouletou námořní školu na školní lodi Schwarzenberg | ||
+ | a několik kursů na jiných plavidlech. 1881 se zúčastnil cesty | ||
+ | kolem světa s korunním princem Rudolfem. 1882 byl jmenován | ||
+ | torpédním instruktorem, který řídil vyučování na školní | ||
+ | lodi, a přešel do stavu admirálské lodi Custozza. 1885 vystoupil | ||
+ | od námořnictva a vrátil se domů. Téhož roku byl přijat | ||
+ | do služeb olomouckých městských statků, kde zůstal po celý | ||
+ | život, a nastoupil lesnickou praxi u otce. Současně získal místo | ||
+ | smluvního hajného v polesí Mutkov u Šternberka, které | ||
+ | zastával do 1892. Mezitím 1888 složil nižší státní zkoušku lesnickou | ||
+ | pro ochranný a dozorčí personál u brněnského místodržitelství | ||
+ | a 1892 se stal lesním dozorcem v Paseckém Žlebu. | ||
+ | Později přešel do polesí Huzová, kde byl dočasně jmenován | ||
+ | zástupcem revírníka. 1894 se oženil s Anastásií Hekelovou | ||
+ | z Příkaz. Od 1895 působil až do penzionování v rozlohou | ||
+ | malém polesí Cholina u Litovle. Tam byl nejprve lesním dozorcem, | ||
+ | 1899 povýšil na podmyslivce a 1908 cholinského | ||
+ | revírníka. 1924 byl jmenován lesním správcem. Do výslužby | ||
+ | odešel 1928. Dožil v Příkazích. | ||
+ | |||
+ | Kromě své profese proslul jako konstruktér a vynálezce. Pro | ||
+ | uplatnění v lesnictví sestavil 1902 žlábkový secí stroj, 1905 | ||
+ | kruhový (ploškový) vysévač lesních semen pro výsev pod | ||
+ | podrostem a doplňování kultur, jenž mu přinesl věhlas, 1909 | ||
+ | následoval dutý rýč válcovitého tvaru pro hroudovou sadbu, | ||
+ | 1915 řádkový secí stroj, jenž se stejně jako rýč rychle rozšířil | ||
+ | v zahradnictvích i lesních školkách, a 1920 domácí sušárna | ||
+ | či luštírna šišek lesních dřevin. Kromě nářadí a pomůcek pro | ||
+ | kulturní a lesní práce obohatil zajímavými vynálezy i myslivost. | ||
+ | Patentoval samočinnou pojistku spouště ručnic a přístroj | ||
+ | pro míření v noci zvaný noktoskop (obojí 1907) či samočinnou | ||
+ | lapačku bažantů (1911). Většina zařízení byla popsána | ||
+ | a vyobrazena v časopise ''Háj''. Největší přízni v cizině se těšily | ||
+ | klešťové vrtáky, a to i v Jižní Africe a Americe. Vídeňské vojenské | ||
+ | technické kanceláři předal návrh na šrapnelovou minu | ||
+ | a zveřejnil záměrné zařízení na pušky a děla (1915). Od 1908 | ||
+ | si patentoval i předměty denní potřeby. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Český lesník-vynálezce, in: Háj 41, 1912, s. 351; J. Frič a kol., Velké vzory | ||
+ | našeho lesnictví, 1958, s. 183–184; E. Hošek, Památce olomouckého lesnického | ||
+ | vynálezce, in: Okresní archiv v Olomouci 1988, 1989, s. 145–147 (kde | ||
+ | další literatura). | ||
+ | |||
+ | '''P:''' ZA Opava, pracoviště Olomouc, rodná matrika římskokatolické fary Náklo, | ||
+ | sign. Ch VIII 9, inv. č. 6424, fol. 383; SOkA Olomouc, fond Archiv | ||
+ | města Olomouce, reg. 1920–40, kart. 58. | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | [[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | ||
[[Kategorie:1861]] | [[Kategorie:1861]] | ||
+ | [[Kategorie:Hynkov]] | ||
[[Kategorie:1932]] | [[Kategorie:1932]] | ||
+ | [[Kategorie:Příkazy]] |
Verze z 1. 2. 2017, 17:51
Jan DOSTÁL | |
Narození | 23.7.1861 |
---|---|
Místo narození | Hynkov u Olomouce |
Úmrtí | 12.6.1932 |
Místo úmrtí | Příkazy u Olomouce |
Povolání | 23- Lesník nebo myslivec |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=71684 |
DOSTÁL, Jan (též Johann), * 23. 7. 1861 Hynkov u Olomouce, † 12. 6. 1932 Příkazy u Olomouce, lesník, vynálezce
Pocházel z rodiny lesního adjunkta statků města Olomouce. Navštěvoval 1874–77 německou měšťanku v Olomouci. V šestnácti letech nastoupil jako dobrovolník k rakousko-uherskému válečnému námořnictvu v Pule. 1879 absolvoval dvouletou námořní školu na školní lodi Schwarzenberg a několik kursů na jiných plavidlech. 1881 se zúčastnil cesty kolem světa s korunním princem Rudolfem. 1882 byl jmenován torpédním instruktorem, který řídil vyučování na školní lodi, a přešel do stavu admirálské lodi Custozza. 1885 vystoupil od námořnictva a vrátil se domů. Téhož roku byl přijat do služeb olomouckých městských statků, kde zůstal po celý život, a nastoupil lesnickou praxi u otce. Současně získal místo smluvního hajného v polesí Mutkov u Šternberka, které zastával do 1892. Mezitím 1888 složil nižší státní zkoušku lesnickou pro ochranný a dozorčí personál u brněnského místodržitelství a 1892 se stal lesním dozorcem v Paseckém Žlebu. Později přešel do polesí Huzová, kde byl dočasně jmenován zástupcem revírníka. 1894 se oženil s Anastásií Hekelovou z Příkaz. Od 1895 působil až do penzionování v rozlohou malém polesí Cholina u Litovle. Tam byl nejprve lesním dozorcem, 1899 povýšil na podmyslivce a 1908 cholinského revírníka. 1924 byl jmenován lesním správcem. Do výslužby odešel 1928. Dožil v Příkazích.
Kromě své profese proslul jako konstruktér a vynálezce. Pro uplatnění v lesnictví sestavil 1902 žlábkový secí stroj, 1905 kruhový (ploškový) vysévač lesních semen pro výsev pod podrostem a doplňování kultur, jenž mu přinesl věhlas, 1909 následoval dutý rýč válcovitého tvaru pro hroudovou sadbu, 1915 řádkový secí stroj, jenž se stejně jako rýč rychle rozšířil v zahradnictvích i lesních školkách, a 1920 domácí sušárna či luštírna šišek lesních dřevin. Kromě nářadí a pomůcek pro kulturní a lesní práce obohatil zajímavými vynálezy i myslivost. Patentoval samočinnou pojistku spouště ručnic a přístroj pro míření v noci zvaný noktoskop (obojí 1907) či samočinnou lapačku bažantů (1911). Většina zařízení byla popsána a vyobrazena v časopise Háj. Největší přízni v cizině se těšily klešťové vrtáky, a to i v Jižní Africe a Americe. Vídeňské vojenské technické kanceláři předal návrh na šrapnelovou minu a zveřejnil záměrné zařízení na pušky a děla (1915). Od 1908 si patentoval i předměty denní potřeby.
L: Český lesník-vynálezce, in: Háj 41, 1912, s. 351; J. Frič a kol., Velké vzory našeho lesnictví, 1958, s. 183–184; E. Hošek, Památce olomouckého lesnického vynálezce, in: Okresní archiv v Olomouci 1988, 1989, s. 145–147 (kde další literatura).
P: ZA Opava, pracoviště Olomouc, rodná matrika římskokatolické fary Náklo, sign. Ch VIII 9, inv. č. 6424, fol. 383; SOkA Olomouc, fond Archiv města Olomouce, reg. 1920–40, kart. 58.
Gustav Novotný