Verze z 14. 7. 2018, 19:02, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

DOUBRAVA Josef 29.2.1852-20.2.1921

Z Personal
Josef DOUBRAVA
Narození 29.2.1852
Místo narození Mníšek pod Brdy
Úmrtí 20.2.1921
Místo úmrtí Hradec Králové
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel

50- Náboženský publicista

DOUBRAVA, Josef, * 29. 2. 1852 Mníšek pod Brdy, † 20. 2. 1921 Hradec Králové, římskokatolický biskup, teolog, pedagog

Narodil se jako syn krejčího Josefa D. a Terezie, roz. Tišerové. Studoval v Praze na akademickém gymnáziu (1864–68), poté 1869–72 na německém novoměstském gymnáziu. Absolvoval teologická studia a 1876 byl v Praze vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Petrovicích u Sedlčan a v nedalekých Dublovicích, stal se adjunktem teologické fakulty a 1883 vicerektorem arcibiskupského semináře. Téhož roku získal titul doktor teologie. Od 1884 suploval na teologické fakultě v Praze církevní právo, 1890 byl jmenován ředitelem arcibiskupského semináře. Kanovníkem pražské metropolitní kapituly u sv. Víta byl zvolen 1897. V únoru 1903 změnil působiště a po smrti E. Brynycha byl jmenován a potvrzen Lvem XIII. dvacátým královéhradeckým biskupem. Za jeho úřadování se do Hradce Králové vrátili jezuité, 1909 tam zorganizoval 5. sjezd katolíků českoslovanských. Vznik Československa na podzim 1918 oslavil slavnostní mší v královéhradecké katedrále. Po rezignaci arcibiskupa P. Huyna byl 1918–19 apoštolským administrátorem pražské arcidiecéze, případné povolání do arcibiskupského úřadu vzhledem k jeho zdravotní mu stavu však nepřipadalo v úvahu.

Působil též jako publicista. 1906 a 1909 vydal v edici Časové úvahy pastýřské listy, v nichž se zabýval problematikou školství a alkoholismu. Pod pseudonymem D. Mníšecký přispíval do časopisů Lumír, Světozor a Blahověst. Publikoval odborné i vědecko-populární články zejména v Časopise katolického duchovenstva a v periodiku Archiv für katholisches Kirchenrecht. Věnoval se církevnímu právu. Byl autorem hesel Ottova slovníku naučného, 1914 i memoárů Na Doubravě u Hlinska: hrst vzpomínek z Českomoravské vysočiny.

Předsedal Archeologickému sboru Národního muzea, sekci církevního umění v Muzejní společnosti, stal se jednatelem Křesťanské akademie. Obdržel čestný kříž Pro Ecclesia et Pontifice a rytířský titul řádu Františka Josefa. Jako sběratel a mecenáš umění odkázal svou obrazárnu (mj. díla A. Slavíčka, J. Preislera, M. Švabinského) Hradci Králové, kde se stala základem místní galerie. Pohřben byl na hřbitově v Hradci Králové-Pouchově.

D: Na Doubravě u Hlinska: hrst vzpomínek z Českomoravské vysočiny, 1914; Pastýřský list nejdp. biskupa dra. J. D., 1906; Časové úvahy. Nemlčte: pastýřský list, 1909.

L: OSN 7, s. 879; 28, s. 284; OSND 2/1, s. 230; MSN 2, s. 363; KSN 3, s. 450; M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 65–67; Catalogus cleri Reginae-Hradecensis, 1919, s. 16; O obrazárně biskupa Dra. J. D., in: Hlubina 38, 1921, s. 229; J. Kettner, Dějiny pražské arcidiecéze v datech, 1993, s. 122; Čáňová, s. 20–21; BL 1, s. 276; Tomeš 1, s. 253; Multimediální databáze souboru křesťanských bohemikálních jmenných autorit ve 20. století, CD-ROM, 2003; E. Šittler – J. Cibulka, Památce biskupa Dra J. D., in: Časopis katolického duchovenstva, 1922, s. 141–156; J. Tumpach – A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913, 5, 1923, s. 1921–2322; L. Dušková, J. D. (1852–1921): život královéhradeckého biskupa, diplomová práce FF Univerzity Pardubice, 2009 (kde další prameny a literatura).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Eva Novotná