DOSTÁL Josef 2.9.1892-2.7.1917: Porovnání verzí

Z Personal
(DOSTÁL_Josef_2.9.1892-2.7.1917)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Josef DOSTÁL
 
| jméno = Josef DOSTÁL
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Dostal Josef portret1.jpg
 
| datum narození = 2.9.1892
 
| datum narození = 2.9.1892
| místo narození =  
+
| místo narození = Chrudim
 
| datum úmrtí = 2.7.1917
 
| datum úmrtí = 2.7.1917
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Zborov (Ukrajina)
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef DOSTÁL
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 328-329
 +
}}
 +
'''DOSTÁL, Josef''', ''* 2. 9. 1892 Chrudim, † 2. 7. 1917 Zborov (Ukrajina), účastník 1. odboje''
 +
 
 +
Narodil se v dělnické rodině. Vyučil se mechanikem a pracoval
 +
ve strojnickém závodě v rodišti. Do vojska byl povolán
 +
již na jaře 1914 a v srpnu odvelen na východní frontu. Tam
 +
v listopadu 1914 padl u Cecové do ruského zajetí. Okamžitě
 +
se přihlásil do České družiny a 13. 12. 1914 byl v Tarnówě
 +
zařazen do její 2. roty. Do léta 1916 se zúčastnil všech významných
 +
vojenských průzkumů, často hluboko v týlu nepřítele. Bojoval v jednotce Z. Fierlingra, s nímž devětkrát přešel
 +
rakouské a německé zákopy. Stal se držitelem všech čtyř tříd
 +
Kříže sv. Jiří, čímž – byť dlouho jako prostý vojín – požíval
 +
úcty i u vyšších ruských důstojníků. Když R. Medek plánoval
 +
legendární výpad u haličských Brežan, nejvíc spoléhal
 +
na D. odvahu, zkušenost a intelekt. Po brežanské akci obdržel
 +
D. Řád sv. Vladimíra s meči a stuhou. Do poddůstojnické
 +
školy byl velením vyslán 30. 8. 1916, po vyřazení na podzim
 +
přidělen 1. československému střeleckému pluku jako praporčík:
 +
velitel 1. čety 2. roty I. praporu. Na jaře 1917 absolvoval
 +
důstojnický kurs Československé střelecké brigády a převzal
 +
funkci zástupce velitele 2. roty. Aktivně se podílel na přípravě
 +
zborovské operace, stranil se přitom politických rozepří,
 +
neboť se v první řadě považoval za „vojáka svobody“. V bitvě
 +
u Zborova nastoupil po zranění velitele 2. roty K. Vašátka
 +
na jeho místo a za čelního útoku padl. In memoriam byl povýšen
 +
na poručíka.
 +
 
 +
'''L:''' J. Galandauer (ed.), Slovník prvního československého odboje 1914–
 +
1918, 1995, s. 34; J. Fidler, Zborov 1917, 2003, s. 122.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
  
 
[[Kategorie:1892]]
 
[[Kategorie:1892]]
 +
[[Kategorie:Chrudim]]
 
[[Kategorie:1917]]
 
[[Kategorie:1917]]
 +
[[Kategorie:Zborov]]

Aktuální verze z 3. 1. 2020, 10:34

Josef DOSTÁL
Narození 2.9.1892
Místo narození Chrudim
Úmrtí 2.7.1917
Místo úmrtí Zborov (Ukrajina)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 328-329
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79261

DOSTÁL, Josef, * 2. 9. 1892 Chrudim, † 2. 7. 1917 Zborov (Ukrajina), účastník 1. odboje

Narodil se v dělnické rodině. Vyučil se mechanikem a pracoval ve strojnickém závodě v rodišti. Do vojska byl povolán již na jaře 1914 a v srpnu odvelen na východní frontu. Tam v listopadu 1914 padl u Cecové do ruského zajetí. Okamžitě se přihlásil do České družiny a 13. 12. 1914 byl v Tarnówě zařazen do její 2. roty. Do léta 1916 se zúčastnil všech významných vojenských průzkumů, často hluboko v týlu nepřítele. Bojoval v jednotce Z. Fierlingra, s nímž devětkrát přešel rakouské a německé zákopy. Stal se držitelem všech čtyř tříd Kříže sv. Jiří, čímž – byť dlouho jako prostý vojín – požíval úcty i u vyšších ruských důstojníků. Když R. Medek plánoval legendární výpad u haličských Brežan, nejvíc spoléhal na D. odvahu, zkušenost a intelekt. Po brežanské akci obdržel D. Řád sv. Vladimíra s meči a stuhou. Do poddůstojnické školy byl velením vyslán 30. 8. 1916, po vyřazení na podzim přidělen 1. československému střeleckému pluku jako praporčík: velitel 1. čety 2. roty I. praporu. Na jaře 1917 absolvoval důstojnický kurs Československé střelecké brigády a převzal funkci zástupce velitele 2. roty. Aktivně se podílel na přípravě zborovské operace, stranil se přitom politických rozepří, neboť se v první řadě považoval za „vojáka svobody“. V bitvě u Zborova nastoupil po zranění velitele 2. roty K. Vašátka na jeho místo a za čelního útoku padl. In memoriam byl povýšen na poručíka.

L: J. Galandauer (ed.), Slovník prvního československého odboje 1914– 1918, 1995, s. 34; J. Fidler, Zborov 1917, 2003, s. 122.

Martin Kučera