DOSTÁL Josef 2.9.1892-2.7.1917: Porovnání verzí
(DOSTÁL_Josef_2.9.1892-2.7.1917) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Josef DOSTÁL | | jméno = Josef DOSTÁL | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Dostal Josef portret1.jpg |
| datum narození = 2.9.1892 | | datum narození = 2.9.1892 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Chrudim |
| datum úmrtí = 2.7.1917 | | datum úmrtí = 2.7.1917 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Zborov (Ukrajina) |
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 328-329 |
+ | }} | ||
+ | '''DOSTÁL, Josef''', ''* 2. 9. 1892 Chrudim, † 2. 7. 1917 Zborov (Ukrajina), účastník 1. odboje'' | ||
+ | |||
+ | Narodil se v dělnické rodině. Vyučil se mechanikem a pracoval | ||
+ | ve strojnickém závodě v rodišti. Do vojska byl povolán | ||
+ | již na jaře 1914 a v srpnu odvelen na východní frontu. Tam | ||
+ | v listopadu 1914 padl u Cecové do ruského zajetí. Okamžitě | ||
+ | se přihlásil do České družiny a 13. 12. 1914 byl v Tarnówě | ||
+ | zařazen do její 2. roty. Do léta 1916 se zúčastnil všech významných | ||
+ | vojenských průzkumů, často hluboko v týlu nepřítele. Bojoval v jednotce Z. Fierlingra, s nímž devětkrát přešel | ||
+ | rakouské a německé zákopy. Stal se držitelem všech čtyř tříd | ||
+ | Kříže sv. Jiří, čímž – byť dlouho jako prostý vojín – požíval | ||
+ | úcty i u vyšších ruských důstojníků. Když R. Medek plánoval | ||
+ | legendární výpad u haličských Brežan, nejvíc spoléhal | ||
+ | na D. odvahu, zkušenost a intelekt. Po brežanské akci obdržel | ||
+ | D. Řád sv. Vladimíra s meči a stuhou. Do poddůstojnické | ||
+ | školy byl velením vyslán 30. 8. 1916, po vyřazení na podzim | ||
+ | přidělen 1. československému střeleckému pluku jako praporčík: | ||
+ | velitel 1. čety 2. roty I. praporu. Na jaře 1917 absolvoval | ||
+ | důstojnický kurs Československé střelecké brigády a převzal | ||
+ | funkci zástupce velitele 2. roty. Aktivně se podílel na přípravě | ||
+ | zborovské operace, stranil se přitom politických rozepří, | ||
+ | neboť se v první řadě považoval za „vojáka svobody“. V bitvě | ||
+ | u Zborova nastoupil po zranění velitele 2. roty K. Vašátka | ||
+ | na jeho místo a za čelního útoku padl. In memoriam byl povýšen | ||
+ | na poručíka. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Galandauer (ed.), Slovník prvního československého odboje 1914– | ||
+ | 1918, 1995, s. 34; J. Fidler, Zborov 1917, 2003, s. 122. | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
[[Kategorie:1892]] | [[Kategorie:1892]] | ||
+ | [[Kategorie:Chrudim]] | ||
[[Kategorie:1917]] | [[Kategorie:1917]] | ||
+ | [[Kategorie:Zborov]] |
Aktuální verze z 3. 1. 2020, 10:34
Josef DOSTÁL | |
Narození | 2.9.1892 |
---|---|
Místo narození | Chrudim |
Úmrtí | 2.7.1917 |
Místo úmrtí | Zborov (Ukrajina) |
Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 328-329 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79261 |
DOSTÁL, Josef, * 2. 9. 1892 Chrudim, † 2. 7. 1917 Zborov (Ukrajina), účastník 1. odboje
Narodil se v dělnické rodině. Vyučil se mechanikem a pracoval ve strojnickém závodě v rodišti. Do vojska byl povolán již na jaře 1914 a v srpnu odvelen na východní frontu. Tam v listopadu 1914 padl u Cecové do ruského zajetí. Okamžitě se přihlásil do České družiny a 13. 12. 1914 byl v Tarnówě zařazen do její 2. roty. Do léta 1916 se zúčastnil všech významných vojenských průzkumů, často hluboko v týlu nepřítele. Bojoval v jednotce Z. Fierlingra, s nímž devětkrát přešel rakouské a německé zákopy. Stal se držitelem všech čtyř tříd Kříže sv. Jiří, čímž – byť dlouho jako prostý vojín – požíval úcty i u vyšších ruských důstojníků. Když R. Medek plánoval legendární výpad u haličských Brežan, nejvíc spoléhal na D. odvahu, zkušenost a intelekt. Po brežanské akci obdržel D. Řád sv. Vladimíra s meči a stuhou. Do poddůstojnické školy byl velením vyslán 30. 8. 1916, po vyřazení na podzim přidělen 1. československému střeleckému pluku jako praporčík: velitel 1. čety 2. roty I. praporu. Na jaře 1917 absolvoval důstojnický kurs Československé střelecké brigády a převzal funkci zástupce velitele 2. roty. Aktivně se podílel na přípravě zborovské operace, stranil se přitom politických rozepří, neboť se v první řadě považoval za „vojáka svobody“. V bitvě u Zborova nastoupil po zranění velitele 2. roty K. Vašátka na jeho místo a za čelního útoku padl. In memoriam byl povýšen na poručíka.
L: J. Galandauer (ed.), Slovník prvního československého odboje 1914– 1918, 1995, s. 34; J. Fidler, Zborov 1917, 2003, s. 122.
Martin Kučera