DOUBRAVKA Přemyslovna ?940-?977: Porovnání verzí

Z Personal
(DOUBRAVKA_940-0.0.977)
 
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
−
| jméno = DOUBRAVKA
+
| jméno = Přemyslovna DOUBRAVKA
−
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Doubravka Premyslovna portret.jpg
−
| datum narození = 940
+
| datum narození = asi 940/945
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
−
| datum úmrtí = 0.0.977
+
| datum úmrtí = pravděpodobně 977
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/> DOUBRAVKA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 345-346
 +
}}
 +
'''DOUBRAVKA, Přemyslovna''' ''(též DUBRAVKA, DOBRAVA), * asi 940/945 ?, † pravděpodobně 977, polská kněžna z rodu Přemyslovců''
 +
 
 +
Dcera českého knížete Boleslava I. (sestra Boleslava II., Strachkvase a Mlady/Marie, první abatyše kláštera sv. Jiří) a neznámé matky, manželka polského knížete Měška I. Úvahu o tom,
 +
že Měšek byl jejím druhým manželem (O. Balzer), nelze prameny
 +
doložit. Jejich sňatkem uzavřeným 965 či krátce předtím
 +
bylo upevněno spojenectví mezi Boleslavem I. a Měškem
 +
I., díky němuž Měšek získal mj. vojenskou pomoc od švagra
 +
Boleslava II., s níž porazil saského hraběte Wichmanna (967).
 +
Podle soudobých pramenů (Gal Anonym, Thietmar Merseburský)
 +
přijal pohanský kníže Měšek pod vlivem katolické
 +
kněžny D. křest (966), a proto jejich manželství představovalo
 +
důležitou etapu christianizace Polska. Podle tradice založila
 +
D. kostely sv. Trojice a sv. Víta v Hnězdně a kostel P. Marie
 +
v Poznani (pramenné doklady nejsou k dispozici). Byla snad
 +
pohřbena v Hnězdně.
 +
 
 +
Z manželství vzešel syn Boleslav (Chrabrý), 992–1025 kníže
 +
polský. Není zřejmé, zda dcera neznámého jména, která byla
 +
980–84 provdána za švédského krále Erika VIII., po jeho smrti 995 pak za dánského krále Svena Vidlivouse (snad Svatoslava;
 +
v severských pramenech Sigrid), byla dcerou D. nebo
 +
Měškovy druhé ženy Ody. O dalších dětech nezanechaly prameny
 +
informace. Hypoteticky bývá za dceru Měška I. a snad
 +
D. (nebo druhé Měškovy ženy Ody) považována manželka
 +
uherského krále Gejzy a matka Štěpána I. (podle pozdních
 +
a ne příliš spolehlivých pramenů se jmenovala Adelaida). Podle
 +
některých hypotéz byl synem Měška a D. též Vladivoj, který
 +
vládl v Čechách 1002–03 (novější bádání se k tomuto názoru
 +
nekloní). Po její smrti došlo k oslabení a později i k ukončení
 +
česko-polského spojenectví. V Polsku je jako Dobrawa dodnes
 +
uctívána; ve 30. letech 20. století se její fiktivní portrét dostal
 +
na jednu z bankovek.
 +
 
 +
'''L:''' RSN 2, s. 264; OSN 8, s. 93; MSN 2, s. 414; V. Novotný, České dějiny
 +
1/1, 1912, s. 574–577, 620, 672; MČE 2, s. 172; O. Balzer, Genealogia
 +
Piastów, Kraków 1895; PSB 5, s. 240–242; S. Urbańczyk – H. Modrzewska, Dąbrówka, in: Słownik Starożytnośćy Słowiańskich 1, 1951, s. 333;
 +
J. Dowiat, Dubrouka venit ad Miskonem. Geneza zapiski, in: Cultus et
 +
cognitio. Studia z dziejów średniowiecznej kultury, Warszawa 1978, s. 723
 +
až 728; J. Strzełczyk, Bolesław Chrobry, Poznań 1999, s. 15–17;M. Wilamowski, Mieszko I., in: Piastowie. Leksykon biograficzny, Kraków 1999,
 +
s. 15–22; Přemyslovci. Budování českého státu, D. Třeštík – P. Sommer –
 +
J. Žemlička (ed.), 2009, s. 37, 91, 135, 551– 552.
 +
 
 +
'''P:''' Cosmae Pragensis Chronica Boemorum, B. Bretholz (ed.), in: Magnae
 +
Germaniae fontes historici, Scriptores rerum germanicarum, Nova series
 +
II, Berlin 1923, s. 49; Cronica et gesta ducum sive principum polonorum.
 +
Galli Anonymi, K.Maleczyński (ed.), in: Monumenta Poloniae Historica.
 +
Nowa ser., 2, Kraków 1952, s. 15; Thietmari chronicon, W. Trillmich
 +
(ed.), Berlin 1959, s. 170.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/9138 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
 
 +
Marie Bláhová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]

Aktuální verze z 5. 1. 2020, 15:39

Přemyslovna DOUBRAVKA
Narození asi 940/945
Úmrtí pravděpodobně 977
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 345-346
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136908

DOUBRAVKA, Přemyslovna (též DUBRAVKA, DOBRAVA), * asi 940/945 ?, † pravděpodobně 977, polská kněžna z rodu Přemyslovců

Dcera českého knížete Boleslava I. (sestra Boleslava II., Strachkvase a Mlady/Marie, první abatyše kláštera sv. Jiří) a neznámé matky, manželka polského knížete Měška I. Úvahu o tom, že Měšek byl jejím druhým manželem (O. Balzer), nelze prameny doložit. Jejich sňatkem uzavřeným 965 či krátce předtím bylo upevněno spojenectví mezi Boleslavem I. a Měškem I., díky němuž Měšek získal mj. vojenskou pomoc od švagra Boleslava II., s níž porazil saského hraběte Wichmanna (967). Podle soudobých pramenů (Gal Anonym, Thietmar Merseburský) přijal pohanský kníže Měšek pod vlivem katolické kněžny D. křest (966), a proto jejich manželství představovalo důležitou etapu christianizace Polska. Podle tradice založila D. kostely sv. Trojice a sv. Víta v Hnězdně a kostel P. Marie v Poznani (pramenné doklady nejsou k dispozici). Byla snad pohřbena v Hnězdně.

Z manželství vzešel syn Boleslav (Chrabrý), 992–1025 kníže polský. Není zřejmé, zda dcera neznámého jména, která byla 980–84 provdána za švédského krále Erika VIII., po jeho smrti 995 pak za dánského krále Svena Vidlivouse (snad Svatoslava; v severských pramenech Sigrid), byla dcerou D. nebo Měškovy druhé ženy Ody. O dalších dětech nezanechaly prameny informace. Hypoteticky bývá za dceru Měška I. a snad D. (nebo druhé Měškovy ženy Ody) považována manželka uherského krále Gejzy a matka Štěpána I. (podle pozdních a ne příliš spolehlivých pramenů se jmenovala Adelaida). Podle některých hypotéz byl synem Měška a D. též Vladivoj, který vládl v Čechách 1002–03 (novější bádání se k tomuto názoru nekloní). Po její smrti došlo k oslabení a později i k ukončení česko-polského spojenectví. V Polsku je jako Dobrawa dodnes uctívána; ve 30. letech 20. století se její fiktivní portrét dostal na jednu z bankovek.

L: RSN 2, s. 264; OSN 8, s. 93; MSN 2, s. 414; V. Novotný, České dějiny 1/1, 1912, s. 574–577, 620, 672; MČE 2, s. 172; O. Balzer, Genealogia Piastów, Kraków 1895; PSB 5, s. 240–242; S. Urbańczyk – H. Modrzewska, Dąbrówka, in: Słownik Starożytnośćy Słowiańskich 1, 1951, s. 333; J. Dowiat, Dubrouka venit ad Miskonem. Geneza zapiski, in: Cultus et cognitio. Studia z dziejów średniowiecznej kultury, Warszawa 1978, s. 723 až 728; J. Strzełczyk, Bolesław Chrobry, Poznań 1999, s. 15–17;M. Wilamowski, Mieszko I., in: Piastowie. Leksykon biograficzny, Kraków 1999, s. 15–22; Přemyslovci. Budování českého státu, D. Třeštík – P. Sommer – J. Žemlička (ed.), 2009, s. 37, 91, 135, 551– 552.

P: Cosmae Pragensis Chronica Boemorum, B. Bretholz (ed.), in: Magnae Germaniae fontes historici, Scriptores rerum germanicarum, Nova series II, Berlin 1923, s. 49; Cronica et gesta ducum sive principum polonorum. Galli Anonymi, K.Maleczyński (ed.), in: Monumenta Poloniae Historica. Nowa ser., 2, Kraków 1952, s. 15; Thietmari chronicon, W. Trillmich (ed.), Berlin 1959, s. 170.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Marie Bláhová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=DOUBRAVKA_Přemyslovna_%3F940-%3F977&oldid=116160“