StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie DOUBRAVA Ondřej 30.11.1872-3.10.1937

Ondřej DOUBRAVA
Narození	30.11.1872
Místo narození	Bohuslavice u Kyjova
Úmrtí	3.10.1937
Místo úmrtí	Brno
Povolání	17- Veterinář 39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77629

DOUBRAVA, Ondřej, * 30. 11. 1872 Bohuslavice u Kyjova, † 3. 10. 1937 Brno, zvěrolékař

Pocházel z rodiny malého rolníka. Od 1884 studoval na českém gymnáziu v Uherském Hradišti, kde 1891 maturoval, a 1891–95 na Vysoké škole zvěrolékařské ve Vídni. Působil jako obvodní, městský, okresní a státní veterinář na několika místech Moravy: v Bohuslavicích (1895), Rožnově pod Radhoštěm (1895–99), Příboře (1900–04), v Brně (1904–07), v Uherském Brodě a v Prostějově (1907–12). Vrátil se do veterinárního oddělení zemské správy v Brně a první světovou válku prožil jako voják. 1918–19 byl přeložen do Uherského Hradiště. Od 1919 působil až do konce aktivního života znovu v Brně, kde byl jmenován vrchním veterinárním radou a pověřen od 1928 funkcí vrchního zemského veterinárního referenta (moravského zemského zvěrolékaře, přednosty zvěrolékařského oddělení zemského úřadu). 1931 obdržel titul vládního rady. 1937 odešel do výslužby.

Od počátku praxe se zaměřil na všestrannou podporu zemědělství, chovatelství i na zlepšení sociálního postavení především tzv. obvodních zvěrolékařů na Moravě. V Rožnově vstoupil do hospodářského spolku, spoluzaložil a pomáhal budovat dvouletou hospodářskou školu zaměřenou na pastvinářství a lukařství, kde rovněž učil zásady racionálního chovu hospodářských zvířat. Zvelebení chovů se věnoval rovněž v Pří boře, tam organizoval mj. velkou akci tuberkulinace na velkostatku Hukvaldy. V Prostějově pracoval v hospodářském spolku a v okresních družstvech pro chov koní a skotu. Od 1907 předsedal Spolku českých zvěrolékařů na Moravě, usiloval o zrovnoprávnění českých veterinářů s německými a o zřízení diagnostického ústavu při brněnské české technice. 1920 spoluzaložil první veterinární výrobní a prodejní organizaci Družstvo zvěrolékařů v Brně, kde předsedal dozorčí radě. Jako úředník místodržitelství a zemského úřadu se angažoval v zemědělských a ve zvěrolékařských korporacích, jako vládní komisař a lektor veterinární policie na Vysoké škole zvěrolékařské a jako člen zkušební komise pro zvěrolékařské zkoušky. Svými názory a metodami práce ovlivnil veterinární činnost na Moravě a ve Slezsku. Zasloužil se mj. o veterinární úpravu obchodu s dobytkem a o úspěšné tlumení nákaz zvířat: slintavky a kulhavky, vztekliny, sněti slezinné a moru vepřů. Vydával publikace z chovatelství pro rolníky, přispíval do Zvěrolékařského obzoru, do Praktického chovatele, kde řídil rubriku o obchodu s domácími zvířaty a dobytčích trzích, a do denního tisku. Byl pohřben v rodišti.

D: Výroční zpráva o činnosti obvodních zvěrolékařů v zemi Moravskoslezské za rok 1931, in: Zvěrolékařský obzor 25, 1932, č. 12, s. 231–240; Rozšíření moru vepřů v zemi Moravskoslezské, in: tamtéž, č. 19, s. 412–423.

L: R., Zvěrolékař O. D. vládním radou, in: Zvěrolékařský obzor 24, 1931, č. 7, s. 129–131; Zemský veterinární referent moravskoslezský vládní rada O. D. šedesátníkem, in: tamtéž 25, 1932, č. 23, s. 455–459; Vládní rada v. v. O. D. mrtev, in: tamtéž 30, 1937, č. 20, s. 393–394; R. Böhm, Moravští zemští zvěrolékaři po Václavu Čechovi, in: Veterinářství 21, 1971, s. 476–477.

P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 5 138, římskokatolická fara Bohuslavice u Kyjova, matrika narozených sv. III., fol. 80.

Jiří Šindlář, Gustav Novotný