Biografický slovník
DOUZEAIDANS Albert Thomas 1725-12.1.1779: Porovnání verzí
(DOUZEAIDANS_Albert_Thomas_1725-12.1.1779) |
|||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''DOUZEAIDANS, Albert Thomas''' ''(též Tomáš), * 1725 Brusel (Belgie), † 12. 1. 1779 Praha, právní historik, statistik, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Do Čech přišel z tehdy nizozemského hrabství Limburg na | ||
| + | základě konkursu, jímž byl 1754 povolán na katedru právních | ||
| + | dějin na právnické fakultě pražské univerzity. Nastoupil na | ||
| + | 1746 zřízenou samostatnou katedru historie (geografie a heraldiky), | ||
| + | která při fakultě vznikla, a současně vystřídal svého | ||
| + | předchůdce ordináře M. Lynche, který v Praze přednášel | ||
| + | právní a politické dějiny a 1753 odešel na univerzitu do Vídně. | ||
| + | D. se specializoval zejména na říšské právo, které přednášel do | ||
| + | 1774, kdy byl již vážně nemocen. Při statistickém soupisu domů | ||
| + | a osob 1770 v Praze na Starém Městě, kde D. bydlel, se | ||
| + | zpěčoval být zapsán, neboť vyžadoval od úřadů předchozí svolení univerzity. Do statistiky byl uveden jako profesor pro dějiny práva pocházející z Bruselu pod jménem Dusidan. | ||
| + | |||
| + | Patřil ke generaci tereziánských profesorů, kteří byli již | ||
| + | částečně ovlivněni osvícenstvím. Nebyl však dobrým přednášejícím | ||
| + | a doktorát práv (pouze honoris causa) obdržel teprve | ||
| + | 1760, dodatečně po svém nástupu na katedru. Disertaci, svou | ||
| + | de facto jedinou práci o říšských vikářích, vydal 1760 ''(Disceptatio'' | ||
| + | ''Historico-critica de vicariis: sive administratione Imperii,'' | ||
| + | ''tempore Caesaris absentis, aut impediti, et tempore interregni ante'' | ||
| + | ''Auream bullam)''. Za D. působnosti zaznamenala katedra | ||
| + | odborný úpadek, který přetrval i po její přeměně na katedru | ||
| + | statistiky 1774, již D. rovněž až do 1778 vedl. Stala se první | ||
| + | katedrou statistiky v monarchii. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' I. de Luca, Das gelehrte Österreich 1, 1776, s. 102; G. N. Schnabel, | ||
| + | Geschichte der juridischen Fakultät 2, 1827, s. 44, s. 75; J. Klabouch, Osvícenské právní nauky v českých zemích, 1958, s. 133, 186, 198, 215, 221, | ||
| + | 295–296, 307; K. Kazbunda, Stolice dějin na pražské universitě. Od obnovení | ||
| + | stolice dějin do rozdělení university (1746–1882), 1964, s. 37; BL, | ||
| + | s. 276; H. Slapnicka, Die Lehre des öffentliches Rechts..., in: Bohemia | ||
| + | Jahrbuch des Collegium Carolinum 14, München 1973, s. 233. | ||
| + | |||
| + | Marcella Husová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 51: | ||
[[Kategorie:1725]] | [[Kategorie:1725]] | ||
| + | [[Kategorie:Brusel]] | ||
[[Kategorie:1779]] | [[Kategorie:1779]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 7. 2. 2017, 20:39
| Albert Thomas DOUZEAIDANS | |
 | |
| Narození | 1725 |
|---|---|
| Úmrtí | 12.1.1779 |
| Povolání |
61- Pedagog 58- Teoretik nebo historik státu a práva |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=51991 |
DOUZEAIDANS, Albert Thomas (též Tomáš), * 1725 Brusel (Belgie), † 12. 1. 1779 Praha, právní historik, statistik, pedagog
Do Čech přišel z tehdy nizozemského hrabství Limburg na základě konkursu, jímž byl 1754 povolán na katedru právních dějin na právnické fakultě pražské univerzity. Nastoupil na 1746 zřízenou samostatnou katedru historie (geografie a heraldiky), která při fakultě vznikla, a současně vystřídal svého předchůdce ordináře M. Lynche, který v Praze přednášel právní a politické dějiny a 1753 odešel na univerzitu do Vídně. D. se specializoval zejména na říšské právo, které přednášel do 1774, kdy byl již vážně nemocen. Při statistickém soupisu domů a osob 1770 v Praze na Starém Městě, kde D. bydlel, se zpěčoval být zapsán, neboť vyžadoval od úřadů předchozí svolení univerzity. Do statistiky byl uveden jako profesor pro dějiny práva pocházející z Bruselu pod jménem Dusidan.
Patřil ke generaci tereziánských profesorů, kteří byli již částečně ovlivněni osvícenstvím. Nebyl však dobrým přednášejícím a doktorát práv (pouze honoris causa) obdržel teprve 1760, dodatečně po svém nástupu na katedru. Disertaci, svou de facto jedinou práci o říšských vikářích, vydal 1760 (Disceptatio Historico-critica de vicariis: sive administratione Imperii, tempore Caesaris absentis, aut impediti, et tempore interregni ante Auream bullam). Za D. působnosti zaznamenala katedra odborný úpadek, který přetrval i po její přeměně na katedru statistiky 1774, již D. rovněž až do 1778 vedl. Stala se první katedrou statistiky v monarchii.
L: I. de Luca, Das gelehrte Österreich 1, 1776, s. 102; G. N. Schnabel, Geschichte der juridischen Fakultät 2, 1827, s. 44, s. 75; J. Klabouch, Osvícenské právní nauky v českých zemích, 1958, s. 133, 186, 198, 215, 221, 295–296, 307; K. Kazbunda, Stolice dějin na pražské universitě. Od obnovení stolice dějin do rozdělení university (1746–1882), 1964, s. 37; BL, s. 276; H. Slapnicka, Die Lehre des öffentliches Rechts..., in: Bohemia Jahrbuch des Collegium Carolinum 14, München 1973, s. 233.
Marcella Husová
