Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DOSUŽKOV Fjodor Nikolajevič ?12.1.1899-19.1.1982

{{Infobox - osoba
| jméno = Fjodor Nikolajevič DOSUŽKOV
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 12.(25).1.1899
| místo narození = Baku (Ázerbájdžán)
| datum úmrtí = 19.1.1982
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 15- Lékaři

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 337-338
}}
'''DOSUŽKOV, Fjodor Nikolajevič''' ''(též Theodor, Bohodar), * 12. (25.) 1. 1899 Baku (Ázerbájdžán), † 19. 1. 1982 Praha, lékař-neurolog, psychoanalytik''

Pocházel z rodiny celního úředníka. Po maturitě na gymnáziu
v Novorossijsku (1918) studoval na přírodovědecké fakultě
univerzity v Rostově na Donu. 1919 studium přerušil
a pracoval jako novinář v Novorossijsku. 1920 emigroval
do Istanbulu, odkud přijel 1921 do Prahy, kde téhož roku
zahájil studium na Lékařské fakultě UK, promoval 1927. Poté
1927–34 působil jako asistent neurologické kliniky Lékařské
fakulty UK; současně absolvoval několik zahraničních studijních
pobytů (Francie, Estonsko). 1928 získal československé
státní občanství. 1929 byl jmenován odborným lékařem-neurologem. Od 1935 pracoval zároveň jako obvodní nemocenský
lékař v Praze. Později odešel z kliniky a do 1952
se věnoval soukromé praxi, kdy se jako obvodní neurolog
a psychiatr stal zaměstnancem Ústavu národního zdraví
v Praze-Vršovicích. 1954 nastoupil do Logopedického ústavu
v Praze (do 1966). Přednášel též na Pedagogické fakultě UK.
Jeho vědecká činnost se týkala více úseků neurologie a psychiatrie.
Jako jeden z prvních v Československu seznamoval systematicky
lékařskou veřejnost s pracemi I. P. Pavlova. Zabýval
se především výzkumem neuróz a reflexologií. Významně přispěl
k rozvoji psychoanalýzy. V Praze navštěvoval před válkou
kroužek ruského psychoanalytika Nikolaje J. Osipova a sám
se stal praktikujícím analytikem. Obor se v té době rozvíjel
v rámci oficiálně existující Psychoanalytické společnosti.
Během války se zájemci o psychoanalýzu mohli scházet jen
na tajných soukromých seminářích. Za pražského povstání
v květnu 1945 D. vedl stanici první lékařské pomoci, poté
pomáhal likvidovat epidemii tyfu v Terezíně.

Se svými žáky D. 1946 oficiálně obnovil pražskou psychoanalytickou
skupinu. Navázal kontakty s Mezinárodní psychoanalytickou
společností se sídlem v New Yorku a stal se jejím
členem. Patřil k zakladatelům Psychoanalytické společnosti
v ČSR, 1947–48 redigoval a vydal dva svazky ''Psychoanalytické''
''ročenky'', založil odbornou knihovnu a usiloval o zřízení pražského
psychoanalytického institutu. K tisku připravoval obsáhlou
práci ''Neurózy a láska'', ta však už nevyšla. Rok 1948
znamenal zásadní zlom i pro rozvoj psychoanalýzy, která byla
v Československu jako věda zásadně odmítnuta a dalších dvacet
let se mohla rozvíjet opět jen v tajných psychoanalytických
seskupeních. O její nové oficiální uznání a založení institutu
se pokusil ještě 1968, opět bezúspěšně. Přesto mu patří zásluha,
že ve své osobě udržel kontinuitu psychoanalytické obce
přes období nacistického a komunistického režimu.

D. se věnoval také literatuře, mj. napsal básnické sbírky ''Igruški''
(1940) a ''Izbrannyje stichotvorenija'' (1943), ze staré do moderní
ruštiny přeložil ''Slovo o polku Igorevom'' (1944). Ovlivnil myšlení
surrealistického básníka a teoretika Zbyňka Havlíčka.

Rovněž jeho manželka Věra, roz. Dorofejová (1899–1996),
s níž se oženil 1919, vystudovala Lékařskou fakultu UK v Praze.
Oba byli pochováni na pražských Olšanských hřbitovech.

'''D:''' I. P. Pavlov a jeho dílo, 1934; O pojmu neurosy (psychoneurosy), 1936;
Repetitorium neurologické syndromologie, 1938; Repetitorium speciální
neurologie 1, 2, 1939; Psychoneurózy, choroby sociálních vztahů, 1946;
Vznik a základy psychoanalysy, 1947; Nárys fyziologie vyšší nervové činnosti,
1961.

'''L:''' Československá psychiatrie 65, 1969, s. 205–207; tamtéž 70, 1974,
s. 134–135; BSPLF 1, s. 180; ČBS, s. 116; Tomeš 1, s. 252–253; M. Borecký,
MUDr. T. D., vědec, o problematice skoptophobie, in: Revue psychoanalytické
psychoterapie 9, 2007, č. 1, s. 59–70; E. Fischer, MUDr. T. D.
(1899–1982), in: tamtéž, s. 71–74; L. Haas, 65. narozeniny MUDr. B. D.,
in: Československá psychiatrie 60, 1964, s. 56n.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/274315 Bibliografie dějin Českých zemí]


Petr Svobodný, Jiří Vacek
  
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]

[[Kategorie:1899]]
[[Kategorie:Baku]]
[[Kategorie:1982]]
[[Kategorie:Praha]]