DOUŠA Karel 28.1.1876-3.4.1944: Porovnání verzí

Z Personal
(DOUŠA_Karel_28.1.1876-3.4.1944)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 28.1.1876
 
| datum narození = 28.1.1876
| místo narození =  
+
| místo narození = Zlonice u Slaného
 
| datum úmrtí = 3.4.1944
 
| datum úmrtí = 3.4.1944
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
77- Hudební skladatel
 
77- Hudební skladatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel DOUŠA
+
}}
 +
'''DOUŠA, Karel''', ''* 28. 1. 1876 Zlonice u Slaného, † 3. 4. 1944 Praha, hudební skladatel, varhaník, pedagog''
 +
 
 +
Základy hudby získal v rodišti od regenta chori A. Wolfa,
 +
vzdělání si prohloubil na varhanické škole pražské konzervatoře,
 +
kterou absolvoval 1894, poté začal učit na hudební škole
 +
na Královských Vinohradech. 1896 přijal místo varhaníka
 +
a ředitele kůru u křižovníků, během života poté působil u sv.
 +
Jakuba, sv. Václava na Smíchově a od 1907 téměř 30 let v katedrále sv. Víta na Hradčanech. Jako zástupce K. Knittla 1901–03 vedl pražský pěvecký spolek Hlahol, krátce byl
 +
sbormistrem smíchovského Lukesu. Od 1919 vyučoval církevní zpěv a varhany na pražské konzervatoři, řadu let učil zpěv na středních školách.
 +
 
 +
Jako výkonný umělec se věnoval jak polyfonii a klasické
 +
církevní hudbě, tak soudobým církevním skladatelům. Stal se
 +
organizátorem a dirigentem duchovních koncertů. 1899 založil
 +
a vybudoval Oratorní sdružení, soubor, který provozoval
 +
církevní hudbu i mimo kostely, a v pražském hudebním životě
 +
si až do první světové války udržel významné postavení. Obdiv
 +
ke starým českým mistrům D. vyjádřil jako sběratel a upravovatel
 +
jejich děl. Pozornost věnoval B. M. Černohorskému,
 +
F. Tůmovi, J. Zachovi, J. D. Zelenkovi, F. X. Briximu nebo
 +
J. Myslivečkovi.
 +
 
 +
Významnou součástí D. mnohostranného díla se stala práce
 +
kompoziční, věnovaná převážně hudbě církevní. Z řady jeho
 +
mší se dočkaly ohlasu: ''Mše ke cti sv. Václava'' (op. 5, 1900);
 +
''Missa solemnis'' (op. 10, 1908); ''Missa in honorem S. Joannis''
 +
''Baptistae'' (op. 16, 1912). Vydáno bylo i několik svazků D. písňových úprav. Část jeho odkazu zůstala v rukopisu.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Klavírní obrázky, op. 3, 1901; Ecce sacerdos magnus, op. 14, Regensburg [1910?]; Litanie k nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu pro soli a 4-hlasý
 +
smíšený sbor, op. 19, 1944; Roráty, posvátné zpěvy adventní z doby Karla
 +
IV. (upravil J. Pauly a K. D.), [1910?].
 +
 
 +
'''L:''' OSN 28, s. 285; OSND 2/1, s. 232; MSN 2, s. 366; HS 1, s. 261; Památník
 +
zpěváckého spolku Hlaholu v Praze... 1861–1911, 1911, s. 146 až
 +
147; K. Pertlíček, Prof. K. D. šedesátníkem, in: Cyril 61, 1936, č. 1–2,
 +
s. 1–3 (se soupisem díla); A. Cmíral. K. D., in: tamtéž 70, 1944, s. 63–66
 +
(se soupisem díla); Slovník českých sbormistrů (ed. J. Stárek), 1982, s. 95.
 +
 
 +
'''P:''' NK Praha, Hudební oddělení (rkp. asi 30 písní a církevních skladeb;
 +
NM Praha, Muzeum české hudby (rukopisy).
 +
 
 +
Marie Makariusová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
Řádka 16: Řádka 58:
  
 
[[Kategorie:1876]]
 
[[Kategorie:1876]]
 +
[[Kategorie:Zlonice]]
 
[[Kategorie:1944]]
 
[[Kategorie:1944]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 7. 2. 2017, 20:34

Karel DOUŠA
Narození 28.1.1876
Místo narození Zlonice u Slaného
Úmrtí 3.4.1944
Místo úmrtí Praha
Povolání

78- Hudební interpret

77- Hudební skladatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45781

DOUŠA, Karel, * 28. 1. 1876 Zlonice u Slaného, † 3. 4. 1944 Praha, hudební skladatel, varhaník, pedagog

Základy hudby získal v rodišti od regenta chori A. Wolfa, vzdělání si prohloubil na varhanické škole pražské konzervatoře, kterou absolvoval 1894, poté začal učit na hudební škole na Královských Vinohradech. 1896 přijal místo varhaníka a ředitele kůru u křižovníků, během života poté působil u sv. Jakuba, sv. Václava na Smíchově a od 1907 téměř 30 let v katedrále sv. Víta na Hradčanech. Jako zástupce K. Knittla 1901–03 vedl pražský pěvecký spolek Hlahol, krátce byl sbormistrem smíchovského Lukesu. Od 1919 vyučoval církevní zpěv a varhany na pražské konzervatoři, řadu let učil zpěv na středních školách.

Jako výkonný umělec se věnoval jak polyfonii a klasické církevní hudbě, tak soudobým církevním skladatelům. Stal se organizátorem a dirigentem duchovních koncertů. 1899 založil a vybudoval Oratorní sdružení, soubor, který provozoval církevní hudbu i mimo kostely, a v pražském hudebním životě si až do první světové války udržel významné postavení. Obdiv ke starým českým mistrům D. vyjádřil jako sběratel a upravovatel jejich děl. Pozornost věnoval B. M. Černohorskému, F. Tůmovi, J. Zachovi, J. D. Zelenkovi, F. X. Briximu nebo J. Myslivečkovi.

Významnou součástí D. mnohostranného díla se stala práce kompoziční, věnovaná převážně hudbě církevní. Z řady jeho mší se dočkaly ohlasu: Mše ke cti sv. Václava (op. 5, 1900); Missa solemnis (op. 10, 1908); Missa in honorem S. Joannis Baptistae (op. 16, 1912). Vydáno bylo i několik svazků D. písňových úprav. Část jeho odkazu zůstala v rukopisu.

D: výběr: Klavírní obrázky, op. 3, 1901; Ecce sacerdos magnus, op. 14, Regensburg [1910?]; Litanie k nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu pro soli a 4-hlasý smíšený sbor, op. 19, 1944; Roráty, posvátné zpěvy adventní z doby Karla IV. (upravil J. Pauly a K. D.), [1910?].

L: OSN 28, s. 285; OSND 2/1, s. 232; MSN 2, s. 366; HS 1, s. 261; Památník zpěváckého spolku Hlaholu v Praze... 1861–1911, 1911, s. 146 až 147; K. Pertlíček, Prof. K. D. šedesátníkem, in: Cyril 61, 1936, č. 1–2, s. 1–3 (se soupisem díla); A. Cmíral. K. D., in: tamtéž 70, 1944, s. 63–66 (se soupisem díla); Slovník českých sbormistrů (ed. J. Stárek), 1982, s. 95.

P: NK Praha, Hudební oddělení (rkp. asi 30 písní a církevních skladeb; NM Praha, Muzeum české hudby (rukopisy).

Marie Makariusová